reklama
 
 

Neptejte se dětí, jak bylo ve škole. Akorát jim ji znechutíte, varuje psycholožka

16. 9. 2016
Foto: Jiří Benda
Čím to je, že se žáci v první třídě do školy těší, ale za pár let se pro ně stane postrachem? Často za to může přístup škol, učitelů, organizace výuky i přemíra srovnávání a tlaku na výkon, shodli se odborníci. Někdy tomu ale nepomáhají i rodiče, kteří se až příliš zajímají o to, jak se jejich dětem ve škole líbí. Jenže dítě má na začátku školní docházky co dělat, aby se samo vyrovnalo se změnou denního režimu a novým prostředím. Nezatěžujme ho hned otázkami, radí psycholožka Jana Zapletalová.
Hlavní zprávy

Děti v prvních třídách se do škol těší, ale čím jsou starší, tím jejich nadšení ze školy vyprchává víc a víc. Co děláme ve školách špatně, že děti svou touhu po vědění a snahu něco se naučit ztrácí?

Na odpověď se snažilo přijít několik odborníků i učitelů z praxe v diskusním panelu Jak dlouho se prvňák těší do školy, který pořádaly vzdělávací společnosti SKAV a EDUin.

Největší vliv na to má prostředí školy a to, jak žákům učitelé nové informace podávají. Pomoci prvňáčkovi adaptovat se na nové prostředí však můžou i rodiče, a to úplně jednoduše: nechají ho chvíli být.

Možná to zní krutě, protože každého rodiče zajímá, jak se jeho dítěti ve škole líbilo, co tam dělá nebo jaká je paní učitelka. "Dítě ale v prvních týdnech školy potřebuje klid na to, aby se samo srovnalo se změnou prostředí i denního režimu. Není schopné okamžitě si udělat na věci názor, tak ho do toho hned nenuťme,” říká náměstkyně ředitele Národního ústavu pro vzdělání Jana Zapletalová, která dělala školní psycholožku a zasadila se o to, aby ve školách byli školní psychologové.

Rodiče tím dítěti pomůžou, aby si ve škole lépe zvyklo. Později se ho mohou ptát, ale rozhodně ne otázkou: “Jak bylo ve škole?” "Otázky musejí být konkrétní, například: Hráli jste dneska florbal? Byl rozhodčí spravedlivý?” uvádí příklady ze své praxe učitel Lukáš Šlehofer. Posiluje to v dětech také větší zodpovědnost sám za sebe.

Trofeje a žebříčky o dobré atmosféře nesvědčí

Nejdůležitější je ale vybrat pro dítě školu, kde bude panovat přátelská atmosféra a neztratí hned motivaci tím, že ho někdo bude poměřovat se spolužáky. To je podle lektorky programu Respektovat a být respektován Soni Rýdl největší “zabiják” dětského nadšení. “Jakmile dítě zjistí, že je zařazené do škatulky trojkaři, nechce se mu víc snažit,” uvádí Rýdl.

Už jen to, když v první třídě některé děti začínají psát perem dříve a jiné později, je podle ní zbytečné kastování na lepší a horší.

Soňa Rýdl se domnívá, že když dítě dělá věci jen kvůli odměně nebo pokárání, není to správně. Současný systém známek by zrušila, opravování chyb v testech a různých cvičeních by dělala přesně obráceně: zdůraznila by, co bylo správně.

“Například pokud se děti v první třídě učí psát písmenka, nechme je pak označit ta, která se jim podle nich povedla. Děti se většinou podceňují, přidejme tedy další. Pak mu můžeme ukázat, jaká jsou mimo řádek a která jsou nedotažená.

Nezačínáme ale automaticky tím, co dítě udělalo špatně,” doplňuje Jana Udatná, ředitelka montessori Základní školy Donum Felix, kde se tak s dětmi snaží pracovat. Také rodiče by děti měli nejdříve chválit, a ne je hned kárat, pokud v něčem udělají chybu.

“Neznalost žáka je informací hlavně pro učitele, co má udělat jinak. Ne pro žáka,” míní Rýdl.

Jak poznat školu, kde netlačí jen na výkon?

Diskutující odborníci a učitelé se shodli na tom, že nejdůležitější pro dítě je to, aby se ve škole cítilo dobře. Vědělo, že se musí dodržovat určitá pravidla, ale že má možnost se na jejich tvorbě podílet a škola ho respektuje jako osobnost a nemá potřebu ho poměřovat s výkony ostatních. Jak takovou školu, kde bude přátelské prostředí mezi učitelem a žáky, mají rodiče poznat?

“Mnohé může prozradit to, jestli mají po chodbách vystavených dvacet výkresů s téměř stejnými sněhuláky, jestli jsou tam trofeje a seznamy těch, kteří vyhráli tu vědomostní olympiádu, tu nějaký sportovní turnaj,” popisuje Rýdl, čeho by si při výběru školy všímala. Taková škola asi nebude preferovat individuální rozvoj dítěte a bude je spíše tlačit k tomu, aby byly ve všem nejlepší.

Dobré také je, když je ve škole psycholog, aby se učitelé měli s kým poradit, pokud se ve třídě objeví nějaký problém. Užitečné je si zjistit, jak škola komunikuje s rodiči.

Všichni se shodli na tom, že školy musí změnit přístup k žákům, aby se pro ně stala přirozenějším prostředím, cítili se v ní bezpečně a záhy po nástupu ji nezačali nenávidět.

Některé české střední a vysoké školy začlenily do vyučování hodiny, v jejichž rámci se studenti učí, jak rozpoznat kremelskou propagandu. | Video: Radio Free Europe/Radio Liberty |  03:39

autor: Markéta Hronová

reklama
     
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

 
reklama