iPhone 7 Plus umí na fotkách kouzlit s rozostřeným pozadím. Je to revoluce, nebo šílenost?

Jan Rybář, Fotoguru.cz
30. 11. 2016 10:05
Fotit portréty nebo zátiší s rozostřeným pozadím bylo donedávna hlavně doménou zrcadlovek. Teď to začínají umět i mobily – samozřejmě je to v jejich případě jen softwarový trik. Je vůbec použitelný? U nového iPhonu 7 Plus to otestoval držitel ocenění Czech Press Photo Jan Rybář. A přestože miluje zrcadlovky, iPhone na něj udělal docela dojem.
iPhone 7 Plus umí softwarově rozostřit pozadí, fotka pak vypadá jako ze zrcadlovky.
iPhone 7 Plus umí softwarově rozostřit pozadí, fotka pak vypadá jako ze zrcadlovky. | Foto: Jan Rybář, Fotoguru.cz

„Nový iPhone 7 Plus umí softwarově 'rozmazávat' pozadí fotky, tedy uměle snížit hloubku ostrosti. Fotografy (včetně mě) první informace o tomto 'svatokrádežném' nápadu zvaném Efekt hloubky nejdříve vyděsily,“ píše Jan Rybář. „Po krátkém testu této hračky si nadále myslím, že to je více méně šílenost. Ale zároveň, uznávám, to je věc revoluční, kterou čeká masové rozšíření, ať se nám to líbí, nebo ne. Ono to totiž funguje překvapivě (až děsivě) dobře,“ vysvětluje. Přečtěte si výsledek jeho testování:

Opravdu to funguje… Pro názornost jsem do jedné animace smontoval obě verze: normální fotografii z portrétního objektivu a verzi s rozmazaným pozadím.
Opravdu to funguje… Pro názornost jsem do jedné animace smontoval obě verze: normální fotografii z portrétního objektivu a verzi s rozmazaným pozadím. | Foto: Jan Rybář, fotoguru.cz

Pokud se optáte začínajících fotografů, co by se chtěli naučit co nejrychleji, nejvíce z nich řekne: „Chci umět rozmazat pozadí fotky, aby to bylo takové hezké a zajímavé.“

Fotograf Jan Rybář

  • Jan Rybář (* 1971) je český novinář, fotograf a autor několika knih.
  • V Praze vystudoval geologii a mezinárodní vztahy, ve Skotsku žurnalistiku.
  • Téměř 13 let pracoval jako reportér zahraničního oddělení MF DNES.
  • V roce 2004 vyhrál hlavní cenu v soutěži Czech Press Photo za fotografii Bolest Beslanu.
  • Nyní vede vlastní kreativní agenturu Amaze a řídí web o fotografování Fotoguru.cz.
Zdroj: Tomáš Vocelka

Na což jim na mých kurzech fotografování často musím říci smutnou pravdu: že to většinou vyžaduje speciální objektivy a s těmi běžnými to moc nejde. A už skoro vůbec se to u portrétů nepodaří s obyčejnými kompakty, neřkuli s mobily. Tam fyzikální zákony prostě tyto hrátky v podstatě znemožňují (malé čipy, malé čočky, málo místa…).

Ve firmě Apple se s fyzikou rozhodli nepárat – a do nejnovějšího iPhonu nacpali softwarovou možnost pozadí rozostřit uměle a nazvali ji Efekt hloubky. Na první poslech to zní opravdu zcela absurdně, a i proto nad tím mnozí (včetně mě) mávli symbolicky rukou s tím, že to přece nemůže moc fungovat, a i kdyby ano, správný fotograf se s tím patlat nebude.

Jenže: během pár dní putování po ukrajinských horách jsem si tuhle novou hračku půjčil od kamaráda – a rozhodl se sepsat tenhle krátký test. Protože ať už si o tom všem budete myslet cokoliv, je to zkrátka zajímavé.

iPhone 7 Plus a Efekt hloubky

A nyní trochu popořádku – milovníci technologií a fotografování sledovali příchod iPhonu 7 Plus se značnou zvědavostí: jako první iPhone (byť ne první mobil, to se ví) má takzvaný duální fotoaparát, tedy dva objektivy vedle sebe.

