Aktuálně.cz: Na Instagramu vás sleduje přes 11 tisíc lidí, na Facebooku šest tisíc. Teď vás porota soutěže Blogerka roku ocenila titulem Objev roku. Co říkáte na svoje vítězství?
Kateřina Lustigová (My cooking diary): Asi to bude znít jako klišé, ale já jsem opravdu velmi překvapená a vlastně tomu stále nevěřím. Ještě hodinu před vyhlášením jsem si myslela, že budu maximálně pátá. Podle mého tam bylo opravdu mnoho jiných adeptů, se kterými se nemůžu měřit například ani počtem odběratelů. Zajímalo mě, jak bude večer probíhat, ale rozhodně jsem netušila, že i já budu jeho součástí. Zároveň je to pro mě i velký závazek. Uvědomuju si, že mě lidé sledují, a chci blogu teď dát pořádný systém.
A.cz: Podle mého je i těch 11 tisíc fanoušků na Instagramu v rámci českých poměrů dost. Váš blog se uchytil i v početné konkurenci food blogerů a cestovatelů. Čemu to přičítáte?
Včera jsem o tom hodně přemýšlela a dospěla jsem k jedné věci. Lidé dnes na blogu chtějí vidět osobnost. Když do toho bloger nedává sám sebe, obtížněji pak uspěje v těchto anketách. Lidé mají rádi, když jim propůjčíte svůj život a pustíte je do svého soukromí. Zároveň to ale může být i tím, že nenabízím jen recepty a vaření, ale i cestování. Právě díky Asii jsem získala polovinu svých fanoušků.
A.cz: Vám nevadí pustit si cizí lidi do soukromí?
Nemám s tím problém a opravdu si myslím, že pokud chcete něco předat, tak to k tomu patří. Podle mého se teď potvrdilo, že udělat "pouze" hezké fotky jídla nestačí. Lidé k tomu potřebují váš obličej, příběh konkrétního člověka.
A.cz: Máte od svých fanoušků nějakou zpětnou vazbu?
Mám, vlastně už od začátku, kdy jsem na Instagramu sdílela svoje pokroky v hubnutí. Hodně lidí mi tehdy psalo a prosilo mě o různé tipy a recepty. Hodně mi psali i v souvislosti s cestováním. Někteří mě dokonce prosili o vydání knihy.
A.cz: Uvažujete o tom?
Momentálně se na to necítím, ale bylo by to skvělé. Ale znáte to. Říká se, nikdy neříkej nikdy…
A.cz: Je pro vás teď blogování prací na plný úvazek?
Momentálně mě to skutečně živí, ale je to nárazové. Například se za chvíli seberu a půjdu prodávat na vánoční trhy.
A.cz: Kde čerpáte inspiraci na svoje recepty?
Především musím zopakovat, že nejsem profesionální kuchař. Vařím stejně jako každá normální ženská, ale zkrátka mě to baví. Odebírám celou řadu gastronomických časopisů a taky mám naplánováno několik kurzů. Chci se zdokonalit. Jak jsem říkala, beru tu cenu jako závazek vůči svým fanouškům. Nechci dělat jen hezké fotky, ale chci je inspirovat.
A.cz: Sledujete i vy nějaký food blog?
Nejraději mám Kublanku. To jsou opravdu profesionálové, kteří tomu, co dělají, rozumí. Každá jejich fotka je dokonalá a každý jejich příspěvek miluji. Vlastně mě hodně překvapilo, že letos nebyli ani nominovaní.
A.cz: Máte nějakého oblíbeného profesionálního kuchaře nebo televizní kulinární show?
Nejvíc mě baví asi Kamura. Je to člověk plný energie, který mě inspiruje. A televizi popravdě vůbec nesleduju. Žiju spíš na sociálních sítích.
A:cz: Který z vašich receptů byl vlastně nejúspěšnější?
Úplně obyčejný croissant s vajíčkem. Hodně mě to překvapilo. V podstatě jde o naprosto jednoduchou věc, kterou máte hotovou za pět minut. Dělala jsem například i hovězí na víně, které jsem vařila dva dny, a mělo to poloviční úspěch. To, jak bude příspěvek sdílený, se ale nedá nikdy dopředu odhadnout, ale paradoxně to většinou bývají právě tyhle banální recepty.
A.cz: Za 68 dní jste ujela 7600 kilometrů a procestovala pět zemí, kromě Vietnamu také Kambodžu nebo Thajsko. Kde se vám líbilo nejvíc?
U mě určitě vítězí Vietnam. Je to naprosto krásná země se skvělou gastronomií. Naopak mě hodně zklamalo Thajsko, to už je opravdu hodně o komerci. Pokud si ale představujete dovolenou, na které chcete ležet na krásné pláži, pak je Thajsko skvělou volbou. Hodně mě také bavilo Bali plné mladých lidí.
A.cz: Proč jste se vydala zrovna do Asie?
Rozhodovali jsme se mezi Amerikou a Asií. Nakonec rozhodly finance. Za stejnou, možná i menší cenu, máte v Asii možnost poznat víc než v Americe. Samozřejmě v tom hrála důležitou roli i gastronomie.
A.cz: A kde vám tedy chutnalo nejvíc?
Rozhodně ve Vietnamu, ale zaujala mě i thajská kuchyně, Pokud ale chcete v těchto zemích ochutnat to nejlepší, musíte na ulici. Nesmíte se bát experimentovat. Právě tam vám totiž nabídnou jídlo připravené z těch nejčerstvějších surovin. Moc jsem nechápala evropské turisty, kteří chodili do restaurací a cpali se pizzou nebo špagetami, protože se báli ochutnat jídlo připravené na ušmudlaných pánvičkách téměř na zemi.
A.cz: Máte v plánu cestovat i v budoucnu?
Kdybych měla dostatek financí, vyrazím hned a téměř kamkoliv. Hodně mě láká Japonsko. Nejdřív ale zase budeme muset našetřit. Jsme teď zkrátka ve věku, kdy se říká, že buď šetříš na byt, nebo na cesty. Každopádně ještě před tím, než budu mít děti, bych chtěla jednu takovouhle cestu podniknout.
