Jihlava vzhlédla k oblakům výfukového kouře

Jan Gregor Jan Gregor
27. 10. 2014 21:50
Nejlepším dokumentem sekce Česká radost se stal snímek Martina Duška K oblakům vzhlížíme. Režisér vyhrál na MFDF v Jihlavě už potřetí.
K oblakům vzhlížíme. Nejlepší český dokument MFDF v JIhlavě.
K oblakům vzhlížíme. Nejlepší český dokument MFDF v JIhlavě. | Foto: kviff

MFDF Ji.hlava - Režisér Martin Dušek si může říci: Moji Jihlavané mi rozumějí. Už v potřetí kariéře získal na festivalu dokumentárních filmů cenu za nejlepší český film uplynulého roku. Po filmech Poustevna, das is Paradies a ženy SHR, které natočil ve dvojici s Ondřejem Provazníkem, triumfoval v pondělí večer v soutěži Česká radost i se svým posledním snímkem K oblakům vzhlížíme.

Cenu za přínos světové kinematografii na letošním osmnáctém ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě dostal americký režisér Godfrey Reggio, který patří mezi nejvýznamnější festivalové hosty.

Snímek K oblakům vzhlížíme se jako většina jeho dosavadních filmů odehrává v severočeských Sudetech a popisuje s empatií i ironií osudy mladíka Rádi, jehož největším a jediným koníčkem je tuning. Skrze svéráznou subkulturu milovníků ojetých aut pak načrtává obecně platnější obrázek ztracené generace, která na industriální periférii neví co se svým životem.

"Martin Dušek ve filmu vtahuje diváka do subkultury mladých lidí v existenciální prázdnotě severních Čech; jejich pohled na odpovědnost a vlastní život je prezentován autenticky a s empatií. Režisér se značnou citlivostí pro filmový jazyk sjednotil celý tvůrčí tým. Vzdor vyšší míře jasného režijního vedení tak dosáhl přesvědčivého výsledku," odůvodnila rozhodnutí porota.

Porota ocenila zvláštním uznáním snímek Několik Let, v němž Martina Malinová popisuje optikou aktivisty Miroslava Brože dlouholetý boj za vybudování památníku v Letech na místě bývalého nacistického tábora pro Romy. Jihlavský festival tak potvrdil svou inklinaci k tomu vyzdvihovat místo osvědčených jmen mladé talenty. Malinová studuje dokument na pražské FAMU.

V prestižní sekci Opus Bonum o nejlepší světový dokument získal nejvyšší ocenění snímek francouzské režisérky libanonského původu Anny Roussillonové Já jsem lid. Zachycuje politické turbulence v Egyptě od svržení prezidenta Mubaraka po zvolení Muhammada Mursího. Odkrývá naděje a zklamání zpovídaných vesničanů a ukazuje, že i přes bouřlivé události v zemi se v jejich životech de facto nic nezměnilo.

O cenách v této kategorii rozhodoval jediný porotce – slavný představitel jugoslávské černé vlny, srbský režisér Želimir Žilnik. Tvůrce zabývající se i otázkami postkolonialismu a problematikou praktického fungování demokracie v rozvojových zemích ocenil zvláštním uznáním i snímek Dvacetník brazilského režiséra Tiaga Tambelliho, který popisuje lidové bouře v Brazílii před MS ve fotbale. Vyvolalo je rozhodnutí městské samosprávy zvýšit cenu lístků městské dopravy o 20 centů.

Dalším zvláštním uznáním ocenil Žilnik snímek Honba za větrem. Kolumbijský režisér Juan Camilo Olmos Feris natočil sugestivní portrét města Cartagena, které se v posledních letech proměnilo z původně nebezpečné oblasti, kde se dařilo zločinu, v atraktivní turistické centrum.

V soutěži Mezi moři, která představuje tvorbu ze střední a východní Evropy, neuspěl papírový favorit. Před posledním snímkem rakouského provokatéra a filmařského klasika Ulricha Seidla Ve sklepě dali porotci přednost jeho krajanovi Hubertu Souperovi s názvem Přicházíme jako přátelé. Sonda do života v Súdánu – jedné z nejzbídačenějších zemí ve světě – soustřeďuje svou pozornost k ekonomickému a ekologickému vykořisťování zdejších bohatých přírodních zdrojů ze strany západních a čínských společností.

V Jihlavě tak letos bodovaly snímky, které poukazují na problémy v oblastech, o nichž toho v naší blahobytné části světa většinou příliš nevíme.

 

Právě se děje

Další zprávy