Expert: Jules Verne jako vynálezce a vizionář? Je to mýtus!

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
14. 4. 2015 12:30
Rozhovor s pedagogem a novinářem Lukášem Doubravou, specialistou na Julese Vernea a verneovky.
Jules Verne.
Jules Verne. | Foto: Wikimedia Commons

Praha - Od úmrtí Julese Vernea koncem března uplynulo 110 let. Tento francouzský spisovatel je považován za legendu, přestože mu je přisuzováno více počinů, než by se ve skutečnosti mělo. Není třeba pravda, že byl nejpřekládanější autor. A stejně tak nevynalezl rakety, vrtulník ani tank.

"Je skutečně pouze kulturním archetypem a mýtem, že jeho jméno je prakticky synonymem člověka, jenž předvídal desítky, ne-li stovky vynálezů z budoucího věku, tedy technologie, které se budou realizovat v dalších desítkách let," upozorňuje pedagog Lukáš Doubrava, odborník na Julese Vernea a člen Klubu Julese Vernea.

Aktuálně.cz: Některé prameny hovoří o Julesi Verneovi jako o nejpřekládanějším autorovi krásné literatury. Patří mu tedy ještě stále toto prvenství?

Nepatří a už dlouho ne. Je to jeden z mnoha mýtů, kterými je Verne opředen. První je dlouho a zcela výrazně Agatha Christie. Ještě jsem si to nyní ověřoval. Agatha Christie má v databázi UNESCO 7233 překladů, Verne 4751, třetí je za ním Shakespeare se 4281. Verne si vede dobře i v žebříčku nejpřekládanějších románů na světě.  Jeho Dvacet tisíc mil pod mořem je pátý se 147 překlady.

A.cz: Jules Verne je rovněž známý jako neobyčejně plodný autor. Ne všechny knihy ale napsal sám.

Ano, to je pravda. V podstatě měl dva spoluautory. Za jeho života se na tvorbě několika románů podílel André Laurie. Víme například, že Ocelové město vymyslel právě Laurie, stejně jako třeba Hvězda jihu je rovněž jeho námětem. Verne pak tyto texty vydával za své. A pak je tu druhý spoluautor – jeho syn Michel Verne. Ke konci otcova života mu pomáhal romány psát i proto, že Jules Verne už velmi špatně viděl. Některé knihy pak napsal jeho syn téměř sám, dokonce několik posledních románů dotvořil až po jeho smrti.

A.cz: Proč ho do svých řad nepřijala Francouzská akademie, po čemž prý velmi toužil?

Ve své době byl už velmi populární, ale Francouzská akademie ho tam opravdu nechtěla vzít, i když měl spoustu vlivných doporučení. Akademici ho odmítali do svých řad přijmout, neboť ho vnímali jako autora pro děti a mládež. Takže by to brali jako nehodné této Akademie.

A.cz: Jules Verne je znám nejen jako spisovatel, ale i jako člověk, jenž předpověděl řadu pozdějších technických vynálezů.

Tak tady by bylo na místě začít bourat jeden z velkých mýtů. Je skutečně pouze umělým kulturním archetypem a mýtem, že jeho jméno je prakticky synonymem člověka, jenž předvídal desítky, ne-li stovky vynálezů z budoucího věku, tedy technologie, které se budou realizovat v dalších desítkách let, a to až do dnešních dnů.

A.cz: Jaká je tedy skutečnost?

Když si vezmete, co fakticky předpověděl a co se pak zrealizovalo, tak to je skutečně jen minimum. Jeho metoda, jak být v očích čtenářů někým, kdo "předběhl dobu“, byla až geniálně jednoduchá. Verne bedlivě sledoval aktuální vývoj vědy a techniky. Měl velkou knihovnu a obrovský archiv s tisícovkami hesel. Dělal si výpisky z novin a odborných časopisů. Sledoval jako vědec nejnovější vývoj v daných oborech. Byly to tedy věci již objevené, ale pro běžné lidi někdy zcela neznámé. Tím tedy takzvaně předběhl dobu. Anebo si tipnul, že nová technologie časem nabude velkého významu. To se mu nejlépe podařilo odhadnout u elektřiny.

A.cz: Třeba v románu Ze Země na Měsíc měl Verne předpovědět rakety, startování "letu" Floridy či přistávání do oceánu.  Nebo je to také jinak?

