Na čtenáře konečně sáhla krásná Muriel a oranžová smrt

Jarmila Křenková
15. 12. 2009 13:30
Kája Saudek: výstava a vydání ztraceného komiksu
Foto: Kája Saudek

Praha - Milujete-li zvrhlý humor, žánrovou literaturu, pohyblivé i statické obrázky a Olinku Schoberovou, nelze nemilovat sličnou lékařku Muriel, muže s křídly Roa a obskurní světy, ve kterých se tito hrdinové z rodu posledních romantiků pohybují. A nemůže vás minout ani návštěva Českého centra v Rytířské ulici, které do 2. ledna 2010 hostí výstavu Kája Saudek & 60's.

Multimediální prezentace díla geniálního umělce, vizionáře a průkopníka českého komiksu, kreslíře Káji Saudka (1935), zároveň nabízí vhled do jedinečného období, které dalo vzniknout mnoha výjimečným dílům nejen v oblasti vizuálních médií.

Foto: Kája Saudek

Výstava reflektuje široké spektrum Saudkova záběru. Od filmu, filmového plakátu, a koláží, které vytvářel spolu se svým bratrem Janem vkreslováním komiksových bublin do fotografií, přes typografickou ekvilibristiku v podobě obálek dokumentujících Saudkovu spolupráci s časopisem Pop Music Expres až po reklamu a komiksový strip.

Závratná iluze možností

Film, fotografie, komiks, reklama a dosud nepublikované fragmenty Saudkovy práce koncentrované v jednom prostoru tak kopírují jistou roztříštěnost a efemérnost let šedesátých. Období, které lze co do významu označit jako epochu - ovšem trváním rovnající se vtáhnutí čerstvého vzduchu do plic, jež bylo přerušeno stejně rychle jako začalo.

Foto: Kája Saudek

Saudek možná neportrétuje přímo ducha doby, ale ve svých komiksech opájejících se závratnou iluzí možností kongeniálně propojuje všechny fenomény, kterými 60. léta žila - od nové vlny přes politické oteplení až po bigbít.

Zatímco nadzemní část galerie se soustředí na Saudkův průlomový projekt - film Kdo chce zabít Jessii (1966) - a skládá hold jeho hlavní hvězdě, ikonické krásce Olze Schoberové, abychom si prohlédli skutečně „podvratné umění" z produkce duté fráze bezduchého kýče, musíme se i v Českém centru symbolicky vydat do podzemí.

Foto: Kája Saudek

Expozice ve sklepních prostorách nabízí obálky zmíněného časopisu Pop Music Expres, ukázky z komiksů o Honzovi Hromovi (1968, vycházel v časopise PME), Pepíkovi Hipíkovi (1969, Čtení pod lavici) či fragmenty Věčného návratu (1969, Petr & Lucie).

Na jednom místě se lze kochat krásnými fonty, výraznou stylizací a propracovanou vizualitou - a zároveň bavit lacinými, ale skvěle fungujícími dvojsmysly, cynickým humorem a dokonale promyšlenou poctou žánrům a popkulturním atrakcím.

V dobových i současných poměrech unikátní

Plochu jedné stěny pak zabírají výjevy ze Saudkova opusu magnum, alba Muriel a oranžová smrt, které se po všemožných peripetiích čtyřicet let od svého vzniku dočkalo vydání právě nyní.

Tento celovečerní barevný komiks scenáristy Macourka a režiséra Saudka navazující na album Muriel a andělé je vpravdě impozantní a smělé, v českých dobových a možno říct i současných poměrech unikátní dílo.

Mísí se v něm syrová autenticita malůvek žáků ZŠ a vtip trefný jako zásah do čéšky, jak ho prezentuje třeba Red Meat. Je artefaktem nadčasovým a co do realizace neopakovatelným - stejně jako jedinečné období, které mu umožnilo vzniknout a jehož závěr a následné normalizační běsnění ho na desetiletí uvrhlo do ilegality.

Foto: Kája Saudek

Muriel je komiks, jenž své čtenáře konejší pozlátkem ukázkového guilty pleasure a zároveň předvádí Saudkovo universum v celé jeho potenciální komplikovanosti a kráse. Výjimečnost Saudka-vizionáře se projevuje především tím, že vytvořil dílo, v němž lze nalézt inspirace a vlivy napříč komiskovým médiem nejen západní provenience i popkulturou nejrůznorodějších období a stylů; od mangy přes pop art a superhrdinskou mytologii až po na japonský způsob zrecyklovanou secesní linku. 

