Jak se pozná, že krize hudebního průmyslu je asi vážně u konce? Ceremoniál Grammy je nudnější než kdy předtím. V Staples Centre v Los Angeles, kde v noci na dnešek udělovala americká Národní akademie hudebního umění a věd své ceny, se televizemi po celém světě přenášený ceremoniál s prestižními gramofonky definitivně proměnil v usedlý galavečer, na němž se nemůže stát nic vzrušujícího ani překvapivého.

Muži měli na sobě smokingy, dámy červené róby, v sále převládla tlumená spokojenost, vzpomínalo se na zesnulé legendy a odměňovali se ti komerčně nejúspěšnější. Samozřejmě tedy nemohl vyhrát nikdo jiný než Taylor Swift, která si odnesla hlavní cenu za album roku (1989) i píseň roku (Blank Space). Byla to právě ona, kdo večer zahájil symbolicky s písní Out of the Woods, kde se v refrénu ptá "Už jsme venku z lesa?". Pokud je někdo jako ona schopný prodat osm a půl milionu kopií desky, pak odpověď je jasná.

Související

Grammy 2016 obrazem: Adele zradil hlas i zvuk, Lady Gaga se převlékla za Bowieho

21 fotografií

Nominační večer proti sobě jako hlavní favority večera postavil Taylor Swift a Kendricka Lamara. Kontrast to nemohl být větší - na jedné straně zpěvačka, která se z konzervativního country přerodila v popovou hvězdu těžící na nové desce z blyštivého osmdesátkového soundu, a na druhé angažovaný raper, který posouvá hip hop jako žánr do jeho progresivní, umělecky založené fáze. Jeho jedenáct nominací posbíraných za album To Pimp a Butterfly nestačilo v historických tabulkách jen na Michaela Jacksona v roce 1984.

Jenže drama byste hledali marně, Kendrick Lamar má s Taylor skvělé vztahy a hostoval na remixu její skladby Bad Blood, což vlastně znamenalo, že spolu zvítězili v kategorii nejlepší video. Navíc z prvního sledovaného souboje večera odešli poražení oba, když píseň roku dostal Ed Sheeran za baladu Thinking Out Loud. Kendrick pak potichu přidal ještě čtyři sošky v hiphopových kategoriích (nejlepší rapový výkon, rapová kolaborace se zpěvem, rapová píseň a rapové album) a stal se tak nejúspěšnějším umělcem večera. V hlavních kategoriích ale vyšel naprázdno.

Jestli měla Taylor Swift vůbec důvod být na nějakého rapera naštvaná, pak to byl samozřejmě Kanye West. Před šesti lety jí na VMA narušil děkovnou řeč, letos alespoň vyslal jejím směrem "chrchel" na aktuálním albu The Life of Pablo, kde rapuje o tom, že by s Taylor mohl mít klidně sex, protože "tu děvku proslavil". Taylor Swift si to samozřejmě nenechala líbit, míč na druhou stranu kurtu vrátila elegantně a bez emocí, když při přebírání ceny za album roku vzkázala všem svým kolegyním, že se nemají nechat zastrašit muži, kteří se snaží přivlastnit si jejich úspěch. Pokud jste se dívali na Grammy v ranním přímém přenosu, nejspíš by vás to z dřímání neprobudilo, byl to ale jeden z těch silnějších momentů ceremoniálu.

Taylor Swift se dostala na vrchol díky svému civilnímu stylu, který vlastně definuje současný střední proud - nic excentrického, žádné silné názory a hlavně nikoho nevyděsit. Swift získala cenu za album roku podruhé, což se žádné jiné ženské interpretce zatím nepodařilo. Nicméně jak prozradilo její vystoupení, se zpěvem na tom pořád není nijak zázračně.

Atmosféra firemního večírku překvapivě pohltila i R&B bouřliváka The Weeknda, který vyhrál dvě ceny v kategoriích R&B a urban music, ale jeho vystoupení trochu chyběla šťáva. Hodně se čekalo na Adele, jejíž multiplatinové album 25 nestihlo deadline letošních Grammy a bude soutěžit až za rok. Jenže ani britská hvězda zrovna Staples Centre nezbořila, za což možná mohl problém s mikrofonem v začátku, pravděpodobnější je ale to, že All I Ask prostě není moc dobrá píseň. Nejlepší hudební moment večera tak určitě patří Kendricku Lamarovi, který zasadil jazzem načichlé verze Blacker The Berry a Alright do příběhu o spirituální cestě z vězení (či metaforických okovů) na vrchol.