To skutečné rakety nebyly, jen velké dělo, kterým nechal vystřelit lidi do vesmíru, ačkoliv měl známého matematika, jenž by mu už v té době mohl spočítat, že je to nesmysl a že by to žádný vyšší organismus nepřežil. První díl končí tím, že je vystřelí a vůbec se neřeší, jak se vrátí, zkrátka že už to nějak dopadne a že se jim určitě podaří dostat zpátky na Zem. A až ve druhém díle najednou zjistí, že ve výbavě mají čínské rakety, čili pyrotechniku, kterými zkorigují dráhu letu a budou se moci na Zem vrátit. Nešlo tedy o předpověď kosmické lodi, nýbrž o použití tehdy již známé pyrotechniky. Nicméně i dnes se stále uvažuje o vystřelování nákladu do vesmíru podobnou metodou, jako si to Verne představoval.

Karikatura Julese Vernea ve francouzském časopise z roku 1884.
Karikatura Julese Vernea ve francouzském časopise z roku 1884. | Foto: Wikimedia Commons

A.cz: Zdá se tedy, že Verne až tolik neusiloval o reálnost a funkčnost svých vynálezů.

Na tom je krásně vidět, že mu primárně nešlo o předvídání technologií. Šlo mu především o popularizaci zeměpisu. Ta nosná témata jeho knih jsou cesty, ať už po moři, pod jeho hladinou, ve vzduchu či do vesmíru, technologie byly v prvé řadě nástrojem, jak uskutečnit dobrodružnou výpravu. Ostatně se nechal slyšet, že by chtěl pro zeměpis udělat to samé, co pro historii udělal Alexander Dumas starší, jeho známý, jenž ho do literatury uváděl.

Většinu těch "vynálezů" pojímal tak, že vzal tehdy už existující či zamýšlenou technologii a daný produkt zveličil: tehdejší dělo znásobil, udělal z něj obrovské dělo. Nebo loď mající vrtule, slavný Albatros z knihy Robur Dobyvatel, existovala jako malý model. Ten model fungoval a létal a bylo to asi čtvrt století před tím, než psal Robura Dobyvatele. Použil tedy i celkem starý nápad a opět jen již existující vynález zveličil, rozhodně ale nový nepředpověděl.

A.cz.: Přitom se říká, že právě v Roburovi Dobyvateli předpověděl Albatrosem vrtulník…

Ano, to je další z mýtů. Stačí se ale jen podívat na tento Verneův létající stroj s klasickou lodní palubou a desítkami vrtulí a porovnat ho s pozdějšími helikoptérami.

A.cz: Předpověděl Jules Verne ve Vynálezu zkázy atomovou bombu, či obecně zbraň hromadného ničení? Byl první?

Nevím o tom, že by už dříve někdo jako hlavní téma měl tyto tzv. zbraně hromadného ničení, alespoň ne v proslulejších dílech, čili tady asi opravdu první byl. Nicméně je dalším mýtem, že by předpověděl atomovou bombu, to rozhodně ne, protože technologicky ta použitá zbraň byla na chemické bázi. Bombu na principu jaderné reakce předpověděl ve svém díle až H. G. Wells v roce 1914.

Verne se dokonce inspiroval skutečným příběhem. Tenkrát žil chemik Turpin, jenž objevil velice výbušnou chemickou sloučeninu. Nebyl však spokojen s odměnou, jíž za ni obdržel a navíc začal domovskou Francii obviňovat, že objev tajně prodala do ciziny. Byl proto obžalován z velezrady a skončil ve vězení. Verne samozřejmě o této známé kauze věděl a je jisté, že se tím inspiroval.

A.cz: A co říkal ten chemik, jestli se mu tedy dostala kniha Vynález zkázy do ruky?

Když vyšel z vězení, kniha se k němu dostala. Poté, co si ji přečetl, okamžitě dal Vernea k soudu. Prokazatelně víme, že Verne u soudu lhal, když tvrdil, že se jedná o podobu čistě náhodnou. Dochoval se totiž dopis, který ho usvědčuje, že pracovní název toho díla byl právě "Turpin“.

A.cz: Jules Verne rovněž předpověděl tank… Nebo to je taky mýtus?

Tank, no jasně (pobavený smích). Vychází to z románu, který je u nás známý pod názvem Zemí šelem, v originále Dům na páru. Jednalo se o vůbec první vynález, který Verne podle rodinné tradice prý nosil v hlavě už jako kluk – ocelový slon poháněný parním strojem. Zkrátka bohatý indický rádža chtěl mít něco extra, nejen živé slony. Britský inženýr mu sestrojí ocelového slona schopného pohybovat se v terénu. Jelikož měl stroj obrněnou věžičku na vrcholu skeletu, některým lidem to připomínalo vizi tanku. Ale podle mě je to přehnané, nemělo to ostatně žádné zbraňové systémy.

