Praha - Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary ocení Křišťálovým glóbem za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii amerického scenáristu, režiséra a producenta Olivera Stonea.
48. ročník festivalu se uskuteční od 28. června do 6. července. "Slavíme malé výročí - půjde o dvacátý ročník, na kterém se podílíme," řekl prezident festivalu Jiří Bartoška. Připomněl, že stát nejdříve dával od festivalu ruce pryč s tím, že nemá perspektivu. Ministerstvo kultury i letos do rozpočtu přispělo zhruba čtvrtinou, tedy 30 miliony korun. "Bez partnerů a sponzorů by se však nemohl konat," dodal prezident.
Buřič a provokatér
Známý buřič a provokatér Oliver Stone se vymyká tradičním hodnotícím měřítkům na hollywoodskou produkci. Je sice majitelem tří Oscarů a jeho filmy získaly na tři desítky nominací, téměř výhradně ale pracuje s politickými tématy, která nahlíží z velmi radikálních pozic.
V Karlových Varech se představí ve třech různých polohách své tvorby. Scenáristickou bude reprezentovat kultovní snímek Briana De Palmy Zjizvená tvář (Scarface, 1983). Brutální gangsterku o mafiánovi, kterého si zahrál Al Pacino, prý Stone napsal v době, kdy bojoval se závislostí na kokainu. Ostatně film si získal velkou oblibu i mezi hiphopovou komunitou.
Úspěch Zjizvené tváře i autorské ústupky pak byly cestou k prvnímu Stoneovu velkému filmu o vietnamské válce. Četa získala osm nominací na Oscary a čtyři proměnila, včetně nejprestižnější kategorie pro film roku. K následkům války ve Vietnamu se pak Stone vrátil ve snímku Narozen 4. července a volnou trilogii uzavřel v roce 1993 filmem Nebe a země.
V Karlových Varech se diváci dočkají i Stoneovy dokumentaristické polohy, když festival promítne dvě epizody ze seriálu The Untold History of the United States.
Na desetihodinovém dokumentu spolupracoval Stone s Peterem Kuznickem, profesorem historie a ředitelem Institutu nukleárních studií na American University. Dokument se zaměřuje na společenské události, které ve své době byly ze strany médií podceněny, ale přesto zásadním způsobem utvářely americkou historii 20. století. "Zdůrazňujeme skutečnost, že historie mohla být jiná. Mohla se vyvíjet jinak. Během našich dějin jsme ve 20. i 21. století opakovaně byli na dosah tomu, abychom byli úplně jiní. Proto mluvíme o tom, jak byl Henry Wallace na dosah tomu, aby se stal znovu viceprezidentem a pak prezidentem, a proto mluvíme o tom, jak blízko jsme po Stalinově smrti 5. března 1953 byli konci studené války," uvedl Stone.
Hned v první epizodě se autoři seriálu zabývají vynálezem atomové bomby a druhou světovou válkou. Stone mimo jiné přibližuje zvěrstva sovětského režimu, ale i nezměrně vyšší lidskou oběť, kterou obyvatelé Sovětského svazu přinesli za války ve srovnání s Američany. Poslední epizoda seriálu se pak zabývá vládou současného amerického prezidenta Baracka Obamy, ze které je Stone zklamaný.
Hollywoodskou polohu Olivera Stonea pak bude ve Varech reprezentovat zcela nová verze velkofilmu Alexander Veliký. Původní verzi z roku 2004 Stone zásadně proměnil v roce 2007. Ve Varech se diváci dočkají čtvrté verze filmu v evropské premiéře.
Během téměř čtyřicetileté kariéry natočil Oliver Stone, známý svými levicovými postoji, i životopisné filmy. Hrané o životě rockové hvězdy Jima Morrisona (The Doors, 1991) nebo amerických prezidentech Johnu F. Kennedym (JFK; 1991), Richardu Nixonovi (Nixon; 1995) a Georgovi Bushovi mladším (W.; 2008), ale i v Americe nepříliš příznivě přijaté dokumenty o Fidelu Castrovi (Comandante; 2003) či nedávno zesnulém venezuelském prezidentovi Hugovi Chávezovi (Jižně od hranice; 2009).
Ne vše, na co Stone sáhl, se ale vydařilo, někdy si vysloužil i kritiku spolupracovníků, Quentinu Tarantinovi se třeba moc nelíbilo moralistické vyznění Takových normálních zabijáků (1994), jež Stone natočil podle jeho scénáře. Smíšené pocity vyvolal u diváků i film World Trade Center (2006). Loňskými Divochy sice dokázal, že filmové řemeslo nezapomněl, na další nezapomenutelný "majstrštyk" ale publikum marně čeká.
