reklama
 
 

Nobelovku za bizarní výzkum získaly studie o sexualitě krys nosících slipy nebo o drbání na rameni

včera
Foto: Shutterstock
Americká Harvardova univerzita ve čtvrtek již potřiadvacáté udělila ceny za bizarní vědecké bádání Ig Nobels. Letos ocenila švédského badatele, který napsal trilogii o chytání polétavého hmyzu, organizátory hry piškvorky, nebo egyptského lékaře za studii o pohlavním životě hlodavců navlečených do spodního prádla. Laureáti od poroty dostali peněžitou odměnu ve výši deseti bilionů dolarů, cena byla ovšem vyplacena v prakticky bezcenných zimbabwských bankovkách.
Hlavní zprávy

Už třiadvacátý ročník udělování takzvaných Ig Nobels, cen za bizarní vědecké bádání, uspořádala ve čtvrtek americká Harvardova univerzita. Mezi oceněnými je švédský badatel, který napsal trilogii o chytání polétavého hmyzu, nebo egyptský lékař za studii o pohlavním životě krys navlečených do spodního prádla.

Cenu si letos odnesli i organizátoři hry piškvorky, do níž se zapojili mimo jiných čtyři držitelé skutečných Nobelových cen. Laureáti od poroty dostali peněžitou odměnu ve výši deseti bilionů dolarů. Cena byla ovšem vyplacena v prakticky bezcenných zimbabwských bankovkách.

Švéd Fredrik Sjöberg svou trilogii věnoval chytání dvoukřídlého hmyzu pestřenek, známých jako vosičky. Knihu psal patnáct let. "Je to skutečně správná věc, když napíšete knihu o něčem, co doopravdy znáte," řekl novinářům Sjöberg, který žije na liduprázdném švédském ostrově. Jeho dílo se ovšem v severské zemi stalo hitem a první díl už byl přeložen do angličtiny.

Krysy oblečené v polyestere jsou sexuálně méně aktivní

Egypťan Ahmad Šafik navlékl své hlodavce do spodního prádla zhotoveného z polyesteru, bavlny a vlny, aby zjistil, jak různé tkanivo ovlivňuje jejich sexuální apetit. Profesor káhirské univerzity přišel na to, že krysy se spodkami z polyesteru a jeho směsí s bavlnou jsou méně aktivní, zřejmě kvůli vyššímu elektrickému náboji látky. Egypťan doporučil, aby jeho badatelské výsledky byly uplatněny na lidech.

Zajímavý objev ohlásil vědecký tým z německé univerzity v Lübecku. Zjistil, že pokud má pokusná osoba vyrážku na jednom rameni, může se postavit před zrcadlo a ulevit si od svědění drbáním na druhém, zdravém rameni. Postižené rameno zůstane bez újmy a pacientovi je prý lépe.

Psi začínají být největším spojencem člověka v boji s rakovinou prostaty. Svým čichem ji dokážou zjistit lépe než stávající metoda. Vědcům to nestačí, chtějí vyvinout umělý čenich. | Video: Reuters |  03:49

autor: ČTK

reklama
     
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

 
reklama