O jeho úmrtí v neděli informovala agentura AFP s odvoláním na nakladatelství Les Éditions La Découverte.
Latour byl považován za vlivného intelektuála, jenž přispěl k obrodě společenských věd a patřil ve svém oboru k nejcitovanějším. Přesvědčen, že věda nikdy nebyla odosobněná a zcela objektivní, volal po detailním sledování všeho, co utváří vědecká fakta a východiska poznání. Zasazoval se o nový pohled na lidské společenství, patřil k průkopníkům zájmu o životní prostředí, propagoval teorii Gaia britského vědce Jamese Lovelocka. Publikoval studie o laboratorních vědeckých praktikách i fungování správního soudu.
Upozorňoval, že rámovat vše ekonomickými pojmy a prosazovat teorii o nekonečném rozvoji je v lidských dějinách nový trend. Podle něj není možné žít dál jako dosud a čekat, až vědci nebo inženýři přijdou se spásným řešením klimatické krize.
Především ale Latour vymyslel takzvanou teorii sítí a aktérů, jež zpochybňuje rozdělení na přírodu a společnost. Ukazuje, kolik faktorů a druhů bytostí může mít vliv i na situace, jaké člověk považoval za výhradně mezilidské. Podle sociologa tedy žijeme v síti vztahů, kde to lidské a nelidské nelze jednoduše oddělit. "Virus potvrdil mnohé věci, které teorie sítí a aktérů vypichuje. Teď už je všem naprosto jasné, že mikrobi a lidé společně utvářejí sociální vazby," řekl Latour v narážce na pandemii koronaviru předloni pro Český rozhlas.
V polovině 70. let během civilní služby učil na lyceu v Pobřeží slonoviny, z pozdějšího výzkumu v kalifornských laboratořích sepsal knihu Laboratorní život. V ní se věnoval roli technologií při vytváření vědeckých faktů. "Přišel s provokativním tvrzením, že předměty jako mikroskopy a pipety, ale také grafy hrají ve vědě klíčovou roli, protože podmiňují vidění světa a tak předurčují výsledky," napsal Miloš Hroch v týdeníku Respekt.
V letech 1982 až 2006 učil Bruno Latour na pařížské École des Mines, později na Sciences Po. Jeho spisy vyšly ve více než dvou desítkách jazyků. Dle agentury DPA k těm nejznámějším patřily knihy Pasterizace Francie, Věda v akci a zejména esej Nikdy jsme nebyli moderní z roku 1991. Ta argumentovala, že byť se moderní společnost snažila oddělit a očistit různé sféry skutečnosti jako politiku od vědy nebo přírodu od kultury, takové rozdělení světa ve skutečnosti nikdy nenastalo.
Českým čtenářům se předloni dostala do ruky Latourova monografie Zpátky na zem, která zkoumá provázanost globalizace, deregulace, migrace, rostoucí příjmové nerovnosti a popírání klimatické změny. K němu podle autora začalo docházet již koncem 80. let minulého století, kdy o devastaci životního prostředí mnozí věděli, avšak vědomě se rozhodli ji popírat, tvrdí.
"Někteří mocní lidé jsou přesvědčeni, že ekologická hrozba je reálná a že jediný způsob, jak z toho mohou vyjít se zdravou kůží, je přestat předstírat, že se zbytkem světa sdílejí společnou budoucnost. A tak se stěhují pryč do daňových rájů a masivně investují do popírání klimatické změny," stojí v anotaci publikace, jejíž vznik podnítilo rozhodnutí bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa odstoupit od Pařížské dohody o klimatu.
