Pardubice – S Járou Cimrmanem ho spojuje opravdu mnohé. Byl to neúnavný a nadšený propagátor všeho nového ze světa vědy, techniky či sportu. Činil vlastní objevy, angažoval se na poli kultury.
Pozoruhodně se shoduje i doba jejich narození. U Járy Cimrmana se většinou uvádí, že se narodil ve Vídni "mezi lety 1853 a 1859", Artur Kraus se narodil roku 1854 v Pardubicích.
Oba rovněž zdobil šlechtický titul: baron Artur Kraus, Jára da Cimrman. A po obou nezůstalo příliš podobizen. Cimrman je má pouze nezřetelné, baron Kraus v podstatě jednu hodnověrnou, velice nerad se totiž fotil. Oba také byli svými současníky nedoceněni (Arturu Krausovi se kvůli jeho výstředním zálibám prý přezdívalo "Bláznivý baron"). Význam jejich díla byl plně doceněn až v dnešní době.
Zatímco život a dílo českého génia Járy Cimrmana neúnavně řadu let zkoumali a propagovali Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, Krause zase připomínají a jeho život a dílo mapují lidé kolem Hvězdárny Artura Krause a Klubu přátel Pardubicka. Rozhovor Aktuálně.cz poskytl jednatel klubu Jan Řeháček.
Aktuálně.cz: Dalo by se říct, že Artur Kraus byl něco jako Jára Cimrman? Alespoň tedy šíří záběru svých zájmů?
Jan Řeháček: Ten příměr se nabízí. Nicméně baron Kraus byla skutečná postava a nad všemi jeho aktivitami převažoval zejména zájem o astronomii a jeho touha po poznání všeho nového.
A.cz: To všeumětelství zdědil po otci? Četla jsem, že údajně byl první poštmistr v českých zemích, pak podnikal v cukrovarnictví a potom byl i starostou Pardubic.
Byl to hlavně zájem o vše nové a o nejrůznější vědní obory. Jeho otec Josef Kraus byl skutečně prvním poštmistrem v Pardubicích, ale také velmi váženou osobou. Vždyť ve svém domě na dnešní třídě Míru hostil Josef Kraus například pruského krále Viléma I. se svým synem, korunním princem Vilémem, a kancléře Otto von Bismarcka nebo i rakouského císaře Františka Josefa I. Ano, Josef Kraus byl starostou města. Ale pouze jeden týden, než zjistil, že komunální politika je pouze pro ty, kteří mají silné lokty.
A.cz: Artur Kraus postavil první lidovou hvězdárnu v Čechách. Jak se mu to podařilo?
Lidovou hvězdárnu zřídil ve svém pardubickém domě na třídě Míru. Roku 1912 tu na balkoně postavil pozorovatelnu, kde instaloval hvězdářský dalekohled.
A.cz: Jak přišel na to, zřídit veřejnou hvězdárnu v době, kdy u nás nic takového nebylo?
O astronomii se baron Kraus zajímal již dlouho před tím. Svou první astronomickou pozorovatelnu měl totiž zřízenou již v roce 1895 v posledním patře věže pardubického zámku. Lidová hvězdárna zřízená roku 1912 fungovala pro veřejnost až do jeho smrti v roce 1930.
A.cz: Hvězdárnu tedy postavil hlavně kvůli osvětě pro veřejnost, nebo pro svá astronomická pozorování?
Kvůli obojímu. Sám prováděl pozorování, jejichž výsledky pečlivě zapisoval do astronomických deníků. Měl poměrně rozsáhlou síť pozorovatelů – dopisovatelů, kteří mu pravidelně zasílali své výsledky pozorování. Ta byla zaměřena zejména na pozorování Slunce. Zároveň baron Kraus každému, kdo přišel a měl o pozorování zájem, ochotně podával zasvěcený výklad, měl množství odborné literatury, kterou si sám kupoval, a ochotně mnohé knihy také zájemcům půjčoval. Sám vydal několik astronomických publikací pro veřejnost. Ozdobou lidové hvězdárny byla knihovna. Baron Kraus sbíral astronomické spisy, které si nechával vázat do kožené vazby.
A.cz: Dosáhl i nějakých astronomických objevů?
Jeho pozorování sluneční aktivity a slunečních skvrn byla jedním z prvních souvislých pozorování Slunce u nás a tím jsou cenná. Byl to také baron Kraus, kdo inicioval vznik České astronomické společnosti v roce 1917.
A.cz: Šíře Krausova záběru byla obrovská. Pověstné jsou například jeho pokusy o létání a jeho nezdařený test tzv. ornitoptéry. Co to přesně bylo?
Princip fungování ornitoptéry byl založen na mávání křídel jako u ptáků. Odtud tedy i název. Nejednalo se o Krausův vynález. Princip ornitoptéry byl popsán již v odborné literatuře, Kraus si kvůli tomu údajně dopisoval s německým plachtařem inženýrem O. Lilienthalem.
