Focení mu pomohlo v boji s leukemií. Důležité je nikdy se nevzdat, říká Jaroslav Hora

Snímky Jaroslava Hory (nejen z cest) najdete v galerii u tohoto článku.
Polární záře, Lofoty, Norsko
Povoz při západu slunce, Mandalay, Myanmar
Svítání pod Strahovským klášterem, Praha
Pampeliška, Dubaj, Spojené arabské emiráty Zobrazit 12 fotografií
Foto: Jaroslav Hora
Tomáš Vocelka Tomáš Vocelka
22. 3. 2019 8:33
Měl za sebou náročné období. Odešel z manažerského místa v zahraniční firmě, splnil si sen a začal profesionálně fotit. Zakázek přibývalo. Cítil se přetížený a unavený, takže odjel na dovolenou do Thajska. Po návratu mu lékař sdělil diagnózu. Leukemie. Fotograf a cestovatel Jaroslav Hora dnes může vyprávět o tom, jak je důležité nevzdat se a bojovat.

Ve výstavní místnosti pražského Czech Photo Centra tiše šumí větrák projektoru. Na plátně, které sledují lidé v sále, se právě odehrává zásadní změna. Obrázky z cest vystřídaly záběry a poznámky z nemocnic. Fotograf a cestovatel Jaroslav Hora právě vypráví o tom, jak je důležité nevzdávat se, když je nejhůř. Protože když chce hlava, může všechno dobře dopadnout. Ale když nechce, je zle.

Jaroslav Hora ví, o čem mluví. Má za sebou tři cykly chemoterapií a dvě transplantace kostní dřeně. Jeho přednáška se jmenuje Životu na stopě - cílem je mimo jiné pomoci lidem, kteří jsou na tom zdravotně špatně, aby neztráceli víru v uzdravení.

Toto je ve zkratce jeho příběh:

"Nejprve jsem propadl kouzlu obchodu a postupně jsem se dostal až na pozici regionálního ředitele jedné zahraniční firmy," vypráví. Jenže od malička rád fotil a zhruba v roce 2003 si začal říkat, že by si rád splnil sen a začal se fotografováním živit. V roce 2005 uspořádal první fotografický sraz v Podyjí a o rok později odešel z práce a začal se fotografií naplno živit. S kolegou fotili virtuální prohlídky.

"Firma šlapala, měli jsme hodně zakázek. Už jsem se bavil s kolegou, že budeme muset najmout lidi, že se to nedá stíhat," vypráví. Na jaře roku 2009 se už cítil hodně unavený a rozhodl se, že si odjede odpočinout na dovolenou do Thajska. 

Svět se obrátil vzhůru nohama

"Bylo mi tam perfektně. Jenže dva dny po návratu se vrátila únava i teploty. Dostalo se to do fáze, kdy už jsem nebyl v stavu dojít ani k doktorovi," popisuje. Pak mu řekli diagnózu: Akutní leukemie.

Fotograf Jaroslav Hora a šéfka Czech Photo Centre Veronika Souralová
Fotograf Jaroslav Hora a šéfka Czech Photo Centre Veronika Souralová | Foto: Tomáš Vocelka

"Od té doby bylo všechno vzhůru nohama," vzpomíná. Ale při všem špatném to tehdy ještě nevypadalo tak zle. "Řekli mi, že je to ta v uvozovkách lepší varianta leukemie. Měl jsem podstoupit chemoterapii a mělo to být v pořádku."

Jaroslav Hora (49)

  • fotograf a cestovatel, lektor fotografických kursů 
  • fotografování se věnuje od roku 1980
  • profesionálně fotí od roku 2003
  • je zakladatelem cestovní kanceláře CzechPhotoTravel.cz zaměřené na cestovatele a fotografy
  • Web: www.horoviny.cz

Nebylo. "V září mi řekli, že je všechno špatně. Nemoc se vrátila. A už to nebyla ta lepší leukemie, ale ta špatná." Fotografování i všechno ostatní šlo na vedlejší kolej. Další chemoterapie. A k tomu transplantace kostní dřeně. 

