Lásku k příběhům u ní prý probudil dědeček František Kroupa, archeolog a ředitel Husitského muzea v Táboře, který jí často vyprávěl. Když se ho jako šestiletá snažila nakreslit, nebyla spokojená. Nakonec mu přimalovala vavřínový věnec a vousy, čímž se z dědečka stal Odysseus.
Řecké báje byly jednou z prvních inspirací Renáty Fučíkové. "Měla jsem je moc ráda. A protože jsem už ve třech uměla číst, začala jsem je ilustrovat. Zato dějepis ve škole mě nebavil," vzpomíná výtvarnice, která teď ve Ville Pellé vystavuje i své prvotiny.
Od dětství kreslila propiskou a už tehdy měla sebejisté tahy. Spolu s obrázky z komiksového sešitu, na nichž zachytila postavy z řeckých pověstí, v pražské vile visí práce ze studentského období a počátků její umělecké dráhy.
Ta začala fantasticky: jednou z prvních zakázek Fučíkové po absolutoriu pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové byl sedmidílný cyklus fantaskních Letopisů Narnie spisovatele C. S. Lewise. Vycházely začátkem 90. let minulého století v nakladatelství Orbis Pictus.
O pět let později Fučíková přišla se svou první autorskou knihou, ve které převyprávěla a hojně ilustrovala starozákonní příběhy. Vyprávění publikovalo Aventinum a autorka za ně získala českou výroční cenu Zlatá stuha, stejně jako ocenění na bienále ilustrace v íránském Teheránu.
Renáta Fučíková od té doby obdržela mnoho dalších cen, k těm mezinárodním patří ještě pět sošek White Raven, udělovaných mnichovskou Internationale Jugendbibliothek, a Grand Prix z bienále ilustrace v chorvatském Záhřebu.
Pokorná a nevýbojná
Pro výtvarný styl Renáty Fučíkové je typická akvarelová a kvašová malba. V poslední době dává přednost technice rytí, respektive proškrabávání. Zkušenosti s ilustrováním knih si nenechává pro sebe, třetím rokem učí na plzeňské Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara.
Současnou a dosud největší přehlídku Renáty Fučíkové připravil literární a výtvarný kritik Radim Kopáč, který oceňuje vzdělávací a naučný potenciál jejích prací. "Ve svých knihách vypráví pokorně, je výrazově nevýbojná, nechce divákovy oči zahltit," tvrdí Kopáč, který prý nezná jiného českého výtvarníka, jenž by "obsáhl takové kvantum motivů, které se spájí v jedno kulturní téma".
Procházku příběhy na výstavě otevírá monumentální autorská kniha Historie Evropy z roku 2011, které patří přízemní sál galerie. Šest velkých cyklů malovaných na barevném papíře mimo jiné zachycuje propojení české země s Evropou, jež trvá od pravěku.
"Úkolem knihy nebylo děti vysloveně učit dějepis," říká autorka, které přišlo důležitější, aby si malí čtenáři našli k historii emotivní vztah a osvojili si na ni etický pohled. "Ráda bych, aby děti historii nebraly jen jako snůšku dat, která se musí naučit kvůli testu ve škole, ale jako informaci o naší společné evropské paměti."
Mluví z vlastní zkušenosti. Knihu začala psát, protože byla nespokojená, co se její tehdy desetiletý syn dozvěděl ve škole o evropských dějinách.
Hlava plná myšlenek
Další část výstavy se zaměřuje na ilustrátorčinu spolupráci se spisovateli. Patří k nim také geolog a spisovatel Václav Cílek, s nímž se Fučíková nad knihami setkala opakovaně. Doprovodila například jeho Krajiny domova, eseje o Česku a Moravě. Na výstavě teď její kresby slouží jako svým způsobem pozvánka na rodinný výlet.
Ať už se jedná o ukázku královského lovu na Křivoklátsku, zřizování rybníků na Třeboňsku nebo stavby poutního kostela na Zelené Hoře, volí cestu mezi volným doprovodem textu a dobově věrnými encyklopedickými ilustracemi. "Pečlivě pátrám, abych neudělala chybu. Pracuji s internetem, dobovými i vlastními fotografiemi, konzultuji s historiky. Protože jakmile by se v ilustraci stala chyba, ztratila bych čtenářovu důvěru," zdůrazňuje.
Zvláštní výzvou pro ni pak byly ilustrace k předloňské knize básníka a germanisty Radka Malého nazvané Franz Kafka: Člověk své i naší doby. Vstup do komplikovaného Kafkova světa na výstavě vede kolem velkoformátové zvětšeniny spisovatelovy hlavy, kterou Fučíková zobrazila jako labyrint myšlenek evokující Kafkův román Zámek.
Plíce plné prachu
Jednou z nejatraktivnějších zastávek přehlídky je pokoj Řehoře Samsy. Celé vybavení - podlaha, noční stolek, kufřík obchodního cestujícího i postel, v níž dřímá obludný tvor z textilu - vychází z původní ilustrace ke knize Radka Malého. Pro ni Fučíková zvolila styl ilustrace proškrabávaný pomocí nožíku do černé desky. "Tato technika dobře odráží atmosféru Kafkových děl, ale je náročná. Vzniká při ní prach, kterého mám občas plné plíce, obličej i brýle," dodává výtvarnice.
