Reportáž z Cannes: Zářivý úsměv Penélope Cruzové a pekelný Donbas plný falešných zpráv

Šimon Šafránek Šimon Šafránek
10. 5. 2018 7:00
Festival v Cannes zahájil program. Úvodní film s Penélope Cruzovou možná příliš spoléhá na dějové zvraty, zato novinka Sergeje Loznici z východoevropského Donbasu dělá silný dojem.
Penélope Cruzová se zářivě bílými zuby v zahajovacím filmu působí o něco chladněji, než se dalo čekat.
Penélope Cruzová se zářivě bílými zuby v zahajovacím filmu působí o něco chladněji, než se dalo čekat. | Foto: Reuters

Cannes - Festivalový palác na jihofrancouzské Riviéře zahalil plakát s filmovým polibkem herců Jeana-Paula Belmonda a Anny Kariny ze snímku Bláznivý Petříček, a tak bylo při úterním zahájení zdejšího filmového festivalu dojemné vidět právě tuto herečku, jak kráčí po "tapis rouge", červeném koberci.

Sedmasedmdesátiletá hvězda snímků francouzské nové vlny mířila na slavnostní zahájení festivalu v Cannes, nejslavnější kinematografické přehlídky světa. To uvnitř v sálu dvojhlasem - anglicky a francouzsky - obstarali režisér Martin Scorsese s prezidentkou letošní poroty, australskou herečkou Cate Blanchettovou.

Pak už se rozhrnula opona a plátno osvítily první záběry zahajovacího filmu, thrilleru Everybody Knows (Všichni to vědí) od íránského režiséra Asghara Farhádího.

Odehrává se v současnosti na španělském venkově. Laura, kterou hraje Penélope Cruzová, se dvěma dětmi přijíždí do vesnice na rodinnou svatbu. Během ní ale neznámí zlosynové unesou Lauřinu dospívající dcerku Irene.

Hrdinka ze strachu odmítá zavolat policii a propadá zoufalství, zatímco její manžel sází spíše na boha. Do pátrání se tak pouští vinař Paco ztvárněný Javierem Bardemem, neboť ho s Laurou pojí romantická minulost.

Režisér snímku Farhádí už získal cizojazyčného Oscara za sedm let staré, sevřené rozvodové drama Rozchod Nadera a Simin. Vztahové krizi se pak věnoval i ve francouzsky mluvené Minulosti z roku 2013 nebo předloňském dramatu z divadelního prostředí Klient.

Je sympatické, že teď Farhádí téma konečně opustil. Jeho nový film ovšem možná až příliš spoléhá na dějové zvraty a množství motivů, které není čas dohrát: divák vnímá rozpad Lauřiny rodiny, obecné napětí ve vsi, dilemata statného Paca.

Režisér ale nemá chuť situace prohlubovat.

Hvězdami zahajovacího filmu jsou španělští herci Penélope Cruzová a Javier Bardem. | Video: Festival de Cannes

Penélope Cruzová se zářivě bílými zuby a dobrácky naladěný Javier Bardem na plátně působí možná o něco chladněji, než se dalo čekat.

"Nebereme si své postavy po natáčení domů," nechala se slyšet Cruzová, která s Bardemem žije a vychovává dvě děti. "Možná když mi bylo dvacet, připadalo mi, že čím víc se budu mučit, tím více zůstanu v postavě, o to bude můj výkon lepší. Ale teď mám svůj život a práci, která mi dovoluje přeskakovat mezi skutečností a snem i několikrát za den."

Íránský režisér Asghar Farhádí při natáčení využil spolupracovníky španělského autora Pedra Almodóvara, a to od kameramana přes výpravu až po původní hudbu. "Je to jeden z nejšpanělštějších filmů, jaké byste mohli udělat," chválil Javier Bardem na tiskové konferenci a Farhádí zadoufal, že snímek v jeho rodném Íránu bude moct být uveden bez zásahů cenzorů.

O hlavní cenu v Cannes snímek Everybody Knows soutěží s dvaceti dalšími včetně novinky dalšího Íránce, Džafara Panahího. Ten svůj herecký portrét tří žen nazvaný Three Faces (Tři tváře) ale nepřivezl osobně, kvůli kritice režimu nesmí opustit Írán.

Domácí vězení v návštěvě festivalu zabránilo též ruskému režisérovi Kirillovi Serebrennikovi. Rovněž kritik ruského prezidenta Vladimira Putina tedy o hlavní cenu zápasí na dálku - na festival poslal očekávaný hudební retro film Summer (Léto).

Kritika ruského režimu ostře zaznívá též v zahajovacím dramatu vedlejší programové sekce Un Certain Regard. Hraný film Donbass od režiséra Sergeje Loznici - s kamerou rumunského mistra Olega Mutua - nabízí obrazově i dramaticky rafinované výjevy z východní Ukrajiny sužované vojenským konfliktem.

Programovou sekci Un Certain Regard zahájil hraný film Donbass od režiséra Sergeje Loznici. | Video: Festival de Cannes

Snímek nemá dramatický děj, jde o volně navazující momentky. Loznica dlouhými záběry vyvolává mrazení v zádech, třeba až barbarsky divokou novoruskou svatbou za účasti rázovitých figur. Nebo návštěvou německého novináře u jednotek proruských povstalců, kteří muže okamžitě označí za fašistu - a jestli jím není on, jeho děda byl prý určitě.

Silný je také reportážně pojatý segment z domu, kde se krčí desítky přeživších a nablýskaná slečna se odtud snaží dostat svou matku. A neméně šílená je i scéna s vystavením ukrajinského zajatce poblíž autobusové zastávky.

Co do zpracování současných nebo nedávných evropských válek se nabízí srovnání Donbassu s balkánskými díly režiséra Emira Kusturici. Ta jsou ale mnohem baroknější a ve finále shovívavější než Sergej Loznica. V jeho Donbassu není úleva. Jen falešné zprávy a nefalšované peklo.

Ve středu pak v Cannes začala též ceněná nezávislá sekce Quinzaine des réalisateurs, kde budou k vidění novinky Gaspara Noého nebo Romaina Gavrase. Zatím mohli diváci spatřit snímek Birds of Passage (Tažní ptáci), pozoruhodnou zprávu ze severní Kolumbie.

Tento nový film od autorů na Oscara nominovaného kolumbijského dramatu Objetí hada se odehrává mezi šedesátými až osmdesátými lety minulého století a propojuje rozkvět narkobyznysu s indiánskými tradicemi. Nabízí tak neotřelé zamýšlení nad kolumbijskou identitou.

Film Birds of Passage je pozoruhodnou zprávou ze severní Kolumbie. | Video: Festival de Cannes

Lidé zdejšího indiánského kmene Wayyu dbají na přírodní znamení a rozprávějí s duchy. Když se ale mladík Raphayet rozhodne pojmout za ženu krásnou Zaidu, musí přinést závratné věno - a to lze obstarat jen prodejem marihuany zbloudilým Američanům.

Drogy jsou však ve filmu jen krátkodobým vysvobozením z materiální chudoby. Obchod podněcuje chamtivost, jíž postupně podléhá celý klan. Pozoruhodný příspěvek k současné vlně populárních narkofilmů a seriálů.

 

Právě se děje

Další zprávy