Rozum prohrál, zvítězily hněv a antisemitismus. Roden se objeví jako Masaryk ve Zločinu v Polné

Magazín Magazín
23. 1. 2016 9:40
Česká televize uvede první část dvoudílného televizního filmu režiséra Viktora Polesného a scenáristy Václava Šaška Zločin v Polné. Ten pojednává o vyšetřování vraždy švadleny Anežky Hrůzové a následných soudních procesech, které na přelomu devatenáctého a dvacátého století spustily silnou vlnou antisemitismu na našem území.
Česká televize připravila dvoudílný televizní film Zločin v Polné o případu, který vzbudil na českém území silnou vlnu antisemitismu. | Video: Česká televize

Praha - V roce 1899, na Bílou sobotu, byla na cestě mezi obcemi Věžničkou a městečkem Polnou, tedy na rozhraní Čech a Moravy, nalezena mrtvá dívka. Švadleně Anežce Hrůzové, která se tudy vracela domů, bylo pouhých devatenáct let. Při bližším ohledání byla na jejím hrdle objevena velká řezná rána a příčina smrti byla, po vyloučení sexuálního násilí, stanovena jako vykrvácení.

Místním lékařům se zdálo, že krve není na místě činu dost, což jednak nemusela být pravda, jednak to mohlo znamenat, že mohla být zabita jinde a na místo teprve později přenesena. Ale protože byl čas Velikonoc, ožila pověra o panenské krvi v židovských macesech. Zfušované vyšetřování a několik provokativních, i když úplně nevinných, žertíků nakonec ukázaly na Leopolda Hilsnera (Karel Heřmánek ml.). Od té chvíle měla Polná, spolu se svým okolím a později i velkou částí veřejnosti, svého vraha, kterému hrozila smrt provazem.

Česká televize zpracovala toto téma ve dvoudílném televizním filmu režiséra Viktora Polesného a scenáristy Václava Šaška Zločin v Polné. Diváci uvidí detektivní vyšetřování polenského mordu, jež vzápětí přejde v reflexi společenského fenoménu tzv. hilsneriády, kdy se vzedmula obrovská vlna antisemitismu.

Do boje proti pověrám a za spravedlnost se vložil i Tomáš Garrigue Masaryk. Toho ztvárnil Karel Roden

„Ta událost, která se stala na přelomu devatenáctého a dvacátého století, nabízí příběh opravdu strhující. Každý, kdo se trochu zabývá historií a zejména Tomášem Garriguem Masarykem, na něj musel narazit. Brutální vražda mladé dívky v Polné na Jihlavsku a to, co po ní následovalo, je až mrazivě aktuální,“ říká režisér Viktor Polesný.

„Nejnáročnější na Hilsnerovi bylo představit ho ve více rovinách. On byl velice prostý člověk – vandrák, který, nebýt oné nešťastné vraždy, nikoho příliš nezajímal. Od začátku jsme se snažili, aby postava působila pestře, aby divák šel s tím, co Hilsner v danou chvíli prožívá. Hlavně v tomto smyslu to pro mě byla obrovská zkušenost a hlavně radost to dělat,“ říká o své roli Karel Heřmánek ml.

„Případ Anežky Hrůzové jsem znal už z dětství, kdy jsem také prvně slyšel popěvek ‚Nekupujte u židů…‘ Později jsem v hilsneriádě cítil zvuk politických procesů, které byly traumatem mé generace. V mém prvním ročníku na vysoké škole vrcholily politické procesy, zejména ten se Slánským (jedenáct rozsudků smrti), takže jsem byl k úvahám na téma justiční vraždy připravený,“ doplňuje autor scénáře Václav Šašek.

První díl Zločinu v Polné uvede ČT1 v neděli 31. ledna, druhý o týden později.

Češi vlastní historii ve filmu zpracovat nedokážou, myslí si Alexandr Vondra. To je typicky slouhovská nátura Česka. Pan Vondra byl příliš dlouho u moci a je tím poznamenán, kontruje Robert Sedláček. | Video: DVTV
 

Právě se děje

Další zprávy