K nejznámějším vybraným účastníkům patří americký filmař Kahlil Joseph, jehož díla vloni na výstavě Domestic Arenas představila pražská Galerie Rudolfinum, Etiopanka Julie Mehretu, šestačtyřicetiletý Argentinec Tomás Saraceno nebo čtyřiačtyřicetiletý Danh Vo, který se narodil ve Vietnamu, ale působí v Dánsku.
Hlavní expozice zahrnující díla 79 umělců, z nichž někteří budou pracovat ve dvojicích nebo větších kolektivech, představuje redukci oproti uplynulým ročníkům. Kurátorka Christine Macelová předloni pracovala s díly 120 autorů, kurátor Okwui Enwezor před čtyřmi lety dokonce se 138 umělci.
Letošní ročník poprvé v historii sestavuje britský kurátor Ralph Rugoff neboli ředitel londýnské galerie Hayward. V jeho výběru převažují Američané, do hlavní expozice jich přispěje 16.
Výrazně budou zastoupeni mladí - více než třetina účastníků se narodila po roce 1980. Nejmladší bude teprve devětadvacetiletý Litevec Augustus Serapinas, nejstarší pak Američan Jimmie Durham narozený roku 1940.
Žádného českého umělce si Rugoff do hlavní expozice nevybral. Na Benátském bienále se ale jednotlivé země zároveň vždy představují pracemi v národních pavilonech. Ten český letos Národní galerie v Praze svěřila třiadevadesátiletému Stanislavu Kolíbalovi.
Kurátor Ralph Rugoff hlavní expozici nazval sloganem "Přál bych vám žít v zajímavé době". Vypůjčil si jej od někdejšího britského ministra zahraničí a nositele Nobelovy ceny míru Austena Chamberlaina, který v proslovu ze 30. let minulého století popsal údajnou starou čínskou kletbu, o níž se dozvěděl od britského diplomata sloužícího v Asii.
Kletba měla podobu právě tohoto sloganu. "Ta kletba na nás bezpochyby dopadla. Procházíme jednou krizí za druhou. Zažíváme jednu pohromu a šok za druhým," poznamenal Chamberlain.
Kurátora Rugoffa ten výrok zaujal právě dnes, kdy se "zprávy odvíjejí od jedné krize k další", politický diskurz nahlodává šíření falešných zpráv a "stojí za to se pozastavit, kdykoliv je to možné, a ověřit si všechny souvislosti", vysvětluje Rugoff a ilustruje to tím, že byť žádná čínská kletba nikdy neexistovala, západní politici k ní ve svých projevech odkazují již téměř sto let.
"Je to falešná kulturní relikvie, jeden z mnoha západních 'orientalismů'. Zároveň však i přes svou fiktivní podstatu měla skutečný rétorický efekt v důležitých veřejných výměnách," míní Rugoff.
Podle něj hlavní expozice Benátského bienále obsáhne "díla, jež se zamýšlejí nad ošidnými aspekty dnešního života". Přesto také Rugoff jedním dechem dodává, že umění svou moc nejsilněji neprojevuje v politice.
"Nedokázalo by například zarazit růst národnostních hnutí a autoritářských vlád v různých částech světa, ani zlepšit tragický úděl národů vyhnaných ze svých domovů," míní kurátor, podle nějž naopak umění může být jakýmsi "průvodcem pro život a myšlení".
Proto díla v letošní hlavní expozici nebudou mít zastřešující společný motiv. Důležitější prý je, nakolik jsou komplexní, otevřená více interpretacím, popírající myšlenkové stereotypy, schopna si vzájemně protiřečit nebo vedle sebe působit paradoxně.
"Ve zkratce to jsou díla, která představují opak jednoduchých, reduktivních narativů, jaké definují dnešní světové zpravodajství a polarizují politický diskurz," dodává kurátor Rugoff, podle nějž může právě takové umění v návštěvníkovi povzbudit kritické myšlení.
Letošní ročník Benátského bienále potrvá od 11. května do 24. listopadu. Předloňský ročník navštívilo rekordních 615 tisíc lidí. Kompletní seznam umělců, kteří přispějí do hlavní expozice, pořadatelé zveřejnili na webu bienále.
