Vídeň - Geneticky upravená kukuřice snižuje plodnost a porodní váhu potomků. Alespoň u myší. Vyplývá to z výsledků rozsáhlého výzkumu, který provedli v sousedním Rakousku.
Experti z veterinární kliniky univerzity ve Vídni zkoumali reprodukci hned několika myších generací. Dvacet týdnů je krmili geneticky modifikovanou (GMO) kukuřicí, konkrétně druhem NK603xMon810.
Problémy měly už myši ze třetího vrhu: potomků se narodilo míň, a i ti byli podstatně slabší než mláďata jinak živených rodičů. S každým dalším vrhem se reprodukční schopnost snižovala.
Odpůrci pěstování GMO plodin z Rakouska i zbytku Evropy výzkum oslavují jako své vítězství. Rakouští vědci ale upozorňují: Výsledek se nedá jednoduše přenést na člověka.
Aby se škodlivost minimálně tohoto druhu upravené kukuřice potvrdila, a zvláště pak její následky pro lidi, bude třeba ve výzkumu pokračovat. "Vypracování dalších studií je bezpodmínečně nutné," řekl jeden z autorů analýzy, Jürgen Zentek.
Výsledky zatím ojedinělého výzkumu už si vyžádal i Brusel.
Zajímat by se o ně mělo také Česko - v pěstování GMO kukuřice totiž patříme k absolutní evropské špičce. Více jí na trh dodávají jen Španělé.
Čtete více: Česko je evropským rájem mutované kukuřice
Ovace ekologů
Kukuřici NK603xMon810, kterou vědci při pokusech používali, prodává americká firma Monsanto Corporation. V Evropské unii je jako potravina a krmivo k mání od roku 2007, kdy získala příslušná povolení.
Na unijní trh ji pustila Evropská agentura pro bezpečnost potravin (EFSA). Podle jejího dřívějšího stanoviska "je nepravděpodobné, že by kukuřice NK603xMon810 negativně ovlivňovala zdraví lidí a zvířat".
Ekologické organizace, které proti genetické modifikaci plodin dlouhodobě protestují, teď Bruselu vyčítají "totální selhání".
"EFSA spoléhá při posuzování potravin pouze na data dodaná žadatelem o povolení," tvrdí Philipp Strohm z rakouské pobočky Greenpeace.
Na souvislost mezi genetickou úpravou krmiva a potravin a snižováním plodnosti už podle Greenpeace upozornila jiná studie z roku 2004.
Přidala se i organizace Global 2000. "Je naprosto nezbytné, aby se do krmiva pro zvířata přestala přidávat GMO kukuřice a aby se s okamžitou platností přestala používat geneticky modifikovaná kukuřice Mon810," řekl její mluvčí Jens Karp, citovaný agenturou DPA.
"Geneticky modifikované jídlo má na svědomí řadu negativních zdravotních trendů i ve Spojených státech," reagoval na objev Rakušanů Jeffrey M. Smith, autor kritické knihy Genetická ruleta a ředitel amerického Institutu pro odpovědné technologie.
Češi na špici
Na stranu ekologů a zastánců "nezkažených" potravin se okamžitě přidali také někteří rakouští politici. Z Vídně i rakouských regionů zazněla slova o "systematickém selhání" či "genetickém Černobylu".
Právě Rakušané patří v boji proti GMO plodinám na evropské frontě k vůbec nejzarputilejším odpůrcům. Mutovaná kukuřice se tu - stejně jako třeba ve Francii nebo v Polsku či Maďarsku - pěstovat nesmí.
Česko stojí, podobně jako v případě podpory jaderné energetiky, na opačné straně frontové linie. I když i tady má mutovaná kukuřice řadu odpůrců.
V pěstování GMO kukuřice patří Čechům dokonce 18. místo na světě. A plocha, na níž roste, se rok co rok zvětšuje.
Pěstitelé si pochvalují hlavně vyšší výnosy a nižší náklady na výrobu. Argumentují ale i tím, že kukuřicí, která nepotřebuje chemický postřik, mnohem méně zatěžují životní prostředí.
Čtete více: Modifikovaná kukuřice vyjde levněji, jásají farmáři
Vše, co se v Česku vypěstuje, se využije buď jako krmení pro dobytek, nebo poslouží při výrobě biopaliv.
Výsledky rakouské studie přijdou na přetřes na setkání ministrů životního prostředí EU, které se koná počátkem prosince a na něž by se měl vypravit i zástupce Česka Martin Bursík.