Takto fotí „normální“ širokoúhlý objektiv na iPhonech – v přepočtu má ohniskovou vzdálenost 28 mm).
Takto fotí „normální“ širokoúhlý objektiv na iPhonech – v přepočtu má ohniskovou vzdálenost 28 mm). | Foto: Jan Rybář, Fotoguru.cz
… a takto tu samou scénu „přiblíží“ portrétní objektiv na iPhone 7 Plus. Nejde tedy jen o portréty, ale prostě o optický zoom. (Zde umělé rozostření není).
… a takto tu samou scénu „přiblíží“ portrétní objektiv na iPhone 7 Plus. Nejde tedy jen o portréty, ale prostě o optický zoom. (Zde umělé rozostření není). | Foto: Jan Rybář, Fotoguru.cz

První má jako u ostatních modelů ohniskovou vzdálenost cca 28 mm, a je tedy širokoúhlý – hodí se na mnoho věcí při běžném focení, ale z definice se nehodí na portréty (hlavu zblízka ošklivě zdeformuje) a do situací, kdy chceme něco přiblížit.

A právě to řeší objektiv druhý, s ohniskovou vzdáleností odpovídající 56 mm. To samo o sobě je opravdu hodně šikovné – protože to možnosti mobilu posouvá ještě někam dál (a blíže “pořádným” foťákům).

Fotografování s oním portrétním objektivem nabízí právě onu zajímavou možnost zvanou Efekt hloubky, což je zkrátka softwarové rozostření pozadí. U normálních foťáků to u focení portrétů vyžaduje lepší než obyčejné objektivy, tady se vše děje automaticky.

Mobil je sám schopen vcelku slušně poznat, kdy má tato funkce smysl a kdy ne. Pokud ne, na displeji se bude objevovat hláška „Umístěte objekt do vzdálenosti 2,5 m“, a když to uděláte, v pravou chvíli se sám aktivuje čudlík „Efekt hloubky“ a pozadí se prostě rozostří.

Přičemž uloží obě verze: a pak je v klidu možné vybrat si, která působí lépe (skoro vždy vyhraje ta rozmazaná, to si pište…).

Jak to funguje? Lépe, než čekáte

A jak to celá dopadá? To nejlépe poznáte na ukázkových fotografiích. Řečeno v jedné větě: funguje to opravdu výrazně lépe, než jsem si myslel.

A ještě jedna ukázka, na které je onen efekt dobře vidět – software se „chytne“ nejbližší postavy, a další v řadě postupně rozostří. Německá Mokrá, Ukrajina.
A ještě jedna ukázka, na které je onen efekt dobře vidět – software se „chytne“ nejbližší postavy, a další v řadě postupně rozostří. Německá Mokrá, Ukrajina. | Foto: Jan Rybář, Fotoguru.cz

Algoritmus je schopen poměrně velmi kvalitně poznat, co je na obrázku a co by s tím tak asi mělo smysl provést – není nutno, abych tu mudroval, jak to vše přesně funguje. Nevím o tom zhola nic. Ale z těch pár desítek pokusů je zřejmé, že iPhone je schopen definovat různá pásma na fotce podle vzdálenosti od objektivu (což samo o sobě je z fotografického hlediska těžší, než se může zdát) a pak vzdálenější oblasti v různém stupni rozostří.

Pokud by se vše dělo v online prostředí, předpokládal bych nějakou formu „strojového učení“, kdy algoritmus vyhodnocuje obrovské sety fotek a je schopen stanovit, co by mohlo fungovat na tu kterou situaci.

Ale u iPhonu se tohle děje off-line, tedy o to více klobouk dolů, jak to funguje… Vůbec nejlepší výsledky iPhone 7 Plus dává v opravdu portrétních situacích – tedy někdo někde stojí před výrazným pozadím.

Krom toho mi přišly opravdu hodně šikovné i typy obrázků složitějších: například vzdálená postava splývající s pozadím, kdy se opravdu ta schopnost pozadí rozostřit a dát fotce prostorovost opravdu hodí převelice…

Funkci jsem se pokoušel všemožně trápit, abych ji nachytal na švestkách, ale vlastně se mi to dařilo méně, než jsem čekal – iPhone je schopen vcelku se ctí zvládnout i složité situace: například rozpuštěné vlasy proti obloze. Oddělit je od pozadí není přitom banální operace ani v profesionálních programech à la Photoshop.