Latour v textu tvrdí, že kvůli důrazu na modernizaci a snaze kolonizovat vše včetně vesmíru lidstvo začalo ztrácet půdu pod vlastníma nohama a chovat se, jako by ze Země bylo možné odletět na jinou planetu. Už ale "není kde přistát", upozorňuje sociolog a pomáhá si metaforou Titaniku. "Vládnoucí třídy chápou, že ztroskotání je nevyhnutelné; zabírají si místa v záchranných člunech pro sebe; žádají orchestr, aby hrál ukolébavky dostatečně dlouho, aby mohly využít noční tmy a vytratily se předtím, než přílišný náklon lodi vyburcuje i ostatní třídy," píše.
Upozorňuje, že ještě žádná lidská společnost se nemusela vypořádat s reakcemi planety na činnost osmi nebo devíti miliard lidí. Tvrdí, že lidé nebudou s to plně pochopit nárůst nerovností, migraci či nacionalismus, dokud změnu klimatu nepostaví do středu svých úvah a nepřestanou brát Zemi jako zdroj, z něhož může člověk věčně těžit pro svůj blahobyt. "Především je třeba se vrátit na zem a upustit od dozvuků modernizačního étosu, který stále nahlíží na Zemi a přírodu jako na něco vnějšího, nezkrotného, ale přece jen podmanitelného," shrnul Latourovy myšlenky Petr Vidomus v časopisu Finmag.
Podle francouzského sociologa a filozofa je rovněž třeba přiznat přírodním jsoucnům schopnost odpovídat na naše jednání. "Tu jim moderní věda upřela, když je pochopila výhradně jako objekty, jež si člověk pomocí svých intelektuálních a technických nástrojů staví proti sobě, aby je mohl z bezpečného odstupu ovládat a využívat," všiml si na knize politolog Pavel Barša v Salonu Práva.
V neposlední řadě Latour varuje, že vědecké poznatky změní naše jednání, pouze pokud budou vtělené v kultuře. "Žádné prokázané poznatky neplatí samy o sobě, fakta zůstanou robustní pouze tehdy, pokud na jejich podporu existuje společná kultura, instituce, na něž se lze spolehnout, veřejný život a média," uvádí.
Dle sociologa Zdeňka Konopáska kniha Zpátky na zem širokým zaměřením na celou planetu připomíná Latourův esej Nikdy jsme nebyli moderní. Přesto v ní "najdeme velice málo toho, čemu Latour opravdu dobře rozumí: to jest sociologie vědy a toho zvláštního sociologického přístupu k empirickému studiu komplexního tkaniva skutečnosti, kterým tento autor proslul", namítl v časopisu Vesmír Konopásek.
Podle něj si na této publikaci nelze nevšimnout posunu, kdy se autor méně opírá o práce ze sociologie vědy, používá pojmy jako "vládnoucí třídy" a zděšen tehdejším americkým prezidentem Trumpem se "nechává unášet k ostrým formulacím, které zcela válcují to, co bylo na Latourovi vždycky tak zajímavé a důležité: cit pro nejednoznačnost a jemnou složitost konfigurací", uvedl Konopásek.
Penseur de l'écologie, de la modernité ou de la religion, Bruno Latour était un esprit humaniste et pluriel, reconnu dans le monde entier avant de l’être en France. Sa réflexion, ses écrits, continueront de nous inspirer de nouveaux rapports au monde. Reconnaissance de la Nation.
— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) October 9, 2022
Před šesti lety také nakladatelství Tranzit.cz v češtině publikovalo výbor z autorových textů nazvaný Stopovat a skládat světy s Brunem Latourem. Ten zachycuje jeho myšlení "od studií vědy a technologií přes analýzu povahy reprezentace v umění a náboženství po nejsoučasnější texty zabývající se globálním oteplováním či vědou a politikou v období antropocénu, kdy se lidstvo stává klíčovým geologickým činitelem na Zemi", uvedlo nakladatelství.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na Twitteru ocenil Bruna Latoura jako celosvětově uznávaného "humanistického a pluralistického" člověka. Jeho úvahy a spisy budou nadále inspirovat, míní Macron. Podobně se vyslovila francouzská premiérka Élisabeth Borneová.
