Důvěrně známé scény vystavuje Markéta Luskačová v Leice

jko
19. 9. 2014 11:20
Retrospektivu fotografky Markéty Luskačové hostí pražská galerie Leica. Černobílé snímky charakterizuje empatie, se kterou své objekty zachycuje.
Markéta Luskačová: Poutníci, 1968.
Markéta Luskačová: Poutníci, 1968. | Foto: Leica Gallery - Markéta Luskačová

Praha - Retrospektivu fotografky Markéty Luskačové hostí pražská galerie Leica. Přehlídka padesátileté tvorby zahrnuje cykly ze střední Evropy, Irska a Británie, kde autorka řadu let střídavě žije. Černobílé snímky charakterizuje empatie, se kterou své objekty zachycuje.

Markéta Luskačová: O dětech, London, 1988.
Markéta Luskačová: O dětech, London, 1988. | Foto: Leica Gallery - Markéta Luskačová

Výstava se otevírá v roce autorčiných sedmdesátin. „Na první fotoaparát jsem si vydělávala překládáním balíků na nádražní poště. Dělala jsem noční dvanáctihodinové služby, s hodinovou přestávkou o půlnoci,“ vzpomíná Luskačová na svou Leicu ze 30. let.

Když v roce 1964 začínala, technicky ji s ovládáním prvního fotoaparátu instruoval Josef Koudelka. Na stařičký model z druhé ruky podle jeho základních pokynů fotila desítky let. První série Poutníci vznikla ještě jako diplomová práce při studiích sociologie. Náboženské poutě na východním Slovensku se pak staly odrazem k cestě na fotografii na FAMU.

Markéta Luskačová: O dětech, Liverpool, 1988.
Markéta Luskačová: O dětech, Liverpool, 1988. | Foto: Leica Gallery - Markéta Luskačová

Jednotlivé snímky z cyklů dělí řada let, spojuje je ale autorčin jasný rukopis. „Ten, kdo se s dílem Markéty Luskačové setká, nemusí znát místa a lidi, které svým objektivem zachytila, a přesto mu budou spatřené scény připadat důvěrně známé,“ popisuje kurátorka aktuální výstavy Irena Žantovská Murray. „Každý, kdo stojí před jejími fotografiemi, se stává – slovy Josepha Conrada – ´tajným souputníkem´.“

Jedním ze stěžejních témat jsou pro Luskačovou děti. Zachycuje je spící ve vlaku, při běhání po školním dvorku nebo se svetry přetaženými přes hlavu, a to se stejným smyslem pro okamžik jako u méně bezstarostných témat, třeba pouličního života londýnských žebráků.

Markéta Luskačová: Spitalfield / London, 1989.
Markéta Luskačová: Spitalfield / London, 1989. | Foto: Leica Gallery - Markéta Luskačová

Další z cyklů zobrazují českou tradici masopustů (ostatně s tímto tématem Luskačová stále pracuje) nebo život ve slovenské vesnici Šumiac, kam také jezdí dodnes. „Nostalgií netrpím. Přesto si však vždycky najdu něco, co tam zůstalo,“ říká fotografka.

Práce Markéty Luskačové jsou zastoupeny ve světových galeriích (Tate Britain, National Portrait Gallery, Museum of Modern Art New York). Pražská výstava nazvaná jednoduše „Fotografie 1964–2014“ je otevřená do 2. listopadu.

Markéta Luskačová: Fotografie 1964–2014. 12. září – 2. listopadu 2014. Leica Gallery Prague, Školská 28, Praha 1. Kurátorka: Irena Žantovská Murray.

 

Právě se děje

Další zprávy