RECENZE Život je život trapně oslavuje české maloměšťáctví

Jan Gregor Jan Gregor
22. 5. 2015 19:45
Recenze nového filmu režiséra Milana Cieslara Život je život, ve kterém hrají Ondřej Vetchý a Simona Stašová.
Foto: Bontonfilm

Recenze - Každý máme své sny. Hlavní hrdina nového snímku Milana Cieslara Život je život, morousovitý policajt František (Ondřej Vetchý), například sní o tom, že je neohroženým tajným agentem ve stylu Jamese Bonda.

Mnozí filmoví fanoušci zase v skrytu duše sní o tom, že se v Česku zase začnou natáčet komedie, které nebudou podceňovat vkus a inteligenci publika.

Bláznivých situací a komických hlášek je sice v nové crazykomedii, jak tvůrci film označují, víc než dost. V dětinsky šablonovitém scénáři ale většinou vyznívají do ztracena.

Život je život - trailer k filmu | Video: Bontonfilm

Příběh vymyslel a napsal ve spolupráci s režisérem – stejně jako předchozí Cieslarův film Láska je láska – scenárista Martin Horský. A pokud si člověk příběh tři roky starého snímku ještě vybaví, může mít pocit filmového déjà vu. Nejen proto, že v obou filmech představují manželský pár Ondřej Vetchý se Simonou Stašovou. Ale proto, že nabízí podobný sitcomově laděný humor postavený na klišé a stereotypech a postavy jsou téměř bez výjimky pouhé zkarikované figurky. Pak už nepomáhá ani to, že má režisér k dispozici výborné herce, kteří prokazují svůj nesporný komický talent.

Ondřej Vetchý se skvěle převtělil do role nerudného a despotického fotra Františka, který svým pedantstvím a věčným ponižováním terorizuje své tři dcery i jejich nápadníky a poddajnou manželku (Simona Stašová) a jehož duševním obzorem je lahváč u televize a pobyt na Mácháči. Je trochu záhadou, kde se v hlavě tohoto mentálního giganta, který dovolenou u moře odmítá se slovy, že je tam teplo, nemluví tam česky a člověk tam dostane průjem, vzaly fantaskní představy, že je hlavním aktérem bondovského dobrodružství. Buď je schizofrenik, nebo dokonalý pokrytec, který své pravé já skrývá pod dokonalou maskou čecháčkovského „Homolky“.

Hodnocení: 40 %
Autor fotografie: Bontonfilm

Hodnocení: 40 %

Život je život nabízí sitcomově laděný humor postavený na klišé a stereotypech. Postavy jsou téměř bez výjimky pouhé zkarikované figurky a nepomáhá ani to, že má režisér k dispozici výborné herce, kteří prokazují svůj nesporný komický talent.

Komedie, Česko, 2015, 95 min

Náš hrdina má trable nejen v intimním životě (v práci se objeví mladá sličná kolegyně a neuspokojená manželka už už najde azyl u plačtivého paroháče a úspěšného spisovatele Kaliny v podání Vladimíra Táborského), ale z řetězu se mu začínají utrhávat i jeho dcery. Nejstarší (Bára Poláková) má za partnera submisivního herce, prostřední (Tereza Voříšková) má smůlu na idioty a ta nejmladší (Sara Sandeva) je v šestnácti v jiném stavu s neznámým dredařem.

Dost důvodů k tomu, trochu si zafantazírovat.

A tak Františka sledujeme, jak po boku své policejní femme fatale (Kristýna Peláková) bojuje s mexickým zloduchem Dovzorem (Táborský) a tajemným oplodnitelem Sperminátorem (Rosťa Novák). Problém je v tom, že všechny snové scény, v nichž František coby agent s povoláním zabíjet se jménem Frank bojuje s démony, jež ho pronásledují v běžném životě, jsou natočené tak lacině a amatérsky, že shazují dojem z průměrné, ale přece jenom řemeslně zvládnuté a jakž takž snesitelné realistické linie.

Tyhle dobrodružné manifestace lucidního snění nemají vlastně žádné zvláštní opodstatnění. Neposouvají děj a nemají vliv na reálné činy hlavního hrdiny. Jejich parodická poetika je někde na úrovni zvláštního mixu Tajemného hradu v Karpatech a Bláznivé střely. Obzvlášť v honičce natáčené v tunelu Blanka vykradli autoři slavnou americkou tvůrčí trojku Zucker – Abrahams – Zucker tak nepokrytě, že to ani nejde brát za poctu nebo citaci.

Život je život
Život je život | Foto: Bonton

Problém ale stojí ještě jinde. Aby hrdinovy úniky do fantazijního světa fungovaly, nesměly by vyznívat jen jako nepovedený výsměch braku. Takhle totiž František z nudné reality rutinní práce a nevzrušivého manželství utíká do snového světa představ, které nejsou heroické, ale jenom směšné až dementní. Inu, policajt. Ale nezdá se, že by si tvůrci chtěli dělat z Františka nebo našich strážců pořádku legraci.

Film totiž spíše působí jako nepokrytá oslava českého maloměšťáctví. Končí podivným happyendem, v němž se Františkovi podaří všechno vyřešit a vrátit se do vyjetých kolejí poklidného života, jednou ročně zpestřeného dovolenou v Doksech.

Jestli je v poselství filmu alespoň náznak podvratné ironie, tak je velmi dobře skrytý. Většina diváků totiž nejspíš nebude mít problém se s životními hodnotami občas nesnesitelného, ale sympatického bručouna Františka v podání jednoho z našich nejcharismatičtějších herců ztotožnit.

 

Právě se děje

Další zprávy