reklama

Nové knihy: Daleká cesta a teplouš z Buchenwaldu

6. 9. 2012 9:47

Příběh o holokaustu má nominaci na Man Bookerovu cenu

Alison Picková, autorka Daleké cesty. Alison Picková, autorka Daleké cesty. | Foto: Profimédia

Které knižní novinky jsme si pro vás připravili tento týden? Román Daleká cesta vypráví příběh židovského chlapce, kterého zachrání projekt  Kindertransport před plynovou komorou. Zajímavý pohled kanadské autorky zavede čtenáře do protektorátní Prahy. Jak si poradila s reáliemi, které osobně nezná? Daleká cesta je naším tipem týdne.

Do doby druhé světové války se vrací i děj vzpomínkové knihy Rudolfa Brázdy, který byl jedním z homosexuálních vězňů určených k likvidaci v koncentračním táboře Buchenwald. Přežil a o 32 měsících strávených na místě, kde byla jen tenká hranice mezi životem a smrtí, podal svědectví.

Představíme si také Kabinet v České republice debutující americké autorky Rikki Ducornet a připomeneme výročí tragického úmrtí Jiřího Ortena.

 

//cdn.i0.cz/public-data/60/44/f71c4d9d3d419d669a4d8e70bbae_r16:9_w200_h113_gi:photo:501880.jpg 

Foto: Aktuálně.cz

Tip týdne: Alison Picková: Daleká cesta

Málokdy se stane, aby se osudy české židovské rodiny z doby Protektorátu staly předmětem  literárního díla Kanaďanky, která zná holokaust, druhou světovou válku a protektorát Čechy a Morava  pouze z vyprávění (je ročník 1975).

A přeci se stalo. A aby toho nebylo málo, dílo vyneslo autorce nominaci na prestižní Man Bookerovu cenu. Alison Picková (sama má české kořeny) vypráví v románu Daleká cesta příběh židovské rodiny Bauerových, kteří nestihnou utéct v roce 1939 z okupovaného Československa před Hitlerem a hrozí jim osud, který potkal miliony Židů - Terezín, dobytčák, vyhlazovací tábor, plynová komora.

Děj vychází z části ze skutečné události. Manželé Pavel a Ennelise Bauerovi přijíždějí po okupaci se synem Pepíkem do Prahy, kde kontaktují Martu, synovu chůvu. Hledají bezpečí. Na špatném místě. Marta je u sebe ubytuje, aby se o nich nakonec zmínila svému milenci. Konfident neváhá. Bauerovi jsou zatčeni. Pepík má štěstí, je vybrán do programu, který tolik proslavil Nicholas Winton - v rámci Kindertransportu se dostane nejprve do Skotska a pak do Kanady, kde začíná nový život. Rodiče ani chůvu už nikdy neuvidí.

Číst o osudech českých Židů za války, jak je vidí zámořská autorka? Zajímavý zážitek. V českých knihkupectvích k dostání od prvních zářijových dnů.

 

//cdn.i0.cz/public-data/0c/02/9d4b2f0d31f3bbe6ea3a7a955cd8_r16:9_w200_h113_gi:photo:501879.jpg 

Foto: Aktuálně.cz

Rudolf Brázda, Jean-Luc Schwab: Cesta růžového trojúhelníku

Když loni 4. srpna zemřel ve Francii ve věku 98 let český rodák Rudolf Brázda, tuzemská veřejnost to až na výjimky nezaznamenala. Přitom ve Francii byl  Brázda oceněn jedním z nejvyšších francouzských vyznamenání, řádem Čestné legie.

Homosexuální orientace jej odsoudila k likvidaci. Zemřít měl v Buchenwaldu, kde se od obyčejných muklů a Židů lišil na první pohled, stejně jako další homosexuálové - na vězeňské uniformě měl našitý růžový trojúhelník. Jasný signál pro ostatní, že „tohle je teplouš", jasný signál pro Carla Vaerneta, dánského „lékaře", který si v ničem nezadal se svým „proslulejším" kolegou Josefem Mengele. Homosexuálové zažívali v Buchenwaldu peklo.

