Cannes 2014 (od našeho spolupracovníka) - Tak ho tu máme. Prvního skutečného favorita na Zlatou palmu. Pokud by měl vyhrát film, který nejen vypráví komplexní příběh, ale také reflektuje současnost. Loni se v Cannes promítalo mnoho rafinovaných, výsostně uměleckých filmů (Jarmuschův Přežijí jen milenci, Refnův Jen Bůh odpouští) a vyhrála realistická, detailní Život Adele. Letos vypadá hra obráceně.
Timbuktu od Abderrahmane Sisaka je realistickou, byť poetickou výpovědí ze současného Mali ovládaného džihádisty. Mike Leigh sbírá chválu za realistické, herecky podmanivé, dobové malířské drama Mr. Turner. Bertrand Bonello patří mezi nejlepší na světě, pokud jde o atmosféru a erotickou přitažlivost, což jsou také nejlepší stránky jeho životopisu Saint Laurent.
Papírová favoritka Alice Rohrwacher pak rozdělila dav snímkem The Wonders, vyprávěním o včelařské rodině v Toskánsku, kam přijede televizní štáb natáčet reality show o výrobcích místních specialit. Bravurní režie rurálního světa, podle mě ale trošku slabší výpověď než její předchozí Corpo celeste.
Hvězdná mapa
Až včera večer do soutěže vstoupil kanadský matador David Cronenberg s cynickou hollywoodskou satirou Maps To The Stars (slavnostní projekce bude v pondělí večer). Film začíná jako varianta na romány Breta Eastona Ellise z prostředí vysokých vrstev zábavního průmyslu, ale později nabírá na trapnosti a smradu, jaký je blízký Harmony Korinemu nebo Werneru Herzogovi.
Cronenberg se scenáristou a jinak též velmi kritickým romanopiscem Brucem Wagnerem sledují osudy členů rodinného klanu Weissových. Stafford Wiess (John Cusack) se živí jako televizní guru a terapeut, jeho žena pase kariéru synka Benjiho (Evan Bird), hvězdy televizního seriálu Bad Babysitter, který se ve třinácti chová jako malý diktátor.
Ke Staffordovi pravidelně chodí stárnoucí herečka Havana Segrand v podání nesmírně elegantní Julianne Moore. Snaží se urvat roli v životopisu své matky, která byla po všech stránkách slavnější. Do téhle džungle citů a ambicí přijíždí z Floridy popálená Agatha (Mia Wasikowska). Najme si řidiče Jeroma (Robert Pattinson), který na zadním sedadle vozí nejen svoje herecké ambice, ale také scénáře – podobně ostatně začínal i Bruce Wagner.
Krev teenagerů
Film zpočátku působí poněkud oschle: ti úspěšní boháči ze showbyznysu působí sobecky a zle, ti neúspěšní mají obavy a úzkosti, které řeší přívalem pilulek. Touží po kariérách, které nemají, a zoufale vyhlížejí celebrity, na jejichž zádech by se mohli vyšvihnout.
Ve chvíli, kdy Havana zaměstná Agathu coby osobní asistentku, se ale do děje začnou vkrádat běsy: ty nejviditelnější v podobě duchů mrtvých, jak je vidí Benji nebo Havana.
Maps To The Stars obsahuje množství Cronenbergových fascinací: od sexu v autě přes noční můry. Rezonuje tu honba za úlevou, již slibují tuny prášků, ale o to víc vyniká lidský smrad, větry a lepivá krev teenagerů.
Cronenbergovy můry byly v tomhle ohledu vždycky méně vznešené než Lynchovy (Mullholand Drive), mířily do střev, a nikoli na srdce. Snad jen posledních pár minut snímku působí trošičku jako suché polknutí.
Nicméně pokud se v soutěži udrží narativ realistických příběhů, zajatých ve vytyčených krabičkách, má Cronenberg na stará kolena šanci na svou první Zlatou palmu. K chytrému scénáři a nekompromisní režii se tu přidávají skvělé herecké výkony i skvělý soundtrack Howarda Shorea.