I rozpuštěné vlasy software vcelku zvládne, byť konečky někdy prostě uřízne…
I rozpuštěné vlasy software vcelku zvládne, byť konečky někdy prostě uřízne… | Foto: Jan Rybář, Fotoguru.cz

Ne vše umí iPhone 7 na 100 %…

Algoritmus si občas neumí poradit se situací, kdy předmět přesahuje několik „vrstev ostrosti“, viz například jakýsi záhadný stín na hraně mobilu na ukázkové fotce.

A vcelku pochopitelně není těžké foťák vyvést z míry něčím, co je průhledné – při pokusech s focením lahve vodky systém nebyl občas schopen poznat na hranách lahve, kde je vzduch (hodný rozmazání) a kde je sklo lahve (hodné zachování).

Celkově se nicméně dá říct, že to funguje opravdu pozoruhodně (anebo spíš opravdu děsivě) dobře. Ani vážně podrobné zkoumání hran, kde software stanovil hranici rozmazanosti, nedává moc velkou šanci na spokojené kverulantovo zvolání „hmm, tady to jste nezvládli!“…. Hledal jsem vcelku podrobně, ale žádné drastické chyby „v maskování“ nenašel.

Zde se po značném boji povedlo programátory firmy Apple trochu nachytat: mobil v levé části se moc rozostřit nepodařilo a vypadá trochu jako duch…
Zde se po značném boji povedlo programátory firmy Apple trochu nachytat: mobil v levé části se moc rozostřit nepodařilo a vypadá trochu jako duch… | Foto: Jan Rybář, Fotoguru.cz

iPhone 7 Plus, Efekt hloubky a co bude dál

A co z toho všeho plyne? Jaký osud čeká tohle uměle „rozmazané“ pozadí? Pro mnoho fotografů je to už dopředu daná věc: je to prostě hračka, která může být zajímavá, ale v životě „solidního fotografa“ nemá co dělat (ostatně stejně jako mobilní focení jako takové).

Do značné míry bych i já řekl asi něco podobného – drsné softwarové úpravy mi přijdou hodně za hranou u jakéhokoliv focení. Tedy obecně z toho vlastně moc nadšený nejsem.

Ale: pokud se mě nyní optáte, zda – až si tenhle či nějaký podobný mobil koupím – to budu používat pro mobilní cvakání, chvíli budu dumat, pak se budu trochu cukat, ale nakonec se přiznám. A řeknu, že ano, jasně, až tohle v mobilu budu mít, patrně si na to velmi rychle zvyknu, podvod nepodvod. Je to zkrátka příliš velké lákadlo a hračka, která opravdu fotkám dokáže výrazně pomoci…

Ještě jedna ukázka – tato „normální“ fotka je zcela na nic…
Ještě jedna ukázka – tato „normální“ fotka je zcela na nic… | Foto: Jan Rybář, Fotoguru.cz
… a zde je hezky vidět, že software opravdu dokáže pozadí vyseparovat pozoruhodně. Ne že by to byla fotka úchvatná, ale je to prostě technicky zajímavé…
… a zde je hezky vidět, že software opravdu dokáže pozadí vyseparovat pozoruhodně. Ne že by to byla fotka úchvatná, ale je to prostě technicky zajímavé… | Foto: Jan Rybář, Fotoguru.cz

Jsem proto přesvědčený, že ano, jasně, tahle funkcionalita se rozšíří velmi rychle a tipuji, že se brzy stane standardem… Prostě mnohým bude za rok, dva či tři u mobilu divné, proč najednou nemít rozmazané pozadí… A nejen u mobilů: i majitelé „pořádných foťáků“ se vědomě i podvědomě budou ptát: proč to nemám z kompaktu nebo u obyčejné zrcadlovky rozmazané, když i ten můj iPhone to umí?!

Což už je ale jiný příběh – příběh z mírně hororové debaty na téma „Proč mobily zamávají trhem fotoaparátů mnohem více, než se nyní zdá“…

To ale až zase někdy příště…

Text původně vyšel na webu fotoguru.cz

 

Právě se děje

Další zprávy