Aktuálně.cz: V čem se sexuální asistentky liší od běžných prostitutek?
Lucie Šídová: Ženy, které chtějí poskytovat sexuální asistenci, musí projít určitým vzděláním. To platí i v zahraničí. Měly by být seznámeny s druhy postižení, specifiky komunikace. Oproti prostitutkám se u asistentek neplatí za službu, ale za hodinu, a to jednotnou cenu.
Sexuální služba pro handicapované také vždy nemusí zahrnovat sexuální akt, ale například jen společnou nahotu. Pro postiženého, který nikdy neviděl nahou ženu, může být velkým zážitkem už jen být jen tak společně nazí nebo ve sprše. Důležité jsou doteky, objímání, masáže... Sex není vždy na prvním místě. Asistentky vedou také v této oblasti poradenství, takže se na ně klienti mohou obracet v souvislosti s tématy, jako je například autoerotika.
A.cz: V současné době jste certifikovali pět žen. Kdo jsou budoucí sexuální asistentky? Vybírali jste je z řad prostitutek?
Ano, jsou to ženy, které mají zkušenosti s poskytováním sexuálních služeb. Některé jsou v tomto ohledu stále aktivní, jiné už ne. Některé poskytují erotické masáže. Všechny ale prošly školením zahraničních lektorů zaměřeným na asistenci lidem s postižením. V rámci výuky se kromě již zmíněného zaměřovaly zvláště na sexualitu, protože každý člověk s postižením má jiné potřeby a je nutný individuální přístup. Některé z nich absolvovaly stáž v jednom zahraničním zařízení u mentálně postižených. Další mají speciální kurzy na masáže a oblast sexuality. Jedna z nich právě studuje sociální práci.
A.cz: Jaký je o tuto profesi zájem?
O práci asistentů je velký zájem. Mnohem větší je ovšem o poskytnutí seznamu sexuálních asistentek. Bohužel my asistentky nemůžeme doporučovat a předávat na ně kontakty. Zájemci si je musí vyhledat sami, což pro ně může být problém. Pokud bychom ale kontakty předali, dopustili bychom se trestného činu kuplířství.
Ministerstvo vnitra nám dalo rozhodnutí, že tento seznam můžeme uveřejnit na svých stránkách. Obáváme se ale, že je to příliš na hraně zákona, takže seznamy vyškolených žen jsou snadno dohádatelné na internetu. Některé z nich mají dokonce i vlastní webové stránky.
A.cz: Všechny proškolené jsou zatím jen ženy. Uvažujete přijmout do řad sexuálních asistentů i muže?
Uvědomujeme si i poptávku ze strany žen, ale tím, že jsme ženská organizace, tak pro nás bylo jednoduší pracovat právě se ženskými asistentkami. Hlavně z důvodu, že je známe. Začínáme, takže nejdříve uvidíme, jaký je o ně zájem, jak je přijme společnost, a potom můžeme mluvit o proškolení mužů. Je ale pravdou, že i muži mají zájem.
A.cz: Pracovníci z řad prostitutů?
Netuším. Muži volali a ptali se po možnosti být asistentem, ale vzhledem k tomu, že jsme se rozhodli primárně zaškolit ženy, nezajímala jsem se, co jsou zač. Je to nová služba, se kterou se sami seznamujeme.
A.cz: Musí asistentky procházet psychotesty?
Psychotesty procházet nemusí. Samozřejmě není žádoucí, aby si asistenti řešili skrze pomoc lidem s handicapem své vlastní sexuální potřeby. Což zjišťujeme právě skrze dotazník.
Patologii v tom ale nevidím. Zvláště u žen, které mají zkušenost s muži a neštítí se pracovat s tělem. Naopak, právě ony jsou k tomu předurčené. Samozřejmě si dovedu představit, že tato oblast bude přitahovat lidi s určitou patologií.
Ze zkušeností ze zahraničí ale víme, že sexuální asistenti jsou často lidé, kteří se k této práci dostali přes tantru a mají úplně jiný pohled na sexualitu, a jak oni říkají „sexuální energii“. Ve Švýcarsku je například jedním z asistentů inženýr, který má běžnou práci ve stavebnictví. Potkala jsem se s řadou těchto pracovníků a jsou to normální lidé, kteří ale vnímají sexualitu trošku jinak.
A.cz: Jste neziskovou organizací pomáhající ženám v sexbyznysu. Nevytváříte touto službou nová pracovní místa pro prostitutky?
Rozkoš bez rizika poskytuje zdravotní, sociální a terapeutické služby. Důležité je si uvědomit, že my nahlížíme na sexuální práci jako na práci, pro kterou se ženy rozhodly a my to jejich rozhodnutí respektujeme.
V České republice již existuje řada laických terapeutů, masérů nebo tantristů, kteří se zabývají oblastí sexuality. V jejich praxi dochází k odhalování těl, společné nahotě, erotickým masážím, masážím prostaty, vaginálnímu mapování. To jsou všechno techniky, které můžete zahrnout do oblasti sexbyznysu.
Známe důvody vstupu žen do prostituce, ale nemyslím si, že vytváříme nová pracovní místa, i když to tak může být vnímáno. Ženy, které jsme s nabídkou práce sexuální asistentky oslovili, vstoupily do sexbyznysu dobrovolně a je to práce, která je baví a chtějí v tomto oboru zůstat. Je to pro ně také příležitost, jak si rozšířit obzory. Počítají s tím a chtějí zůstat v erotice.
A.cz: Prokazují se tyto pracovnice zdravotními testy, aby jejich klienti mohli využívat služby bez jakýchkoli obav?
Sexuální asistentky musí podepsat etický kodex, který má asi čtyři strany. Součástí toho je i povinnost dbát o své zdraví. Ze své zkušenosti z praxe vím, že ženy v sexbyznysu chodí pravidelně na testy a zdraví je pro ně jedna z hlavních priorit. Výskyt nemocí ale u této skupiny nestoupá na rozdíl od majoritní společnosti. Stejné je to i s nakaženými HIV, kde se to netýká ani tak žen poskytující sexuální služby, jako široké veřejnosti.
