Farma Rybí zahrada v Lážovicích u Berouna spojuje akvakulturu a hydroponii, čímž vytváří nový koncept - akvaponii. "Ryby produkují dusíkaté látky, které jsou skrz trubky a filtrační systémy přivedeny k rostlinám jako živiny. Kořeny rostlin zase čistí vodu a tímto jednoduchým koloběhem živin dochází k filtraci a efektivnímu a šetrnému pěstování," popisuje principy akvaponického systému Petr Velich.
Tento způsob dokáže ušetřit neuvěřitelných devadesát procent vody. "Rozhodli jsme se to všechno dělat úplně bez chemie a bez léčiv. Do kádě dáváme jen ryby a krmivo. Rostlinám nepřidáváme žádné látky, musí si vystačit s tím, co mají," říká ředitel Rybí zahrady.
V kádích o objemu 3000 litrů se mrskají sumečci afričtí. Je to prý oblíbená ryba, protože nepáchne a její maso je tak šťavnaté, že člověk může mít pocit, že jí kuřecí. Dalším rybím zástupcem, který se tu chová, je tilápie nilská. Petr Velich ji, stejně jako ostatní ryby, ukazuje v akváriu. V Rybí zahradě totiž pravidelně pořádá prohlídky a už ho nebavilo lovit návštěvníkům ryby přímo z kádí. Většinou z toho nevyšel se suchým oblečením. S akváriem je to pohodlnější a zájemci si ryby mohou pořádně prohlédnout.
Zrovna tilápie nilská je docela krásný kousek, jako by vypadla z nějaké disneyovky. "Má lahodné maso, které je po usmažení šťavnaté," říká Velich a upozorňuje tak na nejoblíbenější způsob úpravy rybího masa.
Populární jsou stripsy ze sumečka, tortilly se sumečkem a fishburger, které teď lidé z Rybí zahrady budou připravovat v O2 areně. Setkat se nimi ale můžete i na trzích v Berouně, na pražských Hájích či na náměstí Jiřího z Poděbrad.
Kromě sumečků a tiláipí však může Rybí zahrada nabídnout také kapry nebo jesetery sibiřské, kteří jsou považovaní za gurmánskou lahůdku. Maso mají tučnější, nabité bílkovinami a důležitými omega-3 mastnými kyselinami.
Saláty, které mají cenu
Saláty v druhém patře obří haly plavou na fólii, pod kterou jsou pouze kořínky a voda. Zeleným lístkům se v tomto prostředí evidentně daří. Za mix místních salátů dostala Rybí zahrada dokonce ocenění Regionální potravina.
O kus dál je vidět částečně sklizená bazalka, která má zkrabacené, ale poměrně velké listy. Z ní farma dělá vlastní pesto. V jednom ze zadních boxů je okřehek. Zelené rostlinky na hladině vody vypadají jako žabinec. Okřehek rovněž odčerpává dusíkaté látky a je velkým zdrojem rostlinných bílkovin. V Rybí zahradě s ním krmí ryby, ale v budoucnu by se mohl dodávat ke zpracování i do potravinářského průmyslu. A právě tenhle "žabinec" je jedním z příkladů toho, že v Rybí zahradě mají rádi experimenty a inovace.
Součástí Rybí zahrady je i velký skleník, který je také zavlažovaný "rybí" vodou. "Už za dva dny jsme viděli velký rozdíl ve velikosti těch salátů. Nejvíc byla výživa poznat na pažitce," dodává Petr Velich s tím, že paprik tady rostlo tolik, že už nevěděli, co s nimi.
Systém, který tady funguje, lze využívat i v menším měřítku - třeba na zahradě. Je možné mít například skleník a v něm od jara do podzimu bazének s tilápiemi. Zájemcům mohou v Rybí zahradě poradit, a to i s přípravou modulárních farem, třeba pro školy, komunitní sdílení nebo pro hotely.
Co s rybami pak
Myslí se i na ryby samotné. Zvířata se usmrcují elektrickým šokem, a tak prý nejsou ve stresu, nic necítí a je to nejšetrnější možná metoda. Ryby se poté dovezou na blízkou zpracovnu a vyfiletují.V e-shopu si pak člověk může koupit už připravené porce masa bez kostí a kůže.
Ani profesionální kuchaři dnes už nemají čas, aby se v kuchyni zabývali nezpracovanými rybami. Rybí maso není problém koupit, je ale potřeba mít dost fantazie na jeho zpracování. V Rybí zahradě proto oslovili šéfkuchaře Zdeňka Křížka, který vymýšlel recepty pro bistro i pro e-shop, kde člověk zjistí, že i s "obyčejnou" rybou se dají vykouzlit moderní jídla.
Tato firma zkrátka nahlíží do budoucnosti a nebojí se experimentovat. Lososi plní léčiv a zabahnění kapři se mohou jít klouzat.
