Praha - Magnesia Litera vyhlásí v úterý 8. dubna vítěze ankety o nejlepší českou knihu roku 2013.
V nejsledovanější kategorii prózy, jsou nominováni Ivan Binar, Emil Hakl, otec a syn Ludvík a Jan Němcovi, Jaroslav Rudiš a Anna Zonová.
Do letošního ročníku pořadatelé dostali rekordních 349 přihlášek, o 24 více než loni. Vítěze, stejně jako nominace, vybraly odborné poroty jednotlivých kategorií, vítěz v kategoriích Litera pro objev roku a Kniha roku vzešel z hlasování 300 oslovených lidí z knižní branže: od univerzitních badatelů až po knihovníky a knihkupce. Hlasovat v soutěži mohli i samotní čtenáři.
Přečtěte si ukázky z nominovaných knih v kategorii Litera za prózu.
Ivan Binar: Jen šmouha po nebi (Torst)
Jednasedmdesátiletý Ivan Binar je nominován za román Jen šmouha po nebi, v němž v proudu snů, záznamů současnosti a vzpomínek představuje na půdorysu intimního příběhu poválečné české dějiny až k dnešku. K traumatickým tématům 20. století se současná česká próza vrací až obsedantně, málokterému autorovi se ale podle poroty daří vystoupit z pasti tisíckrát opakované kroniky tak, jako se to v této knize podařilo Binarovi. Jeho román popisuje skupinu zoufalců vyhnaných do pohraniční, kde se z vysídleného městečka postupně rodí „nové socialistické“ maloměsto.
Říkám jí Mňau, tak se představila; vztyčila ocas a začala se mi otírat o nohu, žlutozelené oči upřené k mé zjih-losti. Nezapochybovala, že jí z toho něco kápne. Poprvé to byl od úst odtržený kus trvanlivého salámu, pak už pravidelně třikrát denně kočičí strava ze supermarketu, čas od času syrová lahůdka, nejčastěji drůbeží jatýrka. Čtěte více
Emil Hakl: Skutečná událost (Argo)
Pětapadesátiletý Emil Hakl má v soutěži svou novou knihu Skutečná událost, v níž sice dostává pověsti velkého ironika a zůstává věrný svému neiluzivnímu vidění světa, jeho postavy ale tentokrát poprvé osud "berou do svých rukou". Současné Česko je v Haklově podání rejdištěm gaunerů. Hrdina, který stál dosud spíš stranou, tomu nedovede přihlížet a zaplete se do napomáhání vraždě státního zástupce. Příběh, v němž se mísí útržky z historie německé RAF s letargickou českou realitou.
Vcházíme dovnitř, zdravíme ne moc, ne málo. Otočí se po nás několik nehybných tváří. Udření chlapi, pro které jsou Vánoce jen dřina navíc, poněvadž musejí svážet a rozvážet švagry, babičky, stromky, tety. Bez ptaní máme před sebou dvě piva. Vypijeme je, odložíme sklenice. Florián rozpačitě zavrtí hlavou. „Nešmakuje vám naše pivo, pravda?“ pokyvuje slušně vyhlížející muž s ulíznutými vlasy a starosvětskou muškou pod nosem, sedící sám u stolu. Čtěte více
Jaroslav Rudiš: Národní třída (Labyrint)
Jaroslavu Rudišovi se v jeho próze Národní třída podle poroty podařilo "přesvědčivě vykreslit hrdinu formovaného dobou totality, zaskočeného převratem, zmateného současností a posléze zahnaného do úzkých". Příběh rváče a outsidera Vandama - natěrače střech z velkého sídliště formovaného dobou totality, zaskočeného převratem a zmateného současností. Zprávu o kořenech frustrace a agresivity v současné společnosti autor dokresluje hovorovými a slangovými výrazy.
Adolf Hitler mi zachránil život. Já vim, co chceš říct. Ale neřikej nic. Čtěte více
Anna Zonová: Lorenz, zrady (Větrné mlýny)
Jednapadesátiletá Anna Zonová je nominovaná za knihu Lorenz, zrady, ve které stvořila postavu vůdce, jehož vzestup a pád popisuje. Krátké stručné věty črtají příběh partyzána, který – podněcován mocichtivou manželkou – vystoupá až k vrcholu a nenechá se zastavit žádnou obětí. Život na výsluní je však stejně stresující jako cesta nahoru a postavení vůdce znamená nekonečný boj.