A.cz: V Pardubicích kolují o ornitoptéře veselé historky. Jak to tedy bylo doopravdy?
Letadlo stavěl na pardubickém zámku, kde bydlel hned vedle zámecké kaple. Když ornitoptéru postavil, zjistil, že neprojde dveřmi. Bylo nutno probourat zeď. Následně Kraus vyskočil otvorem do zámeckého příkopu. Tento první let skončil pádem a zničením letounu. Kraus vyvázl bez zranění, protože křídla fungovala jako padák. S druhým modelem letounu pak experimentoval v okolí zámku a na svazích Kunětické hory. Létat se mu ale nepodařilo, pouze provedl několik dlouhých "skoků". Poté dalších pokusů zanechal.
A.cz: Znal se vlastně Kraus se slavnějšími pardubickými aviatiky Janem Kašparem a Evženem Čihákem? A vyměňovali si nějak své zkušenosti?
Ano, Kraus se s Kašparem i Čihákem znal. Dokonce dělal inženýru Kašparovi ředitele jeho letů. To znamená, že měl na starost organizaci všeho, co souviselo s přípravou leteckých produkcí pana Kašpara. To vykonával bezplatně. Nutno připomenout, že baron Kraus činil pokusy s létáním dříve než Kašpar. Ornitoptéru stavěl v letech 1895–98, inženýr Kašpar činil své první letecké pokusy až na počátku roku 1910.
A.cz: Baron Kraus by se skutečně mohl poměřovat s Cimrmanem. Kromě toho všeho byl i velkým propagátorem sportu, mezi prvními provozoval cyklistiku, tenis i lyžování. Zasazoval se nějak o rozšíření těchto sportů v Česku?
Rok Artura Krause
Pardubice na svého Járu Cimrmana nezapomněly. Za jeho života se mu sice prý říkalo "Bláznivý baron", k jeho odkazu se ale město hrdě hlásí. Celý rok 2014 probíhá projekt "Rok Artura Krause", jenž připomíná 160. výročí narození tohoto všeuměla, průkopníka a vizionáře,k jenž se narodil 2. srpna 1854.
Projekt je společným dílem několika subjektů, jejichž zájmem jsou důstojné oslavy výročí. Garantem projektu je Dům dětí a mládeže ALFA Pardubice. Pod DDM totiž spadá Hvězdárna barona Artura Krause. Celý rok tu pořádá na počest slavného rodáka nejrůznější akce pro veřejnost.
Klub přátel Pardubicka zase ke Krausovu výročí vydal publikaci "Baron Artur Kraus".
Byl to právě baron Kraus, kdo u nás jako první přeložil roku 1896 pravidla tenisu, které pak vydal tiskem, a také uspořádal první tenisový turnaj. Co se týče cyklistiky, tak baron Kraus založil roku 1885 pardubickou pobočku České ústřední jednoty velocipedistů. Stal se roku 1900 prvním držitelem řidičského průkazu na kolo ve městě. Roku 1889 se podílel i na zřízení cyklistické dráhy v Pardubicích. Roku 1892 se stal předsedou Českého klubu velocipedistů v Pardubicích.
A.cz: Artur Kraus vlastnil jako první člověk v Pardubicích motorku, psací stroj či fonograf. Jak se mu dařilo být stále napřed a být průkopníkem novinek?
Vše znamenalo mít především finanční možnosti takovéto novinky nakupovat. Navíc baron Kraus neměl vlastní rodinu, tudíž měl i dostatek času všechny tyto novinky sledovat.
A.cz: Zdá se, že do cimrmanovských rozměrů mu chybí kulturní činnost. Nebo se angažoval i v této oblasti?
Ale jistě. Roku 1899 založil tzv. cikánskou kapelu a výtěžek z jejich vystoupení věnoval na výstavbu pardubického divadla. Prý se jednalo ve výsledku o rozhodně ne zanedbatelnou částku. Zklamáním pro něj bylo, když jako jeden z významných sponzorů nebyl na slavnostní otevření divadla v roce 1909 pozván.
A.cz: Jak na něj tehdy lidé pohlíželi? Byl váženou osobou, nebo ho považovali spíše za podivína?
Pro někoho možná byl podivínem. Když jsme mluvili o tom, jak nebyl coby významný sponzor pozván na otevření divadla, tak baron Kraus na něj tak zanevřel, že až do své smrti v roce 1930 do pardubického divadla nevkročil.
A.cz: Zůstalo něco z jeho rozsáhlé činnosti do dnešních dob?
Stopy z jeho činnosti je možné nalézt. Dodnes se třeba ve hvězdárně v Úpici nachází hvězdářský dalekohled firmy Merz, který baron Kraus zakoupil pro Lidovou hvězdárnu. V Národním technickém muzeu je motocykl firmy Hildebrand a Wolfmüller z roku 1895, na němž jako první jezdil Pardubicemi a okolím. Zachovaly se také mnohé jeho pozorovací deníky a další písemné astronomické záznamy.