Díky Kendrickovi alespoň na chvíli na pódiu vzplál oheň - symbolicky i ve skutečnosti. "Celej život musím bojovat," vzkazoval v refrénu hitu Alright, aby mu o chvíli později z pódia odpověděla afroamerická rockerka Brittany Howard v čele Alabama Shakes "Už nechci bojovat" (Don’t Wanna Fight).

Jejich elektrifikující vystoupení míchající rock, blues a gospel patřilo k světlejším momentům večera a kapela se s třemi soškami v rockových kategoriích zařadila mezi ty nejúspěšnější. Na výbornou dopadl i comeback Justina Biebera, který si vystřihl Where Are U Now v doprovodu projektu Jack U tvořeného DJskou/producentskou dvojicí Diplo a Skrillex.

Ovládli dvě kategorie taneční elektronické hudby, místo gramofonů a sekvencerů ale Jack U postavili pro Grammy regulérní rockovou kapelu a skladba dostala nový zajímavý kabát. (Skrillex si mohl zavzpomínat na časy, kdy hrál v emo-hardcoreové kapele From First To Last).

Z nekonečného zástupu poct živým a zesnulým muzikantům vystupuje určitě Lady Gaga v roli imitátora Davida Bowieho. Medley jeho hitů začalo promítnutím zpěvákova ikonického make-upu na její obličej a samozřejmě nemohlo končit ničím jiným než Heroes. Gaga s Nile Rodgersem po boku si svoji novou roli viditelně užívala, příští rok by se ale nejspíš radši vrátila na Grammy zase za sebe.

Lady Gaga vystupuje na počest Davida Bowieho. | Foto: Reuters

U poct Lionelu Ritchiemu, Maurici Whiteovi a B. B. Kingovi dalo zabrat neusnout, zdaleka nejděsivějším momentem večera ale bylo otřesné tribute Lemmymu z Motörhead, o které se postaral allstar band The Hollywood Vampires. Ujetá celebrita Johnny Depp, glamový šašek Alice Cooper a Joe Perry z Aerosmith se svými kytarovými kurdlinkami při hymně Ace of Spades, to všechno bylo přesným opakem toho, za čím si Lemmy celý život stál. Jeho hudby si porota Grammy nevšímala za jeho života, tak ji měli sakra nechat být i po jeho smrti.

Trapnosti pak ještě přilil do ohně šéf Akademie svým projevem proti streamování, které neplatí muzikantům dost peněz.

Na závěr se už jen čekalo, jestli nás všechny vysvobodí z mizérie Beyoncé. Jenže ta jen předala cenu a odešla a místo ní na pódium přišli Pitbul, Robin Thickle a Travis Baker z Blink-182. Skoro to zní jako začátek nějakého absurdního vtipu, pointa v podobě skladeb El Taxi a Bad Man ale moc k smíchu nebyla. Spíš k pláči. Slzy byly vlastně na pódiu už o pár chvil dříve, kdy cenu za objev roku přebírala Meghan Trainor. Celé to působilo trochu nahraným dojmem, Trainor si užila svoji chvíli slávy a nejspíš se zařadí do dlouhého seznamu omylů Akademie v této kategorii.

Ne snad že by Grammy někdy byly vyložený odvaz, ale letošní ročník vstoupí do historie jako jeden z těch nejnudnějších. Dramaturgie se dokonce rozhodla neotravovat diváky s množstvím vedlejších cen, takže letos chyběla i tradiční soutěž o největšího sběratele gramofónků.

A o vítězích ve většině kategorií bylo vlastně rozhodnuto už v okamžiku, kdy se zveřejnil program večera - kdo vystoupil, odnesl si sošku. Proč by se na tohle měl vůbec někdo dívat? Tenhle firemní večírek si nejspíš užívali jen ocenění zaměstnanci roku.