Recenze: Zapomeňte na Bonda. Cruise je novým akčním hrdinou

Martin Svoboda Martin Svoboda
30. 7. 2015 9:34
Pátý díl Mission: Impossible přináší vše, co slíbil. Po zvážnění Jamese Bonda se stává série s Tomem Cruisem takřka nenahraditelnou, píše v recenzi Martin Svoboda.
Tom Cruise v Mission: Impossible
Tom Cruise v Mission: Impossible | Foto: Paramount Pictures

Recenze - Akční sérii Mission: Impossible definují dva prvky. Proměnná v podobě pokaždé jiného režisérského jména a naopak konstanta v přítomnosti stále nesmrtelnějšího Toma Cruise, pro nějž se jedná o zdaleka víc než jen "roli".

Měli jsme tu precizní špionážní thriller Briana De Palmy, hyperakční hongkongskou variaci Johna Woo, Dynamickou jízdu J. J. Abramse a poctivý, humorem okořeněný kus Brada Birda. Nyní se do čela staví Christopher McQuarrie, proslavený především coby scenárista brilantního thrilleru Obvyklí podezřelí, jenž v devadesátých letech spolu se Sedm Davida Finchera redefinoval podobu žánru (s Cruisem už McQuarrie sjel před třemi lety "generálku" v podobě Jacka Reachera).

Tím překvapivější je, že scénář nového dílu M:I s podtitulem Národ grázlů je velmi slabý, založený na náhodách, kde špionážní a obecně dějový aspekt hraje už jen roli prázdného vánočního stromečku, který nemá valnou hodnotu, dokud se na něj nenavěsí ozdoby v podobě akčních scén. Jistě lze takový přístup k akčňáku považovat za legitimní, u filmaře s potenciálem oscarového scenáristy ale zamrzí absence vyšší ambice textu.

Malý velký muž

McQuarrie nejspíš plně propadl konstantě, tedy Cruiseovi, a přijal úlohu konstruktéra snímku, jehož primárním účelem je herecká a fyzická exhibice. Národ grázlů se tak stává především sledem epizod, v nichž může hlavní hvězda předvést, že v třiapadesáti letech zvládá výzvy, před nimiž by se rozklepal kaskadér dvakrát tak mladší.

Nasazení Cruise je skutečně maximální a nepochybně si zaslouží respekt za svou odhodlanost. V Americe bývá i terčem posměchu, že si svůj napoleonský komplex a pověst bláznivého scientologa kompenzuje předváděním kondice a odvahy. I kdyby, tak na tom, co zvládá s lišáckým úsměvem předvést, rozhodně něco je. Jeho viditelná snaha dokázat o kus víc, než od něj kdokoliv čeká, možná působí místy trochu legračně, vždy ale ve smyslu "zábavně", nikdy "směšně".

V dnešní době, kdy si filmy stále častěji uvědomují sebe sama (a že v samotném scénáři Národa grázlů bychom našli řadu prvků a hlášek s nádechem sebereflexe), jde o další stupeň zážitku.

Ethan Hunt sice není vyloženě anonymní postava, rozhodně ho ale v moderním pojetí plně identifikujeme skrz Cruise a těžko se od jeho civilní totožnosti odpoutáme. Záleží pak jen na nás, jestli vrstvu "Tom Cruise na nás právě nepokrytě machruje" budeme vnímat s vděčností, protože přece jenom riskuje, aby nás pobavil, nebo se k ní postavíme odmítavě jako k samoúčelné prvoplánovosti. Nebo rovnou jako k samostatnému popkulturnímu fenoménu, ze kterého si můžeme v dobrém dělat legraci, ale baví nás sledovat, co toho blázna zase napadne.

Co ho nezabije, to ho posílí

Cruise není přímo nerozumný, aby si pro sebe uzurpoval veškerý prostor. Své momenty má i Simon Pegg a slizce přesný záporák Sean Harris. Jeremy Renner stojí překvapivě v pozadí a především klábosí s Alecem Baldwinem. Přesto je pátý díl vůbec nejvýraznější Cruiseovou one-man show.

V cestě zážitku však stojí, že se vzhledem k línému scénáři stává one-man show značně nevypočitatelnou. Série Mission: Impossible si nikdy nehrála na realismus a technické vymoženosti i žánrové úskoky v ní vždy přesahovaly i nejdivočejší dobrodružství Jamese Bonda, Národ grázlů však kašle na jakýkoliv obzor možného a nemožného.

Hrdina nabourá v plné rychlosti na motorce či v autě, aniž by měl škrábnutí. Zadrží dech na deset minut, z pár metrů na něj střílí několik mužů, aniž by trefili. Slaní se spolu se spanilou "Huntgirl" (Rebecca Ferguson) ve vlajících barevných šatech po budově opery na náměstí, na němž jsou desítky lidí, aniž by si jich někdo všiml… A je velmi těžké cítit napětí během akce, jež nemá stanoveny limity a nehrozí jí nebezpečí neúspěchu.

Špionážní prvky a infiltrační podzápletky, které se série z nostalgie snaží na určité úrovni udržovat, tak ztrácí na smyslu ze své podstaty, protože hrdinové vždy buď uspějí díky sledu nepřesvědčivých náhod, nebo selžou, ovšem nepředstavuje to větší problém. Ve chvíli, kdy se zaseknou a nahlas řeknou, že nevědí, kam dál, najednou zapípá telefon oznamující důležitou informaci…

Celková vratkost budovaného světa pak podkopává i ony Cruiseovy kousky - jež jsou kontextem a postprodukcí zasazeny mimo naše fyzikální zákony, takže jejich skutečnou hodnotu vlastně nemůžeme plně docenit. A to vše trvá dvě a čtvrt hodiny, takže máte dost času přemýšlet.

Přes tuto kritiku ale všichni před i za kamerou předvádí maximálně "poctivou" práci a dodávají americký blockbuster v plné síle. Po zvážnění Jamese Bonda se stává série Mission: Impossible takřka nenahraditelnou. Na stejné úrovni nám v tuto chvíli podobně ražený akční film nenabízí nikdo jiný a záleží na našich preferencích, jestli se nám bude líbit.

Procentuální hodnocení je zde zbytečným zkonkrétněním názoru, který může pro jednoho znamenat absolutní zážitek a pro druhého ne. Při pohledu na dosavadní přijetí Ethan Hunt i popáté divákům často přináší nadšení. Pokud tedy zní lákavě představa všestranně obdivuhodné, byť trochu neukotvené akční exhibice Toma Cruise, nemá smysl váhat.

Hodnocení: 70 %

 

Právě se děje

Další zprávy