Neporazitelný matematik a šachista zkusil fyziku. Má zlato

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
4. 11. 2014 8:00
Rozhovor s Janem Petrem (16), šachovým mistrem republiky do 16 let, zlatým medailistou z evropské olympiády a neporazitelným matematikem.
Jan Petr přebírá zlatou medaili na letošní evropské přírodovědné olympiádě
Jan Petr přebírá zlatou medaili na letošní evropské přírodovědné olympiádě | Foto: www.euso2014.eu

Praha - Jan Petr (16) je mimořádně nadaný matematik, fyzik a šachista z Gymnázia Jana Keplera. Má smysl pro humor a sebeironii, o většině úspěchů hovoří jako o "náhodách" či "podivnostech", přestože by na ně měl být náležitě hrdý.

Je mistr ČR v šachu do šestnácti let, má bronz z šachového mistrovství EU, zlato z evropské olympiády týmů, kde řešil fyziku. Navíc zvítězil ve všech kolech matematických olympiád, kterých se kdy účastnil.

Když se ho zeptáte, jak vybojoval evropské zlato ve fyzice, začne opět skromně: "Mně právě ta fyzika zpočátku moc nešla. Jeden rok mně z ní nevycházela úplně čistá jednička, což jsem nemohl snést, neboť jsem strašný perfekcionista."

Z úspěchů Jana Petra
Autor fotografie: Zuzana Hronová

Z úspěchů Jana Petra

- šachový mistr republiky do 16 let (2014)

- 1. a 2. místo v šachovém MČR středních škol (2012, 2013)

- ve 14 letech se stal šachovým mistrem Čech dětí do 16 let (2012)

-  1. místo v Matematické olympiádě kategorie C

- dvakrát vítěz krajského kola ve Fyzikální olympiádě

- zlatá medaile v týmové soutěži na mezinárodní přírodovědné olympiádě (EUSO 2014)

- člen vítězného družstva šifrovací soutěže pro Čechy a Slovensko Technoplaneta

Aktuálně.cz: Čemu všemu se věnujete? Vím o vás, že toho na špičkové úrovni zvládáte víc...

Jan Petr: Baví mě toho strašně moc, matematika, fyzika, šachy. Je těžké se všemu věnovat, poslední dobou nestíhám vůbec nic, protože bych chtěl udržet nějakou úroveň ve všem.

A.cz: Vaším nejoblíbenějším předmětem je matematika. Jakými úspěchy z matematických olympiád se můžete pochlubit?

Vyhrál jsem všechna kola všech matematických olympiád, které jsem kdy řešil – domácí, školní i krajská. Ale zase bych to tak nepřeceňoval, byla to jen kategorie mých vrstevníků. Letos bych už rád řešil kategorii A pro septimány a oktavány.

A.cz: Jak jste se dostal k fyzice?

Zpočátku mě moc nebrala, nepřišla mi tak zajímavá. Dostal jsem se k ní trochu náhodou. Jeden rok mně z ní nevycházela úplně čistá jednička, což jsem nemohl snést, neboť jsem strašný perfekcionista. Říkal jsem si, že abych získal nějaké plusové bodíky navíc, zkusím si vyřešit i fyzikální olympiádu. Domácí kolo nějak extra nedopadlo, z toho obvodního kola jsem tak nějak prolezl do krajského kola a to jsem prostě nějak vyhrál.

A.cz: No tedy, to už bylo na čistou jedničku, ne?

České naděje
Autor fotografie: Thinkstock

České naděje

V seriálu online deníku Aktuálně.cz  "České naděje" vás seznamujeme s mladými nadějemi české vědy, kultury i české společnosti. Jsou mladí, ale již slaví mezinárodní úspěchy, vedou vlastní výzkumy, vynikají v umělecké oblasti, popřípadě jsou obětaví dobrovolníci či probouzí občanskou společnost.