Životaschopný fikční svět

Navíc Saudek instinktivně vytušil a bezchybně analyzoval způsoby a směry, jakými se komiks a přilehlé fenomény budou ubírat. Nepracoval pouze s náznaky možností, parodiemi či plochými citacemi, ale podařilo se mu tyto reference zakomponovat do uceleného a organického celku.

Taková forma pak působí vrcholně stylizovaně. Okázale sebevědomá kresba vyniká dynamickou až agresivní křivkou a krásným letteringem. Stránka je do nejmenšího detailu propracovaná, rámování zdůrazňující model akce - střih - akce precizní. Propracované detaily i složité mnohovrstevné kompozice budují plastický, rozměrný a životaschopný fikční svět.

Foto: Kája Saudek

V předimenzovaném prostoru okének se prohánějí svalnatí hrdinové a všestranné hrdinky, které stihnou uvařit oběd i klást poslední nálože v chodbách bloku 32. Emblematické motivy: ženské nohy, ženská ňadra a ženská pozadí na pozadí hroutících se světových megapolí. Unikátní technologie, jiné světy, nejdelší cigára a rychlé vozy.

A má to všechno nějaký význam?

Ne nadarmo si Saudek s Macourkem zvolili jako předobraz Muriel Olgu Schoberovou, herecký typ pětadvacetileté jaderné vědkyně s vizáží Barbie, tragicky zarputilým výrazem final girl těsně před useknutím bradavky a elegancí Bondovy dívky. Artefakt sám o sobě. Holčičky by ji chtěly mít v pokojíčku, chlapečci v poutech a všichni v posteli. Teprve z jejích úst, byť na papíře, mohla dostat věta „Pusť mne, ty hnusný tvore!" ty správné grády.

Foto: Kája Saudek

Nejinak hlavní záporák Xeron (posedlý válkou a násilím). „Vždycky se dá najít způsob, jak si zachránit holý život a chlupatá prsa!" promlouvá v komiksu alterego Kájova dvojčete Jana - hejsek, slizoun a sexista, mix karikatur Jamese Bonda a Erica Cartmana.

Tady jsme opět jsme konfrontování s něčím, co je pro Saudkovu tvorbu typické: vizionářské, intuitivně geniální využívání a aktivní zapojování náhodně zachycených i okrajově zaznamenaných fenoménů popkultury.

Scénář sice vzbuzuje otázky, na jakých opiátech asi Saudek s Macourkem zrovna ujížděli, zároveň se v něm nekompromisně ozývá osten tehdejší, a vlastně jakékoliv další neutěšené situace. Měl snad autor geniální vizi? Využil Roova stroje času? Spekulace stranou, nicméně jestliže zvíme, že první album s Muriel bylo modré a čerstvě vydaná kniha je oranžová, otázky to vyvolává všelijaké.

Ať už budeme číst staronovou krásku Muriel jakkoli, jisté je, že toto oranžové delirium strhne a nepustí - minimálně jako úvodem proklamovaný celovečerák. Navíc díky reprezentativní edici a netradičnímu formátu s ambicí stát se klenotem mnoha soukromých knihovniček.

A má to všechno nějaký význam? Jistě. Svobodu snům!

A zase ta Muriel...

Foto: Kája Saudek

Muriel a oranžová smrt, příběh, který Kája Saudek s Milošem Macourkem koncipovali jako reakci na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, navazuje na první díl komiksové série Muriel a andělé. Z prvního příběhu se podařilo časopisecky otisknout pouze několik stran (1969), kompletní komiks vydalo v roce 1991 nakladatelství Comet. Nedávno byl vyhlášen nejlepším českým komiksem všech dob a podle jeho hrdinky je pojmenována cena přehlídky KomiksFest!

Muriel a oranžová smrt, nové dobrodružství lékařsky Muriel a okřídleného muže Roa spatřilo světlo světa celých dvacet let po revoluci. Pokračování bylo dlouho považováno za ztracené, vydání bránilo především obtížné shánění chybějících stran a nevyřešená autorská práva. Chybějící listy, které se ani přes veškeré úsilí nepodařilo dohledat, byly nahrazeny původním textovým scénářem.

I nyní naši hrdinové úspěšně zachraňují svět a čelí úkladům zlodušského generála Xerona, který tentokrát stojí za invazí cizorodých oranžáků vynořujících se odkudsi z temnot vzdálených galaxií, aby definitivně převzali nadvládu nad planetou Země.

 

Právě se děje

Další zprávy