reklama
 
 

Recenze: Nickelback se v Praze cítili jako Beatles. A znovu kalkulovali, jak jen mohli

19. 9. 2016
Nickelback Nickelback | Foto: ČTK
Nickelback vynahradili českým fanouškům loňský zrušený koncert. Uzdravený zpěvák Chad Kroeger se předvedl v dobré pěvecké formě a v setlistu nechyběla snad žádná zásadní skladba této kanadské kapely.
Hlavní zprávy

Vloni na podzim museli Nickelback zrušit veškeré termíny evropského turné, protože po operaci hlasivek doporučili lékaři jednačtyřicetiletému frontmanovi delší hlasový klid.

Pauza Chadovi prospěla, a přestože během stominutového setu své hlasivky nijak nešetřil, jeho lehce nabroušený hlas jej jedinkrát nezradil. Příjemným bonusem byl druhý mikrofon se zkreslujícím, „megafonovým“ efektem, který zpěvák často využíval.

Spolehlivý výkon podal i zbytek kapely. Daniel Adair sršel za bicími energií, kytarista Ryan Peake zase několikrát dokázal, že je velice schopný zpěvák. Dobrou práci odvedl taktéž zvukař. Vokál i veškeré nástroje zněly zřetelně a rozpoznatelně a halu po celou dobu zaléval poctivě hutný rockový zvuk.

Oproti české premiéře před třemi lety, kdy vysočanská aréna hlásila vyprodáno, bylo tentokrát publikum znatelně prořídlejší. Nezdálo se však, že by to Nickelback jakkoliv trápilo. „This is a good crowd, fucking good crowd,“ komentoval Chad krátkou etudu, kdy si vyžádal sborový jekot veškerých dívek v hale, aby poté dodal, že se v tu chvíli kapela cítila jako Beatles.

Kroeger po celou dobu zásoboval halu jindy více, někdy méně povedenými vtípky a poznámkami. Vedle narážky na sexuální význam skladby Something in Your Mouth a krátkého divadélka s jedním z bedňáků, kterého naoko nutil do zpěvu, neopomněl několikrát vyznat lásku Praze. Jen škoda, že v tu chvíli nezněl aspoň trochu přesvědčivě...

Vrcholem teatrálnosti byly scénky s kelímky s pitím, které si (stejně jako při svém prvním koncertě v Praze) nechala kapela nosit na pódium, a to po významném upozornění, že se bude pít alkohol. Pane jo!

Ani z hlediska hudební dramaturgie se oproti minulé show příliš novot neudálo. V programu zůstaly hned tři čtvrtiny skladeb. Nejstarší položka setlistu (Too Bad) připomněla říznou kapelní historii, naopak kýčovité odrhovačky jako Far Away či When We Stand Together plné klišé nejhrubšího zrna jasně demonstrovaly důvody, proč tolik lidí nemůže kapele přijít na jméno. Nově zazněly ukázky z poslední desky No Fixed Adress nebo spidermanovský hit Hero.

Největším překvapením byl ovšem přídavkový cover Everlong z dílny Foo Fighters. Leckdo si v tu chvíli vzpomněl na velmi nelichotivý tweet jejich frontmana Davea Grohla právě na účet Nickelback, přičemž debaty o jeho opravdovosti dostaly další zásadní trhlinu.

Pokud pominete fakt, že kapela kalkuluje, jak jen může, a ani na pódiu se jí nedá tak úplně věřit, byl to vlastně vcelku povedený koncert.

Hodnocení: 60 %

autor: Petr Adámek

reklama
     
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

 
reklama