Recenze - Erotická revue, toť přímý odkaz na trojici magazínů, které připravil ve 30. letech Jindřich Štyrský. Erotika ve 30. letech byla ovšem v poněkud jiné pozici než je dnes. Vycházela téměř výhradně v malých nákladech a šířila se poštou či různými zadními cestičkami v užším okruhu jejích vyznavačů. Byla většinou anonymní, i když díla Štyrského či Toyen musel každý poznat na první pohled.
Dnes je erotika součástí naší mediální krajiny a samozřejmě ztratila leccos na své zapovězenosti. Pokud je současný umělec vyzván přispět dnes do „Erotické revue", je postaven před mnohem obtížnější úlohu než jakou měli surrealisté, kteří měli prasárny lidského nevědomí jaksi v popisu práce. Že není vůbec snadné popasovat se s tématem dokládá i výstava v kutnohorské galerii Gask.
Nepoučený návštěvník chvíli hledá popisky a jména autorů, ale nenalezne. Galerie odmítá zveřejnit byť jen soupis zúčastněných. U některých si můžeme být skoro jisti - Josef Bolf či Michal Pěchouček jsou nezastíraně sví. Ten první prezentuje menší kresby připomínající tematikou mokré sny puberťáka, ten druhý zase dvě menší a cudnější ukázky svých textilních asambláží skládajících tichou vzpomínku dětským pyžámkům a dospělým županům.
Výstava bez popisků ovšem může být i zrádná. Jak si můžeme být jisti, že tady někdo pouze neimituje Bolfa a Pěchoučka? Nejistota je součástí tohoto zážitkového balíčku. Dál můžeme hádat. Fotil ty polosvlečené ženy Adam Holý? Není tato stěna retro-koláží dílem Evy Koťátkové?
Čtěte také:
Kurátoři GASK vyzvali ředitelku Šorfovou k odstoupení
GASK oslaví rok fungování vystavením vzácné iluminace
Galerie Středočeského kraje je blondýna s potenciálem
Hlavní otázka však zní: Umožnila jistá míra anonymity umělcům svobodnější vyjádření? Nad výsledkem zahaleným do přítmí růžových zářivek dospějeme k závěru, že se tu žádný manifest umělecké svobody nekoná. Naopak, téma mnohé z výtvarníků spíše svazuje.
Často nepřijdou s ničím lepším než s „nápaditě" metaforickou ilustrací erotického tématu (ruka vymačkávající zahuštěné mléko z tuby), což má blíže k legrácce než k umění. Rovněž ženské rty tisknoucí se na kameru není nic, co bychom neviděli mnohokrát. Čím subtilnější je sdělení, tím je dílo zajímavější - ať už to jsou ruce vymršťující kluzké mýdlo do vzduchu (je to blízko tomu Salku, ale přesto tak daleko), fotografie obličeje, kde se hraje o detaily, náznak v přivřených očích a podobně.
Uměleckých zážitků si tu moc neužijete, možná oceníte snahu galerie o nové přístupy. Vlastně to nejzajímavější se odehraje již při vstupu. Jsme zpátky u popisků k exponátům. Je zajímavé sledovat, jak moc vám najednou chybí, ale i o co jste v takové situaci bohatší. Ano, anonymní výstava neosvobozuje umělce, ale návštěvníka.
Je škoda, že ambiciózní, mladistvý Gask náhle nemůže nabídnout na své první narozeniny kromě znovu vystavené vzácné středověké iluminace nic víc než červené lucerny, dále dosluhující, ale nedomyšlenou výstavu děl malířů vyskytujících se v nahlas předčítaných anekdotách, plácnutí do vody jménem Damien Hirst, pěknou, ale nikoliv novou stálou výstavu 1-2-3 a paní ředitelku opisující vizi galerie od kolegyně a čelící protestní petici svých kurátorů.
Erotická revue. Kurátor Ondřej Chrobák. Gask - galerie Středočeského kraje, Kutná Hora. Výstava trvá do 29. května.
