Koncert v kostele při svíčkách. Velikonoční festival uvedl první z temných hodinek

ČTK ČTK
28. 3. 2024 10:38
Návštěvníci brněnského kostela Nanebevzetí Panny Marie tuto středu slyšeli první ze tří tenebrae, tedy temných hodinek. Jedná se o nejpůsobivější část Velikonočního festivalu duchovní hudby, kdy se od Škaredé středy do Velkého pátku vždy v devět hodin večer koncertuje v potemnělém kostele jen při svíčkách.
Návštěvníci brněnského kostela Nanebevzetí Panny Marie ve středu slyšeli první ze tří tenebrae.
Návštěvníci brněnského kostela Nanebevzetí Panny Marie ve středu slyšeli první ze tří tenebrae. | Foto: ČTK

Hudbu pro temné hodinky komponovali čeští a moravští autoři přímo pro festival. Na třech temných hodinkách se podílelo šest tvůrců mladší a střední generace. Rozlosovali se do dvojic, hudbu pro středeční program složili Zdeněk Klauda a Lukáš Hurník.

"Je to unikátní projekt, v současném hudebním světě bychom velmi těžko hledali alespoň přibližný ekvivalent," říká dramaturg festivalu Ondřej Múčka, který je varhaníkem a referentem pro liturgickou hudbu brněnského biskupství.

Autoři zhudebnili lamentace z knihy Nářků proroka Jeremiáše, texty responsorií, která reflektují vývoj posledních dní Krista ve vztahu ke starozákonním proroctvím, a také text kajícího žalmu Miserere. Ve čtvrtek zazní skladby Tomáše Krejčího a Jaroslava Pelikána, v pátek Ondřeje Múčky a Jiřího Miroslava Procházky.

"Struktura večerů je stejná: každá lamentace je následována třemi responsorii a na závěr zazní Miserere. Tím během tří večerů uslyšíme devět lamentací, všech sedmadvacet responsorií neboli odpovědí a trojí zhudebnění žalmu," popisuje Múčka. Poslech prohlubuje recitace českého překladu, který také ve středu zazněl vždy po odzpívání části večera a po němž pokaždé zhasla jedna svíčka.

Na Zelený čtvrtek dojde na zřejmě nejtradičnější pojetí daných textů. V lamentacích lze slyšet inspiraci středověkými církevními tóninami, v responsoriích pozdně romantický hudební vývoj. Poslední den temných hodinek pak pracuje s tématem Ježíšovy smrti.

Přehlídka začala uplynulou neděli, potrvá do 7. dubna. Dramaturgie odráží duchovní význam jednotlivých dnů v křesťanském kalendáři. Podtitul 31. ročníku zní Terroir, což je pojem používaný hlavně ve vinařství. Označuje soubor přírodních podmínek, zejména vlastností půdy, jež dávají vínu charakter. Pořadatelé tak zdůrazňují skutečnost, že na festivalu tentokrát zní výhradně hudba domácích autorů.

Velikonoční festival duchovní hudby vznikl roku 1992 v reakci na stálý zájem o koncerty spjaté s liturgicky významným obdobím Velikonoc. Od roku 2012 akci pořádá Filharmonie Brno a dbá na to, aby její součástí bylo uvádění soudobé duchovní hudby.

 

Právě se děje

Další zprávy