Po půlstoletí je v Praze vystavena nejvzácnější česká kniha

ČTK ČTK
31. 1. 2015 20:23
Vyšehradský kodex, nejvzácnější iluminovaný rukopis v českých sbírkách, pocházející z konce 11. století, mohou zájemci vidět ještě v neděli v Zrcadlové kapli Klementina.
Foto: Aktuálně.cz

Praha - Po téměř půlstoletí byl v Praze vystaven Vyšehradský kodex. Tento nejvzácnější iluminovaný rukopis v českých sbírkách pochází z konce 11. století.

Byl vytvořen ke korunovaci knížete Vratislava II. prvním českým králem. Lidé si ho mohou prohlédnout dnes a v neděli v Zrcadlové kapli Klementina, první zájemce přilákal ještě před rozbřeskem, přes den jich přišlo více než 2000.

Kodex, který je pojištěn na jednu miliardu korun, patří k vrcholným dílům románské knižní malby i v celoevropském kontextu. "Ale jeho historická a prodejní hodnota je naprosto nevyčíslitelná," řekla mluvčí Národní knihovny Irena Maňáková.

K 18:00 pořadatelé vydali zhruba 2200 vstupenek a před vchodem do Zrcadlové kaple stále byla desítky metrů dlouhá fronta, uvedla mluvčí. Originál mohou návštěvníci vidět ještě v neděli od 07:00 do 19:00, přičemž vstup je zdarma.

Rukopis je evangelistářem - obsahuje úryvky z evangelií, které se četly na mších o jednotlivých svátcích církevního roku. Unikátní je stylem písma i nezvykle velkým počtem celostránkových iluminací. Jeho vystavení umožnily podle Maňákové i loňské restaurátorské práce, během nichž byla malba na 12 nejohroženějších místech kodexu připojena speciální fixační látkou zpět k pergamenu.

Knihu o rozměru 415 krát 340 milimetrů tvoří 55 pergamenových dvoulistů, k jejichž zhotovení bylo třeba stejného počtu telecích kůží. Celkem 26 stran zdobí obrazy evangelistů, Kristovy rodiny či obrazy ze Starého zákona a také českého patrona svatého Václava, jenž jakoby gestem své pravice vyjadřoval souhlas s Vratislavovou korunovací.

Podle posledních výzkumů vznikl evangelistář v jednom z bavorských benediktinských klášterů, nikoli v benediktinském klášteře na Břevnově, jak se někteří badatelé původně domnívali. Název ale dostal podle prvotního umístění na Vyšehradě, od druhé poloviny 18. století je uložen v jednom z trezorů Klementina.

Rukopis, který patří mezi národní kulturní památky, je vystaven za přísných bezpečnostních opatření ve speciální vitríně s neprůstřelným sklem, kterou kvůli tomu Národní knihovna pořídila. Na jeho bezpečnost dohlížejí strážci v uniformách i v civilu.

V prostorách Klementina, které by mohlo být v případě incidentu do deseti vteřin uzavřeno, byla zřízena dokonce i cela předběžného zadržení.

Kodex byl naposledy vystaven také v Klementinu v listopadu 1969 v rámci výstavy Z dějin české literatury. Nyní doplňuje výstavu věnovanou řádu benediktinů ve Valdštejnské jízdárně, na kterou Knihovna Národního muzea zapůjčila proslulý středověký výkladový slovník Mater verborum a rukopis Bible ze 13. století. Tato unikátní díla středověké knižní kultury budou vystavena až do pondělí, stejně jako Budyšínský rukopis, nejstarší zachovaná verze Kosmovy kroniky z přelomu 12. a 13. století, která je součástí expozice v Jízdárně Pražského hradu.

Zájem o výstavu Hrady a zámky objevované a opěvované v hradní jízdárně vystavení Budyšínského rukopisu výrazně zvýšilo. "Dnes se na expozici přišlo podívat víc než 1800 lidí, o sobotách se přitom dosud návštěvnost pohybovala mezi 11 a 15 stovkami lidí," řekla za pořadatele Jana Tichá. Další skoro tisícovka zájemců si Budyšínský rukopis prohlédla v pátek.

 

Právě se děje

Další zprávy