Nedovoleně krásná Markéta Lazarová je opět v kinech

Kultura ČTK Kultura, ČTK
13. 10. 2011 11:12
Vláčilův majstrštyk se v prosinci objeví i na DVD
Foto: Aktuálně.cz

Praha - Národní filmový archiv distribuuje od čtvrtka zrestaurovanou kopii filmové balady režiséra Františka Vláčila Markéta Lazarová. Téměř tříhodinový snímek z roku 1967 se dostane na plátna kin na šesti digitálních nosičích DCP.

Národní filmový archiv snímek uvádí do digitalizovaných kin v Čechách a na Slovensku v licenci fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie . Ještě do konce měsíce ho uvidí fanoušci v Sokolově, Karlových Varech, Frýdku-Místku, Turnově, Semilech, Berouně a Heřmanově Městci. Pražské kino Světozor ho bude promítat do 19. října.

Od 1. prosince tohoto roku se Markéta Lazarová - která koncem 90. let zvítězila v anketě domácích filmových kritiků o nejlepší československý hraný film století - objeví také na nosičích Blu-ray a DVD.

František Vláčil: Magda Vašáryová jako Marketa Lazarová
František Vláčil: Magda Vašáryová jako Marketa Lazarová | Foto: Aktuálně.cz

Obnovený film natočený podle novely Vladislava Vančury měl světovou premiéru začátkem července na festivalu v Karlových Varech. O restauraci se hovořilo už dlouho. Fanoušci dokonce před mnoha lety iniciovali petici, protože se nechtěli smířit s tím, že toto dílo mohli vidět jen na starší videokazetě s nekvalitním obrazem a zvukem. Společnost Bontonfilm vydání ohlásila na polovinu dubna 2009, ale nakonec nebylo dost peněz.

Ve spolupráci s fondem na podporu a rozvoj kinematografie se dál hledaly peníze na vyčištění původního negativu. Nakonec má podíl na obnovené verzi právě karlovarský festival. Podpořil myšlenku digitální úpravy zásadních titulů české kinematografie a oslovil svého generálního partnera, který se pak na téměř dvoumilionovém rozpočtu podílel s ministerstvem kultury.

Restauraci filmu provedlo pražské studio počítačové animace, postprodukce a efektů UPP. Jeho pracovníci obnovili statisíce filmových políček a z jedenadvaceti pásů odstranili miliony nečistot a škrábanců. Výsledkem je jediný harddisk - identická kopie toho, co autoři v 60. letech vytvořili.

Foto: Aktuálně.cz

Společnost UPP spolupracovala i s firmou Soundsquare a s NFA. Dohled nad věrností digitální kopie měla trojice významných kameramanů: František Uldrich, Marek Jícha a Jiří Myslík.  Odborníci použili originální materiály, o které se národní archiv od doby vzniku filmu stará. Výsledné dílo se podle dohody zúčastněných společností stalo součástí sbírek archivu.

Adaptace předlohy Vladimíra Vančury se odehrává ve středověku a popisuje boj dvou loupeživých rodů, které zároveň ustupují před královskými vojsky. Vláčil film se scenáristou Pavlíčkem připravoval tři roky, detailně rozkresloval scény, studoval tehdejší dobu a reálie, aby nabídl co nejvěrnější průřez tehdejší doby.

Původně plánoval zakomponovat i scény z okolí královského dvora, ale ty nakonec nebyly realizovány. Ať už pro rozpočet - Marketa Lazarová byla nejdražším československým filmem 60. let - tak pro stopáž.

Foto: Aktuálně.cz

Hlavní hrdinkou příběhu je Markéta, ctnostná dívka předurčená klášteru, ale přinucená stát se milenkou násilnického mladíka. Brutální boje i bizarní postavičky ploužící se zdivočelou zemí jsou postiženy s mimořádnou výmluvností i obrazovou podmanivostí.

"Jděte a obdivujte se kráse, kterou tvůrci dokázali vyrvat ze zajetí slov a vtělit do obrazů," vyzval Gustav Francl v periodiku Filmové a televizní noviny a Jan Kliment v recenzi Až nedovoleně krásné otištěné v časopise Kulturní tvorba dodal: "Mráz jakoby přímo pálil z plátna."

Ceněná je i hudba skladatele Zdeňka Lišky (ta již vyšla na CD). Filmová balada se skládá ze dvou částí: Straba a Beránek boží a byla natočen v letech 1965 - 1967. Titulní roli ztělesnila tehdy šestnáctiletá Magda Vášáryová; šlo o druhý filmový projekt v její kariéře. V době svého vzniku Vláčilův opus zhlédlo v kinech 1,3 milionu diváků. Po listopadu 1989 byl občas uveden na obrazovce a byl součástí všech Vláčilových retrospektiv v zahraničí.

"Poměřovat Marketu obvyklými měřítky nelze. Do žádného šuplíčku se nevejde, všechno přesahuje, ani sám její žánr není ničím srovnatelný, Marketa stojí mimo řadu: je výlučná. Neboť filmová Marketa je sponou nejen mezi naší dnešní, včerejší a zítřejší kulturou a uměním, jejich tradicemi a perspektivami, ale i mezi dneškem, včerejškem a zítřkem národa, který je nositelem této kultury a umění. V této dimenzi je ji třeba posuzovat. K ní spěje svým záměrem, svou složitou, těžko proniknutelnou dramaturgickou výstavbou, v níž je těžké odlišit reálné od fiktivního, protože clona času posunula jedno i druhé do stejné roviny," napsal Otakar Váňa v roce 1967 v časopise Kino.

Čtěte také:
Hrad na čas ovládl nejlepší český filmař

 

Právě se děje

Další zprávy