Zdroj: Zuzana Hronová

No, to jo. Navíc jsem se díky tomu vítězství dostal na výběrové řízení pro soutěž Europian Union Science Olympiad. Psali jsme tam nějaké testy, ve fyzice jsem skončil druhý a dostal jsem se do českého týmu. Vyhrál totiž student, který tam jel za chemii.

 A.cz: Co to je za soutěž a jak jste v ní dopadli?

Soutěží se v biologii, fyzice a chemii, soutěží tříčlenné družstvo. Letos v dubnu jsme letěli na týden do Řecka na tuto evropskou soutěž. Tak jsem si říkal: "No dobrý no, teď ještě udělám ostudu České republice, to bude super…“  Psali jsme dva čtyřhodinové testy, jinak to byla spíše dovolená v Athénách. Před vyhlášením výsledků jsme byli velmi nervózní. Všichni ale dostanou medaili – druhá polovina dostane bronzové medaile, ta lepší část stříbrné a zhruba šest až osm družstev dostane zlaté. Vyhlašují to odzadu, stále nás nehlásili ani na stříbrné medaile. V rámci těch zlatých medailí jsme nakonec byli celkově třetí. Porazili jsme dokonce i dvě německá družstva, která loni skončila na prvním a druhém místě.

A.cz: A na začátku tohoto velkého úspěchu přitom byla neúplně čistá jednička z fyziky…

Ano, považuji to za nejúžasnější a nejšťastnější shodu náhod. Ani nevím, čím jsem si to zasloužil. Je to vlastně můj největší životní úspěch.

A.cz: Ještě vám někde nevychází čistá jednička, že byste nastartoval další vědeckou dráhu?

Tak to už by asi ani nešlo, já toho mám opravdu moc.

A.cz: Čemu byste se chtěl raději věnovat, matematice, nebo fyzice?

Tak to by asi zvítězila matematika, ta mě baví víc. I když ve fyzice zase bylo to EUSO. Letos bych tam měl jet znovu, protože jsem opět vyhrál krajské kolo fyzikální olympiády.

A.cz: Jak si vedete v šachách?

Jan Petr se naučil šachy ve 4 letech. Od 6 let hraje za Bohemku. Od malička reprezentuje ČR.
Jan Petr se naučil šachy ve 4 letech. Od 6 let hraje za Bohemku. Od malička reprezentuje ČR. | Foto: www.nss.cz

Šachy jsem se naučil ve čtyřech letech. V šesti letech jsem začal chodit do klubu Bohemians. Od devíti let jsem se vždy dostával na mistrovství republiky. Získal jsem několik bronzových a jednu stříbrnou. Ta mě spíš mrzela, protože k vítězství zbýval kousek. Letos jsem konečně zvítězil., takže jsem mistrem republiky do šestnácti let.

A.cz: Máte v šachách i nějaké mezinárodní úspěchy?

Na mistrovství Evropské unie jsem byl před dvěma lety bronzový. Nedávno jsem se vrátil z Jihoafrické republiky z mistrovství světa, ze sta účastníků jsem skončil čtyřicátý.

A.cz: Soutěžíte i za školu?

Ano, loni jsme skončili druzí na mistrovství ČR středních škol, předloni jsme zvítězili.

A.cz: Jaké máte v šachách další cíle?

Nejvyšší titul, co se dá získat, je velmistr. V současnosti jsem jen kandidát na mistra a nechtěl bych být pořád jen kandidát.

A.cz: Zbývá vám ještě čas na koníčky?

Ale jo, ale ještě chodím do základní umělecké školy na kytaru, pak také hraju společenské hry, soutěžím v šifrovačkách…

A.cz: Jak se to dá všechno stihnout, když chcete mít ty čisté jedničky?

Blbě. Začínám mít problémy s tím jít včas spát. Co nestíhám, posouvám do noci. Často nejsou ani víkendy volné, takže to mnohdy nedospím.

 

Právě se děje

Další zprávy