Křišťál pro Theodora Pištěka
Další toto prestižní ocenění v Karlových Varech převezme kostýmní výtvarník Theodor Pištěk. Karlovarský festival Pištěka připomene zejména jako držitele Oscara za kostýmy ve filmu Miloše Formana Amadeus. "Sháníme právě dobrou kopii filmu," podotkl Jiří Bartoška.
Spolupráce s Formanem přinesla Pištěkovi i další ceny. Za kostýmy pro Valmonta získal francouzského Césara a nominaci na Oscara.
Ačkoli Pištěka od malička lákal spíš štětec a plátno než filmové prostředí, začala jeho kariéra paradoxně právě tam. Náhoda přivedla čerstvého absolventa AVU k režiséru Františku Vláčilovi a ten ho požádal o pomoc s filmem Holubice. Pištěk prý pro tento film navrhl dvoje džíny a jedno tričko. Pak ale přišel druhý a třetí film a najednou prý chtěl na kostýmy každý Pištěka.
Kostýmní mág "oblékl" herce v Markétě Lazarové, Údolí včel, Postřižinách či pohádce Tři oříšky pro Popelku. Stal se "dvorním krejčím" Miloše Formana a spolupráce s tímto režisérem mu vynesla Oscara za Amadea (1984) a Césara za Valmonta (1990). Navrhl i řadu divadelních a muzikálových kostýmů (Dracula, Rusalka, Monte Cristo).
Za hlavní ve svém životě vždy považoval malbu. Jako malíř začínal nejprve s módní strukturální a geometrickou abstrakcí, pak se naopak obrátil k realismu, který až imituje fotografii.
Theodor Pištěk oslavil vloni 25. října osmdesáté narozeniny. Při té příležitosti uspořádala Národní galerie významnému výtvarníkovi velkou retrospektivu ve Veletržním paláci.
Porotkyně Hollandová a digitální rodáci
V čele hlavní mezinárodní poroty bude polská scenáristka, režisérka a absolventka pražské FAMU Agnieszka Hollandová.
"Vždycky jsem měla problém s principem soutěže v umění. Ve Varech je ale zcela jiný výběr filmů než na velkých festivalech. Je otevřenější a nečekanější, sestavovaný s velkou citlivostí, která je mi blízká. Proto jsem si nedokázala nechat uniknout příležitost pomoci objevit nové filmy právě v Karlových Varech," řekla Hollandová.
Polská režisérka, která vystudovala pražskou FAMU a uspěla i v Hollywoodu, má na kontě tři nominace na Oscara. V Karlových Varech se bude poprvé (od premiéry) na velkém plátně promítat její televizní projekt Hořící keř, vyprávějící o okolnostech a historických souvislostech upálení Jana Palacha.
I letos nabídne MFF v Karlových Varech digitálně restaurované zásadní dílo československé kinematografie; tento projekt festival v roce 2011 inicioval. Po Vláčilově Markétě Lazarové a Formanově komedii Hoří, má panenko tu bude mít premiéru moravská sága Vojtěcha Jasného Všichni dobří rodáci. Film bude uveden 29. června ve Velkém sále Thermalu.
Doprovodná Lucie, Obludárium, Pet Shop Boys a Chalupecký
Z doprovodného programu letos vyčnívá sledovaný comeback popové kapely Lucie. Ta se poprvé na koncertním pódiu objeví na ČEZ Energy Festu, který se uskuteční 29. června v Poštovním dvoře.
Do Karlových Varů dorazí také Divadlo bratří Formanů s kabaretním projektem Obludárium. Odehraje celkem čtyři představení (28. června - 1. července). Kočovný kabaret putuje Evropou od roku 2007. Návštěvníci představení se mohou těšit na volný sled rozmanitých čísel, výtvarně a herecky působivých okamžiků a drobných příběhů spojených jednotným tématem a netradičním prostorem. Představení v sobě propojuje pokleslý žánr a divadelní umění.
Ve speciálně vytvořeném architektonickém modulu se odehraje prezentace videoartu umělců letos nominovaných na Cenu Jindřicha Chalupeckého. Celodenní program se uskuteční 3. července na kolonádě v centru Karlových Varů.
V KV Aréně 3. července vystoupí kdysi slavná synthpopová formace Pet Shop Boys. Nejlevnější vstupenky přijdou na 690 korun. Kapela, která existuje od roku 1981, představí aktuální album Elysium.
Podle výkonného ředitele Kryštofa Muchy zůstávají ceny vstupenek 13 let na stejné výši. Takzvaný festival pass na celou dobu stojí tisícikorunu, studenti ho získají po 700 Kč. Běžná vstupenka se bude prodávat za 65 korun, s obvyklou slevou ji zájemci získají po padesátikoruně.