Došlo k tomu nedopatřením. Vůdce je však nazýval zradou. Neodpustitelnou. A atentátem. Jakýpak atentát, když se při něm nestřílelo a nerámusilo a bylo naopak ticho. Naprosté. Poté, co je vůdce obvinil z nečestnosti a ze zlých úmyslů. Čtěte více
Ludvík Němec: Láska na cizím hrobě (Druhé město)
Šestapadesátiletý Ludvík Němec, dlouholetý ředitel Českého rozhlasu Brno, se na literární scénu vrátil po 17 letech souborem próz Láska na cizím hrobě. Společným tématem pěti příběhů je láska, či spíše osudová a někdy i osudná milostná a erotická touha, která však dokáže nabývat bizarních podob. V nové knize shromáždil pět delších povídek, románků - a všechny spojuje jeden motiv a jedna hrdinka.
Už skoro čtvrt roku, večer co večer, si František Horoščák opakuje v posteli těsně před usnutím svou mantru: „Během příštího snu si chci vzpomenout, že sním.“ Není to jeho věta. Pochází z návodu věhlasného amerického psychologa Stephena LaBerge, jak se naučit tzv. lucidnímu snění. František si klíčovou větu z klíčové knihy šeptá vždy tak tiše, aby ji Evita nezaslechla. Radši. Obává se totiž, že by mu manželka mohla říct (třebaže s trpělivým úsměvem profesionálky): „Ty si během příští noci radši vzpomeň, že nemáš chrápat.“ Čtěte více
Jan Němec: Dějiny světla (Host)
Třiatřicetiletý Jan Němec (syn Ludvíka Němce) zabodoval s rozsáhlou knihou Dějiny světla, příběhem fotografa Františka Drtikola, již podle poroty napsal mimořádně poutavým způsobem. Němcův román je experimentem, který vypovídá nejen o Františku Drtikolovi, ale i o dějinách fotografie jakožto novém druhu umění, o kulturním klimatu turbulentní doby konce monarchie, první světové války a dvacátých let. A také o možnostech soudobého románového vyprávění.
Toho jara často vyrážíš na fotografické výlety za město. Ze Sendlingu, kde s Martinem bydlíte, je to na kraj Mnichova kousek. Dáš se obvykle přímo na jih po Ganghoferstrasse, ta za chvíli změní jméno na Meindlstrasse a provede tě kolem hřbitova, tak jiného, než je ten březohorský s rezavějícími kříži. Za deset minut mineš velkou továrnu, mnichovské strojírny rámusí do širého okolí, jako když koncertují tunová železa, ale kolem už jsou jen poklidná pole, v nichž se to zlověstné prorokování ztrácí. První vesnice se jmenuje Forstenried a jména těch dalších se ani nesnažíš si zapamatovat. Čtěte více
Magnesia Litera 2014 - další nominace
Litera za poezii
Adam Borzič: Počasí v Evropě (Malvern)
Daniel Hradecký: 64 (Perplex)
Kateřina Rudčenková: Chůze po dunách (fra)
Litera za knihu pro děti a mládež
Ondřej Buddeus, David Böhm: Hlava v hlavě (Labyrint)
Eva Papoušková: Kosprd a Telecí (Albatros)
Eva Prchalová: Cesta svatým Vít-ahem (Meander)
Litera za literaturu faktu
Milena Lenderová: Dcera národa? (Paseka)
Ivan Mrázek: Drahé kameny starověkých civilizací (Masarykova univerzita)
Jiří Padevět: Průvodce protektorátní Prahou (Academia)
Litera za nakladatelský čin
Edice Fototorst (Torst)
Martina Overstreet, Michal Nanoru: Prkýnka na maso jsme uřízli (Yinachi)
Velké dějiny zemí Koruny české (Paseka)
Litera za překladovou knihu
Sergio Álvarez: 35 mrtvých (ze španělštiny přeložila Lada Hazaiová, Host)
Péter Esterházy: Harmonia caelestis (z maďarštiny přeložil Robert Svoboda, Academia)
Jen Lien-kche: Čtyři knihy (z čínštiny přeložila Zuzana Li, Verzone)
Litera pro objev roku
Jan Trachta: Tichý dech (Paseka)
Tomáš Zahrádka: Dědeček (Meander)
Jonáš Zbořil: Podolí (Host)
