Recenze: Nová Vražda v Orient expresu je nebývale velkolepá, poťouchlá i zneklidňující

Martin Svoboda Martin Svoboda
8. 11. 2017 9:27
Jeden z nejslavnějších kriminálních příběhů - Vražda v Orient expresu - znovu ožívá, tentokrát ve velkolepém podání britského režiséra Kennetha Branagha. Ten obsazuje ta největší herecká esa a volí ty nejokázalejší filmařské exhibice, aby notoricky známá detektivka praštila do očí svou velkolepostí. Někomu to bude připadat zábavné, jinému veskrze iritující. Faktem ale je, že se jedná o zajímavou, v dnešní době velmi vyčnívající podívanou.
Trailer k filmu Vražda v Orient expresu. | Video: CinemArt

Potřebujeme novou Vraždu v Orient expresu? Američané se ptají hlavně kvůli filmové verzi Sidneyho Lumera z roku 1974, Evropané zase jen stěží setřesou z mysli televizní maraton Agathy Christie s Davidem Suchetem v čele. Jeho součástí se stal nejslavnější případ Hercula Poirota v roce 2010.

Kromě jiných, již zapomenutých, tedy existují dvě dobře známé verze tohoto kriminálního příběhu. U žánru, který si zakládá na překvapení, by mělo jít o diskvalifikační situaci. Ne tak pro režiséra Kennetha Branagha.

Tak opulentní, až divákovi oči vypadnou

Britský filmař se zálibou ve Williamu Shakespearovi je odborník na zhmotňování filmů, jejichž existence se nezdá nutná.

Mezi jeho husarské kousky patří čtyřhodinová verze Hamleta složená ze všech fragmentů hry, jež v opulentním podání nabízí vyčerpávající, jakousi finální verzi, kterou se završuje půl tisíciletí snahy o zachycení Shakespearova ducha. Kompletnějšího Hamleta už nikdy nikdo nenabídne.

Podobný přístup Branagh uplatňuje i nyní. I do nejmenších rolí obsazuje ty nejzářivější hvězdy: objeví se tu Johnny Depp, Daisy Ridleyová, Michelle Pfeifferová, Penélope Cruzová, Willem Dafoe, Judi Denchová. A celý snímek koncipuje tak, aby působil co nejokázaleji.

Kostýmy vypadají co nejdráže, vybavení slavného expresu co nejluxusněji, kamerové jízdy i počítačově generované scenérie strhávají pozornost.

Zní to jako kritika? Pro mnohé bude nový Orient expres nesnesitelný, ale princip Branaghova uchopení klasik spočívá právě v co největší extravagantnosti. V marnotratné přehlídce toho, jak velkoryse se dá pojmout filmařsky banální příběh tuctu lidí pohybujících se ve třech stísněných vagonech vlaku, mezi nimiž se nejslavnější génius světa pokouší vypátrat brutálního vraha.

Takový film se už dnes jen tak nevidí. Námět určený primárně pro dospělé je ošetřen rozpočtem a produkčním zázemím, jako by šlo o komiksový film pro masy (Branagh má na kontě i prvního Thora). Přitom nejde o modernizaci typu Sherlock Holmes od Guye Ritchieho pro teenagery, ale o staromilskou kriminálku.

Poťouchle samolibý film

Na Branaghově přístupu je cosi poťouchle samolibého. Samozřejmě, že samotného belgického podivína ztvárňuje on sám, a samozřejmě, že jeho pověstný knír je tak velký a tak všudypřítomný, až nevyhnutelně působí jako vtip.

Nikdy ale nepřekročí hranice parodie. Pokud se nějaká scéna jeví nemístně, jde spíš o omyl tvůrců než záměrnou směšnost - Branagh bere vše smrtelně vážně. Když nabízí patetický proslov se sluncem zapadajícím za zasněžené ledovce na pozadí, nemá jít o směšný kýč, ale patos plynoucí z nitra díla, jemuž režisér tímto důrazem umožňuje naplno vyznít.

Potíž Branaghova přístupu je, že toto fetišistické blbnutí s okázalostí vyžaduje, aby byl divák naladěný na podobnou notu. Jinak to, co se filmaři jeví jako přesné vyvážení emocí, bude pro příjemce jen přeplácaný kýč. Své o tom ví i Peter Jackson a jeho King Kong či Hobit, popřípadě Bryan Singer se svým Superman se vrací.

Morálně zdrcující film. Ale kdo si toho všimne?

Když podobné filmy režisérů utopených v egu fungují, tak jako zábavné výjevy z napůl pomatených myslí. Což nemusí být na škodu, zrovna Vražda v Orient expresu má však sdělení, jež při tomto uchopení trochu zapadá.

V jádru jde totiž o hluboce zneklidňující dílo, jehož těžiště spočívá v otřesení doposud neotřesitelného přesvědčení geniálního detektiva, že drží klíč k morálnímu absolutnu a že je coby vlastník "pravdy" nejlépe uzpůsobený k určení viny a trestu.

Po odhalení zločinu se největší mozek světa ocitá před neřešitelným dilematem: nemůže vynést rozsudek tak, aby nezpůsobil ještě větší křivdu, ještě větší bolest.

Jistě není náhoda, že Poirot opouští expres ve smyšleném slovanském městě Brod. Zatímco slavný rychlík pokračuje i se všemi podezřelými, Poirot se skrze nabyté informace přebrodit nedokáže a mikrokosmos vlaku opouští.

Vražda v Orient expresu

Americké drama, 114 minut
Režie: Kenneth Branagh
Předloha: Agatha Christi
Hrají: Johnny Depp, Daisy Ridley, Michelle Pfeiffer, Penélope Cruz, Kenneth Branagh, Willem Dafoe, Judi Dench, Lucy Boynton,
Premiéra v ČR: 9. listopadu 2017
Hodnocení Aktuálně.cz: 70 %

 

V dnešní cynické době je možná těžké napojit na šok, jaký způsobují hrdinovi (a divákovi) jeho zjištění, na druhou stranu ještě v roce 2010 se na přímluvu Davida Sucheta detektiv "přebrodil" a konec románu autoři pro televizní adaptaci předělali tak, aby se zbavil tíživé otevřenosti.

Agathu Christie nejde povyšovat na zlomovou filozofku, nicméně čtenářům, tedy čtenářům příjemných brakových románů, otevřela úplně jiný typ uvažování. A tento potenciál má příběh i dnes.

Branaghův Orient expres sice o morálních dilematech velmi nahlas a pateticky mluví, těžko však říct, jestli má divák šanci vzít si z teatrálně okázalého, exhibicemi všeho druhu přeplněného a do sebe zahleděného díla něco osobního a niterného. Což je škoda. Jinak jde totiž o zajímavou, v dnešní době velmi vyčnívající podívanou.

 

Právě se děje

Další zprávy