Ze života slonů: Jak se žije roční Sitě v pražské zoo?

Zuzana Mocková Zuzana Mocková
25. 4. 2014 10:00
Reportáž z míst Zoologické zahrady v Praze, kam se běžný návštěvník nedostane. Jak vypadá den sedmičleného stáda a co obnáší péče o největší suchozemské savce na světě?
Foto: ZOO Praha

Praha – Sedm obřích savců s choboty a baculatým tělem připomíná na první pohled kreslené postavičky. Při osobním setkání však budí respekt, který návštěvníci zoologické zahrady nemohou z bezpečné vzdálenosti naplno pocítit. Přesto projektanti dělali, co mohli, aby v novém areálu Údolí slonů lidem onu blízkost se zvířaty zprostředkovali.

Smrtelné nehody se stávají

Sami chovatelé, kteří jsou od pohledu sehraní profesionálové, si zásady bezpečnosti samozřejmě uvědomují. Přestože nejde o agresivní či nevypočitatelná zvířata, několikatunový kolos, který se zničehonic lekne nebo neobratně otočí, je velkým rizikem.

"Nehody se děly a dějí se. Bohužel i smrtelné," říká chovatel Martin Kristen. "V pražské zoo se to stalo jednou, bylo to před čtyřiceti lety a naposledy v České republice to bylo ve Dvoře Králové před dvanácti lety. Nemocné zvíře trpělo bolestmi, je to ale vždy hloupá náhoda. Chovatel podával injekci, odešel, zakopl o řetěz a slonice se lekla a ohnala se," popisuje Martin Kristen riziko, kterého si musí být ošetřovatel vždy vědom. Právě kvůli těmto nehodám se vymyslel tzv. chráněný kontakt.

Jde o metodu péče o zvíře, kdy jsou mezi ním a pracovníkem vždy mříže. Během cvičení, krmení i koupele. Nechybí ani jiné bezpečnostní prvky jako uvázání slona řetězem za nohu, což rozhodně není pohled pro zaryté ochránce zvířat. Během výcviku teprve roční samičky Sity je ale jasné, že zvíře je tady na prvním místě.

"Slon dělá vše dobrovolně na základě odměny. Má to ale nevýhodu, když nebude chtít, tak s tím nic nenaděláte," vysvětluje Kristen, že se nejedná o žádné nátlakové akce.

Sita dává pac

Sloní den začíná už brzy ráno, kdy pečovatelé slonům připraví žrádlo, osprchují je, a jak tomu bylo v případě malé Sity, podstoupí výcvik, který usnadňuje práci s těmito šedými obry.

Foto: ZOO Praha

Samička Sita byla od svého narození chována také v chráněném kontaktu se svou matkou Donnou. Dnes už k sobě ale pustí ošetřovatele, se kterými trénuje podobně jako pes. Povely k noze nebo dej pac zvládá sloní slečna s přehledem.

"Je velmi komunikativní. Přestože jsme s ní začali cvičit až od prosince, tak si na nás velice rychle zvykla. Je úžasné sledovat, jak mění názor na člověka. Nejdřív nás brala jako součást zařízení pavilonu a někoho, kdo jí nosí žrádlo a nic víc. A najednou se po nás začala dívat, jestli bude nějaké další cvičení. Začala strkat chobot a škemrat o potravu, takže zájem o kontakt má, ale ještě tam chybí důvěra," říká Kristen.

Údolí slonů

  • od roku 2013 je pro slony nově otevřen pavilon i výběh o rozloze přes 8 tisíc m2,
  • stádo čítá sedm kusů pouze slonů indických, včetně roční samičky Sity a jedné z nejstarších slonic v Evropě, čtyřiapadesátileté Gulab,
  • areálem prochází půl kilometru dlouhá stezka pro návštěvníky,
  • kromě pohledu na stádo z mnoha úhlů nabízí zahrada informace nejen ze života těchto savců, ale přibližují i život a postavení slonů v asijské kultuře,
  • orientální atmosféru dokreslují asijské artefakty i dva dovezené svatostánky z Asie

U slonů s češtinou nepochodíte

Člověka při pohledu na výcvik malého slůněte ale napadne, že cirkusové kousky snad nejsou v zoo třeba. Vždy tu jde o bezpečnost a zájem zvířete! Nastavovat uši se totiž učí kvůli odběru krve, aby slona mohl veterinář vyšetřit. Nohu podává do okénka v mřížích, aby ho mohli ošetřovatelé umýt, udělat pedikúru, popřípadě ošetřit. Přikládá se také cvičně lano, které v pozdějším věku dle potřeby nahradí bezpečnostní řetěz.

Ošetřovatelé používají při komunikaci se slony řadu cizojazyčných pokynů. "Povely jsou pro každého slona jiné. Donna přišla z Holandska, takže má holandsko-anglické povely. Jsou tu sloni, co mají pouze sinhálské povely ze Srí Lanky. Mekong, náš samec, je původem z Německa, takže má německo-anglické."

Pro nové slony je volba angličtiny logickým krokem, a to nejen kvůli možnému stěhování zvířat, ale také kvůli návštěvníkům zahrady. Potom by je totiž ve výběhu mohli drezurovat i pokřikující návštěvníci.

Po výcviku a koupeli nastává další fáze rituálu, sušení. Zvířata na sebe v prostoru před stájemi hází písek a seno, díky čemuž se, jak uvádí ošetřovatel, zbavují staré kůže.

ZOO Praha

  • otevírací doba je v dubnu, květnu, září a říjnu od 8 do 18 hodin, během prázdnin o hodinu déle,
  • základní vstupné je 200 Kč, zvýhodněné 150 Kč a rodinné 600 Kč,
  • v zoo jsou vítána i domácí zvířata, ale vždy jen na vodítku a s platným očkovacím průkazem.

Domácí exotika

Když stádo dostatečně proschne, mohou první návštěvníci vidět, jak ho před jedenáctou hodinou ošetřovatelé ženou do výběhu.

Skalní útvary, jezírko s vodopádem, travnaté plochy a sošky z Asie dodávají Údolí slonů autentickou exotickou atmosféru a vytvářejí těmto tvorům co nejpříjemnější a nejpřirozenější prostředí.

Až se návštěvníci dostatečně nabaží slonů, vrátí se stádo zpátky do svého vytápěného pavilonu, kde se uloží ke spánku už bez dohledu ošetřovatelů. Ti přijdou zase ráno, kdy začnou sloní očistné rituály zase nanovo.

 

Právě se děje

Další zprávy