"Byl jsem bez imunity, nikdo ke mně nesměl. Člověk je léčbou úplně odrovnaný, bez fyzičky, mnozí se musí učit znovu chodit, někteří už nezačali…" popisuje fotograf. Když nemohl ven mezi lidi, začal fotit v ateliéru. A jeho modelkami se staly zdravotní sestřičky. Hodně mu to tehdy pomohlo.

Sám říká, že se z problémů dostal až neobvykle rychle. Už v roce 2010 jel s kolegou fotit na Slovensko. "On táhl firmu, já jsem spíš odpočíval a občas šel na nějaké jednání. V hlavě jsem měl pořád to, že ten byznys a stres mě dovedly tam, kde jsem skončil," vypráví.

Důležité je nevzdat to 

"Přeskočím několik měsíců. Nemoc se zase vrátila. A to už byl velký průšvih, protože naděje na přežití byla minimální. Tehdy mi to ale neřekli. Asi ani nechtěli - už i já, ačkoliv jsem psychicky silný, jsem začal mít problémy s tím, abych to nevzdával," popisuje.

Přišla další chemoterapie a další transplantace kostní dřeně. A s ní také silná reakce na dárce. Měl problémy s játry, opakované zápaly plic, přišel dokonce septický šok či prasečí chřipka H1N1. "O výměně některých 'součástek', jako jsou kyčle, či odstranění šedých zákalů nemluvě. Léky jsou občas v těchto případech jen výběrem menšího zla," říká.

Polární záře, Lofoty
Polární záře, Lofoty | Foto: Jaroslav Hora

Ale nakonec léčba zafungovala. "Vždycky jsem věděl a věřil, že to zvládnu. A to je hrozně důležité. Spousta lidí si řekla 'já to nedám' a dopadlo to vždycky tak, že to nedali. Lékaři říkají, že padesát procent u těchto nemocí je hlava. Měl jsem spoustu kamarádů, kteří řekli 'já už nechci, už toho mám plné zuby'. A do čtrnácti dnů, maximálně do měsíce byli pryč. Když hlava řekne, tělo poslechne…"

"Fotka mi moc pomohla v tom, že jsem se z toho nezbláznil. Když jsem skoro nesměl vylézt z baráku, fotil jsem v ateliéru děti, portréty, pejsky i akty," říká. Jakmile se dostal z nejhoršího, odjel do Norska na ryby. "Do lodičky jsem slez, ale z lodičky mě museli tahat dva lidi," vypráví. 

Životu na stopě

Když to znovu šlo, začal zase pracovat a cestovat, hodně se rozjely fotografické kurzy. Kromě toho chtěl nějak pomoci lidem, kteří se dostanou do podobné životní situace, v jaké byl on. Spustil společně s nadací Stopa projekt Životu na stopě.

"Vím, že mnoho pacientů potřebuje psychickou pomoc a podporu. Napadlo mě, že pro ně uspořádám výstavu fotografií z cest z doby po transplantaci. Aby to nezačali vzdávat. Opakovali jsme to pak ještě dvakrát. Spolu se Stopou, hematologickým centrem UHKT, Tesco a děvčaty z IKEMu jsme uspořádali také putovní výstavu mých fotografií s názvem Životu na stopě, která můj příběh představila lidem po celé republice. Smyslem bylo přitáhnout i dárce kostní dřeně," vysvětluje Jaroslav Hora.

"Někteří z pacientů se i díky těmto výstavám nadchli pro fotografii a pomohlo jim to bojovat. I kdyby to mělo pomoci jen jednomu člověku, tak si myslím, že to má cenu," říká fotograf.

Skalní dóm, Chrámová hora, Jeruzalém
Skalní dóm, Chrámová hora, Jeruzalém | Foto: Jaroslav Hora

Snímky na promítacím plátně se zase mění. Nádherná polární záře na Lofotech, okouzlující barvy Myanmaru, krásy večerní Prahy, malebné památky v Izraeli… 

Mimochodem z Izralele se Jaroslav Hora vrátil pouhý den před přednáškou v Czech Photo Centre. A za pár dní měl v plánu zase vyrazit do ciziny, tentokrát na kurz, který pořádal pro fotografy na Lofotech.

 

Právě se děje

Další zprávy