Tvůrci seriálu David Benioff a D. B. Weiss neměli s natahováním svých oblíbených dějových linií nikdy problém, spisovatel George R. R. Martin navíc plánuje vydat ještě dvě knihy. Proč tedy vyhlašovat konec večírku ve chvíli, kdy zábava vrcholí a zásoby jsou na cestě?
Opuštění, bezradní
Důvodů může být několik. Předním bude pozdní dodávka oněch "zásob". Scenáristé už se museli vzdát naděje, k níž viditelně vzhlíželi při psaní šestky, a sice že Martin vydá Vichry zimy včas a budou se moct dál držet jeho slov už u další řady.
Svérázný spisovatel ale nemá ve zvyku podléhat časovému presu. Kdo ví, jestli stihne předposlední knihu vydat před osmou sérií, natož před sedmou. Čekat na něj a pozdržet produkci je nemyslitelné, Benioff a Weiss jsou na to tedy sami, vybaveni jen několika náznaky od Martina, kudy se má v plánu vydat.
Což už se stihlo projevit. Šestá série se možná snažila v marném čekání na novou knihu udělat co nejméně kroků vlastním směrem (a dokonce kvůli tomu umrtvovala některé dějové linie), ale ty, které učinila, vyzněly jaksi nazdařbůh a proti veškeré logice.
Diváci jako masa možná srší setrvačným nadšením, ale na agregátoru recenzí Metacritic.com má šestá sezóna nejnižší hodnocení a mnoho diváků-jedinců a kritiků začíná tápat právě ve vývoji příběhu.
Výčet dějových nesrovnalostí, popírání selského rozumu či naopak nesmyslných mocenských posunů neslučitelných s představeným feudálním řádem by byl dlouhý. A tak si seriál, který už svým názvem odkazuje k politikaření, ale přestává v něm existovat jasný politický řád a všichni si dělají, co chtějí, koleduje o problém.
Tvůrci mohli sebereflektivně dojít k zjištění, že sami tenhle svět neukočírují. Když se nemají čeho držet, začínají se propadat. Hrdinové ztrácí dlouho budované osobnosti a motivace, do děje vstupují náhody... „D. & D.“, jak se dvěma hlavním producentům přezdívá mezi fanoušky, mohli moudře usoudit, že nebudou pokoušet štěstí a vynaloží síly na to, aby celou rozehranou hru co nejdůstojněji uzavřeli.
Jenže kdo to zaplatí?
A druhý důvod blížícího se konce může být mnohem méně komplikovaný, ryze ekonomický. Co tvůrcům chybí na chytrosti, si totiž bohatě vynahrazují krásou. To není odkaz jen na pověstná "vpletená" poprsí a erotické scény, jichž beztak ubývá, ale především na rostoucí technickou kvalitu a komplikovanost, kdy zvlášť poslední dvě epizody šesté řady mohly svým zpracováním konkurovat některým filmovým produkcím.
Taktika odvedení pozornosti od stále pochybnějšího děje vychází. Kdo by mohl vyčítat nesmyslné korunování Jona Sněha králem, když k němu došlo po tak skvěle natočené bitvě? Kdo by si všiml naivního chování Cersei, když je prezentováno skrze působivé montáže doplněné nádhernou hudbou? Jenže kdo to zaplatí?
Pak je důležité se ptát, jestli má z marketingového hlediska Hra o trůny ještě kam stoupat a má smysl ji prodlužovat. U kabelovek přece nejde o udržení vysoké sledovanosti, ale lákání nových předplatitelů.
Zdá se, že ji zná už opravdu každý. Kdo ji nesleduje, nesleduje ji proto, že ji sledovat nechce – ne proto, že by o ní nevěděl. Lze se domnívat, že Hra o trůny už k předplacení HBO nalákala všechny, které mohla. Nezapomínejme, že drtivá většina lidí ji beztak sleduje nelegálně a opět - kdo se stahování nevzdal doposud, nejspíš to neudělá ani příští rok. Ne kvůli Hře o trůny.
Z tohoto úhlu pohledu je potenciál seriálu naplněn a nezbývá než ho co nejbombastičtěji zakončit. Tvůrci to nebudou mít snadné. A ještě těžší bude najít další podobný fenomén.
Chcete mít přehled o aktuálním dění v kultuře? Sledujte kulturní rubriku Aktuálně.cz na Facebooku!
