Zemřel choreograf a zakladatel Pražského komorního baletu Pavel Šmok, bylo mu 88 let

ČTK ČTK
4. 4. 2016 11:17
Ve věku 88 let v noci na dnešek zemřel choreograf, zakladatel Pražského komorního baletu a jeden z tuzemských protagonistů moderního tance Pavel Šmok. Klasický baletní slovník Šmok obohatil o výrazový tanec. Pro klasický balet byl ale kacířem, porušoval totiž zavedená pravidla a nepodřizoval se zvyklostem. Nastudoval kolem stovky baletních titulů, 60 ve světové premiéře. K nejznámějším patří Listy důvěrné, Nedbalky, Sinfonietta, Fresky Piera della Franceska, Kreutzerova sonáta, Z mého života, Zjasněná noc, Holoubek a jiné. Spolupracoval s operou, operetou, muzikálem i činohrou. Uplatnil se i jako režisér.
Pavel Šmok
Pavel Šmok | Foto: balet-praha.cz

Zemřel Pavel Šmok, zakladateli Pražského komorního baletu bylo 88 let. ČTK to sdělila Johana Mücková z Pražského komorního baletu, který Šmok vedl dvě desítky let. Termín posledního rozloučení s tanečním mistrem není zatím známý.

"Pavel Šmok nasměroval celý můj život jednoznačně k tanci, odhalil mi ve své tvorbě tajemství i nepřeberné možnosti tohoto umění, a to díky neskutečnému citu pro hudbu, lehkosti až nenucenosti choreografie a tak vzácnému smyslu pro humor," řekla zakladatelka festivalu Tanec Praha Yvona Kreuzmannová.

Šmok se narodil v roce 1927 v Levoči v rodině českého stavebního inženýra. V roce 1939 se při vyhlášení Slovenského státu rodina přestěhovala do Prahy. Dospívající Šmok byl divadelním ochotníkem, tancoval folklor, závodně bruslil a zářil v ledních revuích. K baletu se dostal v divadle E. F. Buriana, kde hrál. Po absolvování tanečního oddělení pražské konzervatoře pak působil jako sólový tanečník v pražské Armádní opeře a v Plzni.

Později se stal šéfem baletu v Ústí nad Labem a tři sezony pracoval i v Ostravě. Roku 1964 se stal spoluzakladatelem samostatného souboru Balet Praha, který měl být "experimentální laboratoří československého baletního umění" a který jako jeden z prvních pronikl i do světa.

V roce 1970 přijal Šmok angažmá v Basileji, kde stál v čele baletu po tři sezony. Po návratu do Československa těžce hledal uplatnění. Až v roce 1975 mu byla z pražského Divadla Rokoko nabídnuta spolupráce a začal se rodit Pražský komorní balet, který v tehdejším Československu následně patřil k prvním představitelům současných tendencí v moderním tanci a postupně se stal i nejznámějším českým tanečním souborem na světě.

Nastudoval kolem stovky baletních titulů, 60 ve světové premiéře. K nejznámějším patří Listy důvěrné, Nedbalky, Sinfonietta, Fresky Piera della Franceska, Kreutzerova sonáta, Z mého života, Zjasněná noc, Holoubek a jiné. 

 

Právě se děje

Další zprávy