Praha - Držitelkou Ceny Pavla Kouteckého za nejosobitější dokumentární film se stala režisérka Bára Kopecká za snímek o svém zesnulém manželovi, kontroverzním a uznávaném architektovi Davidu Kopeckém nazvaný DK. Ocenění převzala v úterý večer v pražském Divadle Archa.
Stavitel, který nejradši bourá, plachý excentrik, chladnokrevný panikář, asketický hédonik, vynálezce života - taková byla podle autorky filmu komplikovaná osobnost Kopeckého, jenž v roce 2009 zemřel na mozkový nádor.
Snímek je vyprávěný v ich-formě a architektův obrázek je v něm složen z mozaiky vyprávění autorky, kolegů, přátel a rodiny. Ty se střídají s vizuálně propracovanými záběry z domácích videí pořízených samotným Kopeckým. Snímek vyniká podle poroty i střihovou skladbou, která je čistá, precizní a estetická - stejně jako Kopeckého architektura.
"Život s Davidem byl opravdu velká jízda, nesmírně dramatická, a neměla rozuzlení, jen náhlý konec. Zůstalo mnoho otazníků. Kdybych měla pocit, že znám odpovědi, třeba bych zůstala u textu. Ale já jsem měla potřebu ptát se lidí, kteří ho znali, kdo podle nich David byl a co si myslí o jeho práci, protože on prací žil. Byl před lety sice hodně slavný, ale v posledním období se mu nedařilo. Nikdy nebyl praktický, dělal architekturu jako umění. A pak začínal mít čím dál šílenější nápady a já neuměla rozeznat, co je David a co nemoc. Potřebovala jsem si vše uspořádat a dokument se mi jevil jako vhodný prostředek. Texty jsem pak použila jako komentář," řekla Bára Kopecká v rozhovoru pro Aktuálně.cz na MFDF v Jihlavě, kde loni se snímkem DK soutěžila.
Čtěte celý rozhovor
Na smrt vás nikdo nepřipraví, říká Bára Kopecká
Režisérka a pedagožka Kopecká dostala kromě objektu od sklářského výtvarníka Petra Šetlíka odměnu sto tisíc korun. Působí také jako dramaturgyně, scenáristka, střihačka, publicistka a pedagožka na katedře FAMU International. Od počátku 90. let spolupracuje s řadou českých i zahraničních filmových produkcí a televizí.
Film DK byl vloni uveden v soutěži dokumentů karlovarského festivalu a na mezinárodní přehlídce dokumentárních filmů v Jihlavě. Nyní by podle tvůrců mohl putovat i do světa na festivaly zaměřené na architekturu a urbanismus.
Do nominací osmého ročníku těchto cen se dostalo dalších šest titulů. Pirátské sítě Davida Čálka a Jakuba Zahradníčka o fenoménu pirátství v mořích u somálských břehů, Show! Bohdana Bláhovce o odvrácené straně slávy dívčí skupiny 5Angels, Velká noc Petra Hátleho zachycující atmosféru noční Prahy, Liebe Indigo Saši Dlouhého o životní cestě Halky Třešňákové, Parta Analog Martina Duška o matadorech televizní obrazovky a Felvidék - Horná zem Vladislavy Plančíkové.
Organizátorka Ceny Pavla Kouteckého Jarmila Poláková z nadace Film & Sociologie na nominovaných snímcích ocenila, že nejsou zaměřeny jen na témata týkající se "české kotliny", jsou tematicky pestré a reflektují i problémy, které se dějí jinde. "Jejich režiséři jsou trpělivými pozorovateli světa nejbližšího a osobního, přinášejí však také výpověď o tématech zdánlivě vzdálených," uvedla.
Pavel Koutecký (1956-2006) byl jednou z nejvýraznějších osobností českého dokumentu, premiéry svého nejznámějšího filmu Občan Havel se nedožil.
Cena spojená s jeho jménem je udělována od roku 2007 jeho pokračovatelům. V minulých letech ji převzali Jan Šikl, Filip Remunda s Richardem Komárkem, Tomáš Škrdlant, Martin Ryšavý, Linda Jablonská, Klára Řezníčková, Pavel Abrahám a Tomáš Bojar.