Rudolf Brázda přežil. Po válce žil ve Francii, kde si našel životního partnera. A přestože svoji sexuální orientaci nikdy neskrýval, o pobytu v nacistickém koncentračním táboře nikdy veřejně nemluvil. Mlčel až do roku 2008, kdy byl v Berlíně odhalen národní pomník homosexuálním obětem nacismu. Tehdy poprvé vypověděl svůj příběh. Příběh člověka, kterého odlišná sexuální orientace odsoudila k trestu smrti.

Noční můru svého života Brázda vydal knižně poprvé ve Francii (na knize spolupracoval Jean-Luc Schwab), v těchto dnech jeho vzpomínky vycházejí konečně i česky.

 

//cdn.i0.cz/public-data/24/18/18217bc0357584292f0b716ee896_r16:9_w200_h113_gi:photo:501881.jpg 

Foto: Aktuálně.cz

Rikki Ducornet: Kabinet

Odeon do České republiky pravidelně přiváží nová, českým čtenářům neznámá jména. Rikki Ducornet je jedním z nich. Americká postmodernistická spisovatelka se narodila v roce 1949 a doma patří nejen k uznávaným literátkám a básnířkám, nýbrž i k ceněným výtvarnicím. V Česku debutuje románem z roku 2011. Jmenuje se Kabinet, jeho původní název je Netsuke.

O čem je? Hlavní hrdina je typicky americký - je úspěšným psychoanalytikem. Žije s milující manželkou Akiko, má jen jedinou slabost - za dveřmi ordinace mu neunikne žádná pacientka. Je posedlý sexem. Zahání jím vnitřní prázdnotu. Je bohatý, úspěšný, v manželství mu to klape. Ale cítí, že to není „tak úplně ono". 

Pak se objeví „Jizva", dívka se sebevražednými sklony, pacientka, která ho začíná pohlcovat. Poéma o posedlosti sebedestrukcí začíná spět k nečekanému rozuzlení.

 

//cdn.i0.cz/public-data/22/ad/726bea673eb89fac25017a153a85_r16:9_w200_h113_gi:photo:501882.jpg 

Foto: Aktuálně.cz

Před 71 lety srazila sanitka Jiřího Ortena

30. srpna 1941 slavil Jiří Orten narozeniny. Bylo mu dvaadvacet. Den nedopadl dobře, na Rašínově náměstí jej zachytila rychle projíždějící německá sanitka. Než zastavila, vlekla jej několik desítek metrů. O dva dny později na následky těžkých zranění zemřel. Básník mladých, které doba přitlačila do kouta.

Jiří Orten se narodil v Kutné Hoře, odkud jako osmnáctiletý odešel do Prahy. V roce 1937 byl přijat na dramatické oddělení pražské konzervatoře, v roce 1940 byl pak ze studií vyloučen - jako Žid neměl právo se vysokoškolsky vzdělávat. O rok později pak přišla tragická nehoda.

Ortenovo básnické umění je dostatečně známo, protentokrát se ve výročí básníkovy smrti podívejme jiným směrem - Orten nebyl jediný, kdo měl z rodiny Ohrensteinových, jak se původně jmenovali, umělecké vlohy. Jeho starší bratr se stal coby Ota Ornest známým divadelním režisérem, druhý bratr Zdeněk byl hercem. Hercem se stal i Ortenův synovec Jiří (znáte jej například ze satirického pořadu České televize Dvaadvacítka, je nositelem Ceny Alfréda Radoka za rok 1996). A konečně, na televizní obrazovce se stala známou také moderátorka Ester Janečková, Ortenova neteř.

Jeho příbuzní dosáhli v mnoha případech na umělecký vrchol. On sám neměl dostatek času. Německá sanitka rozhodla na konci srpna 1941 za něj.

autor: Marcel Kupka

reklama

Diskuse

0komentářů

Zatím žádný příspěvek :(

reklama
reklama
 
reklama