Recenze – Kritiky uznávaný a všestranně nadaný Jakub König, frontman kapely Obří broskev a od roku 2011 známý rovněž jako sólový umělec Kittchen, přichystal po roce nové album. Jedná se o třetí řadovou a celkově pátou nahrávku, počítáme-li dvě kolekce remixů, vydané vždy v mezidobí.
Nepracoval na ní však zcela sám. Téměř rovnocennou roli má dnes v projektu zkušený Tomáš Neuwerth, který se coby producent podílel již na předchozích deskách a tentokrát vypomohl i jako bubeník, potažmo multiinstrumentalista. O stále lepším fungování tohoto tandemu tedy není pochyb.
Kittchen svou tvorbu několikrát označil jako industriální folk a i na Kontaktu můžeme mluvit o písničkách. Jejich základem je stále elektronika, obohacená však nově o rockové prvky. Oproti dřívějším albům, připraveným převážně na počítači, má však hudba, natočená tentokrát na skutečné nástroje, mnohem více muzikality a méně technologického chladu. Jemný a intimní zpěvákův projev nicméně zůstává zachován a je stále v popředí.
Hudba, mající spíše formu zvukových ploch než běžného doprovodu, tvoří jen poklady textů. Vše totiž probíhá minimalisticky; jen v náznacích a bez snahy vyplnit každé prázdnější místo zvukem. Celkové pojetí a produkce je bez přehánění na světové úrovni a rozhodně si zasluhuje ocenit.
Charakteristická jsou pomalá tempa, mollově laděné songy a jejich vážná či ponurá atmosféra, nejmarkantnější v písních Poslední či Jezero. Výrazně tudíž působí několik málo energických skladeb jako například chytlavá Atomová nevěsta, pojetím připomínající styl kapely Radiohead. Další povedené kompozice Větrný dny či Pasti jsou svým low-fi zpracováním hlasu či kytarového zvuku pro změnu reminiscencí Kittchenovy dřívější tvorby.
Charakter alba pochopitelně definují zejména texty. Za povšimnutí stojí kontrast mezi jejich posmutnělou náladou a relativně pozitivními pocity, stavy či situacemi, které v řadě případů popisují. Zásadním posunem je pak osobnější tématika a vůbec autorova větší otevřenost. Humor tentokrát prakticky vymizel, což albu přidává na dospělosti a jednotě. Kittchenův projev je rovněž oduševnělejší a emocionálnější, s tím, že některé věci skutečně zpívá, ale v řadě z nich jen tiše deklamuje. V takových momentech musíme naslouchat pozorněji a s maximálním soustředěním.
Je dobře, že z textů i písničkářovy image pomalu začíná mizet určitá „hipsterská“ či „cool“ póza. Jasně slyšíme, že ustupující nesvázanost trendy zvyšuje jejich kvalitu. Sdělnosti a síle výpovědí by pomohlo, kdyby zpěvák svou směšnou image maskovaného kuchaře – postrádající již navíc souvislost s jeho způsobem práce tak jako v minulosti – odložil; kdyby ji ořezal na to nejnutnější stejně jako to mistrovsky udělal se svou hudbou na tomto albu. Pomineme-li fakt, že by to příslušelo jeho blížící se čtyřicítce, lze s jistotou říci, že by tak mohl naplno vyniknout jeho velký kreativní potenciál a textařský talent. Kontakt je velmi zdařilá nahrávka, ale víme, že Kittchen má ještě na mnohem více.
Hodnocení: 85 %