Stejnou techniku použila při tvorbě autorské knihy Praha v srdci, v níž připomíná události z moderních dějin Prahy, například příběh spisovatele Bohumila Hrabala, pohřeb Jana Patočky nebo zničující povodeň v Karlíně.
Barevné kvaše a akvarely v další části výstavy představují biblické příběhy. Je tu velká dvoustrana s pohledem na egyptské město, kde se narodil Mojžíš, jenž od boha obdržel Desatero. Na Starý zákon navazuje příběh Ježíše.
Další jsou výpravné ilustrace ke Starým pověstem českým a moravským nebo Příběhům českých knížat a králů, v nichž se obrazy připojily k textům Aleny Ježkové. Pořadí obrázků však výtvarnice na výstavě lehce zpřeházela. "Nezačínám praotcem Čechem, ale kněžkami a vědmami, strážkyněmi posvátných pramenů v období, kdy byla společnost řízena ženami," vysvětluje Fučíková.
Kde je anděl?
Architekt pražské výstavy Jan Pfeiffer expozici ozvláštnil konstrukcí ve stylu románské rotundy. Autorka do jednotlivých komůrek zasadila svůj komiks o přemyslovské dynastii, jejíž historii převyprávěla bez typických "bublin".
Barevné a zdobné ilustrace připomínají středověké manuskripty. "Vsadila jsem na pracnost a detail," říká autorka, která nechce, aby její ilustrace připomínaly zjednodušený grafický design. "Čtenářům nabízím momenty k hledání," ukazuje na postavy dvou strážných andělů, které zakomponovala do každého výjevu z legendy o Karlu IV. "Když na ně malý čtenář přijde, může po nich začít pátrat i na dalších stránkách."
Její komiksy procházejí gotikou a renesancí: ty tmavohnědě laděné zobrazují husitské války a příběh Jana Husa, světlejší ilustrace pak životní pouť filozofa-samouka a šiřitele pacifistických myšlenek Jana Chelčického.
Ze čtyř velkých ilustrací shlíží další evropský velikán, Jan Amos Komenský. Nechybí ani skladatel Antonín Dvořák, jehož životu a hudbě Fučíková věnovala jednu ze svých nejvydařenějších autorských knih.
Novosvětská na Měsíci
Návštěvník výstavy Dvořáka zastihuje v roce 1892, právě když se vylodil v New Yorku. "Při jedné z mých návštěv New Yorku jsem si nakoupila knížky o tom, jak město vypadalo v 19. století. Zjistila jsem například, že teprve potom, co Dvořák toto město opustil, začaly domy růst do výšky. Ale za jeho časů to byl špinavý, zaprášený přístav, kde stály jen několikapatrové budovy," popisuje.
Fučíková upozorňuje i na předsádku knihy, kde zobrazila posluchače Dvořákovy hudby. Pozorný divák mezi nimi objeví i astronauta a dva mimozemšťany. To je narážka na fakt, že roku 1969 Dvořákovu Novosvětskou vzali na palubu Apolla 11 američtí astronauti, kteří přistáli na Měsíci. Teď její nahrávky na palubě dvou vesmírných sond letí mimo naši sluneční soustavu. Jiná působivá ilustrace zachycuje ruch na Brooklynském mostě v době, kdy tu Antonín Dvořák pobýval.
Kniha o českém skladateli z roku 2012 je příkladem edice, kterou Renáta Fučíková rozvinula společně s nakladatelem.
"Ještě před 15 až 20 lety se tento druh naučné literatury pro děti i dospělé u nás nevydával. Vycházely pouze klasické encyklopedie a textové knihy. Chyběly tituly, kde by převažoval obraz nad textem a které by něco vyprávěly. Současně jsem chtěla, aby tyto portréty pokryly různé sféry činnosti, jako je politika, filozofie, literatura nebo hudba," říká o své spolupráci s nakladatelstvím Práh. Společně již vytvořili knihy o prezidentovi Tomáši Garriguovi Masarykovi, císaři Karlu IV. nebo o Přemyslovcích Ludmile, Václavovi a Boleslavovi.
Renáta Fučíková. Příběhy/Stories
Kurátor: Radim Kopáč
Galerie Villa Pellé, Praha, výstava potrvá do 19. června.
Poslední část výstavy ve Ville Pellé je situovaná v podkroví a působí neformálně. Návštěvník se ocitá v hvězdné pozorovatelně, na stropě se promítají ilustrace z autorské knihy Jakub a hvězdy. Barevné polštáře vybízí děti, aby ulehly pod hvězdnou oblohu a s hrdinou prožily jeho příběh, nebo jen hledaly souhvězdí.
Až se nabaží, ve vitríně si mohou prohlédnout návrhy poštovních známek nebo porcelánu, který Renáta Fučíková navrhla pro renomovanou německou porcelánku Rosenthal. Nebo si třeba o kus dál nasadit korunu Karla IV. či vklouznout do fraku TGM - a na památku se vyfotit.
