V zásadě tedy film biografický. Na rozdíl od jiných snímků tohoto žánru ovšem nejsou dějové peripetie příliš důležité; on tu vlastně takřka žádný klasický děj není. Podstatné naopak je, jak film zachycuje každodenní bezčasí hlavního hrdiny.
Man of many jobs
Chinaski střídá nárazové práce (v ledárně, v konzervárně, ve skladu kol), z nichž ho většinou rychle vyhazují. Ostatně podtitul filmu Man of many jobs je více než výmluvný. Kromě těchhle "šolichů" střídá i ženy, kouří jednu cigaretu za druhou a láme do sebe panáky, které prokládá pivem.
Obklopen je při tom poflakování (stejně sympatickými) zoufalci středního věku. Trochu (nebo už notně) jsou pomlácení životem, ale pořád mají neuvěřitelné charisma a touhu žít; ne zrovna vzorově, ale každopádně po svém.
A Matt Dillon v hlavní roli to předvádí výtečně. Doslova žije svou postavou, která nevzrušeně pluje životem plným alkoholu, žen, cigaret - a psaní. Jediné opravdové Chinaskiho/Bukowského touhy.
Dillon dokáže minimalisticky ztvárnit Chinaskiho vnitřní život a duševní rozpoložení i ve chvílích, kdy hrdina (zdánlivě) nedělá nic jiného, než sedí na baru nebo kráčí po ulici. Hercovo "neviditelné" osobní nasazení pak přejímají také jeho partnerky i celý film; právě tady je největší zdroj jeho autenticity i síly.
Infobox
BUKOWSKI VE FILMU
Filmů podle Bukowského knih nevzniklo mnoho; výraznějším titulem byl snad jen Barfly (1987). Na scénáři se podílel i sám Bukowski, kterého si ve filmu zahrál Mickey Rourke. Podle Bukowského literárních předloh vznikly ještě filmy Crazy Love (1987) a Příběhy obyčejného šílenství (1981 - aneb Zelenka nebyl první).
Ošklivost, hnus a zoufalství
A právě díky hereckým výkonům utkví v paměti vynikající scény: přítelkyně Jan obvazující Henrymu orgány postižené pohlavní chorobou. Henryho návštěva u operního skladatele Pierra a jeho ženské suity nebo scéna, v níž Henry v jednom ze svých mnoha zaměstnání sedí a mlčí se svým šéfem.
Pokračování recenze ZDE
