Tübingen/Kolín – Německá studentka Leonie Müllerová v květnu opustila svůj byt a nasedla na vlak. A i když už urazila tisíce kilometrů, nikam zatím nedojela. Už přes čtvrt roku žije ve vlaku na cestě po Německu.
Všechno to začalo hádkou s domácím. „Tehdy jsem se rozhodla, že už v bytě bydlet nechci. Vlastně mi tehdy došlo, že už nechci bydlet nikdy a nikde,“ řekla Müllerová pro deník The Washington Post.
Třiadvacetiletá studentka si tak koupila kartu BahnCard 100, díky které může celý rok cestovat vlaky německých drah Deutsche Bahn, aniž by si musela kupovat lístek.
Způsob, jak ušetřit
Za otevřenou jízdenku zaplatila 4090 eur za rok, což je přibližně 110 tisíc korun. Měsíčně ji tak její nový domov vyjde v přepočtu na necelých 9200 korun, za nájem přitom platila 10 700 korun. Kromě nájmu teď navíc ušetří i za cestovné.
Týdně tak Müllerová v průměru urazí mezi 1200 a 2000 kilometry. Díky otevřené jízdence již navštívila desítky míst v Německu, kam by se jinak nepodívala. Nejčastěji dle vlastních slov cestuje mezi Tübingenem a Kolínem. „Je to jako být neustále na dovolené,“ řekla.
Endlich zu Hause! - im ersten der beiden, die ich heute besuche. Auf geht's Richtung Köln :-)
Posted by Wherever You Go, There You Are - Travel Blog on 18. červen 2015
Müllerová studuje na univerzitě v Tübingenu v jižním Německu, zhruba 30 kilometrů od Stuttgartu. Ve vlaku trávila hodně času už před svým rozhodnutím stát se novodobou nomádkou. Pravidelně jezdila za přítelem do Kolína, za matkou do Berlína a babičkou do západoněmeckého Bielefeldu.
Novodobé nomádství
S sebou pravidelně vozí pouze menší tašku s pár kousky oblečení, hygienickými potřebami, počítač a materiály do školy. Zbytek vlastních věcí má rozdělený mezi bytem přítele, matky, babičky a několika přátel, u kterých občas přespává.
„Čtu, píšu, dívám se z okna a neustále potkávám nové a zajímavé lidi. Ve vlaku je vždy co dělat,“ řekla Müllerová v rozhovoru pro německou televizi SWR. Celou svou cestu studentka navíc zaznamenává na svém blogu a plánuje z ní čerpat i při psaní bakalářské práce.
„Chci lidi inspirovat k zamyšlení nad jejich zvyky a tím, co považují za normální. Situace má vždy více řešení, než si člověk v první chvíli myslí,“ řekla Müllerová pro The Washington Post.
Za nevýhodu svého ubytování považuje nemožnost se pořádně ve vlaku vyspat. „Je to spíš takový polospánek, abych měla přehled o svých věcech,“ pokračovala Müllerová.
Šlo by to v Česku?
Obdobu německé BahnCard 100 nabízejí i České dráhy. Síťová jízdenka IN 100 na rok stojí 19 990 korun, což je méně než pětina ceny německého paušálu. In-karta je nepřenosná a opravňuje majitele k cestování 2. třídou kdykoliv a kterýmkoliv vlakem Českých drah.
Za dalších 4990 korun ročně si případný zájemce může předplatit i cestování první třídou. Připlácet si rovněž musí ve vlacích s povinnou rezervací míst.
Pokud by tak člověk v Česku chtěl žít jako Müllerová, vyšlo by ho to měsíčně na 1666 korun měsíčně, necelé 2100 v případě života v první třídě.
Ve vlaku chce studentka bydlet až do konce svého studia. „Další dobrodružství čeká za nejbližším rohem – stačí ho jen chtít objevit,“ dodala.