A.cz: Lze Julese Vernea považovat za zakladatele sci-fi?

Na to se těžce odpovídá, protože hranice mezi sci-fi, fantasy a třeba pohádkou je někdy hodně tenká. Podle mě jsou prvním sci-fi dílem Gulliverovy cesty. Co se týče jednoznačné sci-fi, tedy příběhu, který je postaven na spekulacích o vědeckých možnostech, tak to je Frankenstein, hororový román Mary Shellyové, vydaný dlouho před Verneem.

Nicméně Verne byl bezpochyby první, kdo v beletrii systematicky popularizoval vědu a spojoval ji s fantazií. Nic takového před ním nebylo.

A.cz: Mnoho verneovek se odehrává na moři. Ovlivnilo Julese, že jeho bratr byl celý život námořníkem?

Ano. Otec chtěl, aby oba synové pokračovali v jedné z rodových tradicí. Bohužel Jules měl reprezentovat právnickou tradici, jeho bratr Paul námořnictví. Verne sice práva vystudoval, ale nikdy je nedělal. S bratrem ale byli výborní přátelé a hodně se spolu na moři plavili.

A opět tu o Verneovi existují dva mýty. První je, že nikdy nikam nevylezl a vše vybájil od stolu. Druhý mýtus říká, že zcestoval celý svět, byl to velký dobrodruh a mnohé z příhod ze svých knih prožil. Pravda není ani jedno, skutečnost je kdesi uprostřed. Cestoval rád, měl postupně tři jachty, na nichž se plavil se svým bratrem.

A.cz: Měl bratra jako odborného poradce pro tyto námořnické příběhy?

Ano. Stoprocentně víme, že byl jeho stálým poradcem pro námořní věci. A svými konzultacemi se podílel na knize Dvacet tisíc mil pod mořem. Autorkou námětu byla ale George Sandová. Milovala Verneovy romány a dala mu popud, aby napsal příběh ze dna moří o potápěčích.

A.cz: Proč je podle vás zrovna Dvacet tisíc mil pod mořem Verneův zdaleka nejúspěšnější román?

Je to paradox. Z hlediska literárního jde o velmi chudý příběh, celý se odehrává pod mořem, občas na ostrůvcích, popisuje se tu jen několik střetů s predátory v moři a je tam tedy i snaha dohonit a zlikvidovat Nema, propracovaný námět však chybí. Takže v příběhu to asi nebude. Ani to nebude tím, že to byl první podmořský román v dějinách. Podle mě je to hlavně aktualizací mýtu Neptuna  - vládce moří, který má nadlidskou, skoro božskou moc. Nemo je tu popisován tajemně, s mimořádnými  schopnostmi, riskuje, často až zbytečně. Nemo je dohnaný do mytologické roviny v moderní podobě. Verne tak sahá k archetypům antického světa, což na čtenáře působí. Pořád je ale inspirující i ta vědecká rovina či kouzlo moří. A i když tento román mám také ze všech verneovek nejraději, za literárně nejzdařilejší považuji Cestu kolem světa za 80 dní.

A.cz: Co říkáte nově vycházejícím verneovkám, které převyprávěl spisovatel a odborník na science fiction Ondřej Neff?

Myšlenka byla, že nádherné, verneovsky netradiční ilustrace Zdeňka Buriana se znovu oživí coby výborný obchodní artikl. Ondřej Neff se rozhodl udělat verneovky čtivější pro nové generace. Dal se pryč ten tzv. "balast". Jenže mně osobně by tam ten "balast" scházel, i když tyto zdlouhavé popisy, ať už technologické či zeměpisné, jsou dnes zastaralé nebo zavádějící. Literární těžkopádnost a svědectví doby by mi tam chyběly proto, že to patří ke kouzlům verneovek. Ondřej Neff tam nicméně vidí potřebu vyjmutí dramatu a jeho modernizaci. Říká, že rozhodující je zachovat základ příběhu a přizpůsobit vše jazyku a chápání dnešní generace.

A.cz: Líbí se vám filmové adaptace vernovek?

Až na pár českých adaptací a několik velmi málo zahraničních nejsou moc povedené. To je ještě slabé slovo, jsou to zkrátka nesmysly a paskvily. Už to nemá s verneovkou nic společného, navíc to jsou i velmi špatné filmy. Autoři narušují základní Verneův příběh a posouvají vše do podivných rovin.

A.cz: Jakou filmovou adaptaci verneovek považujete za nejzdařilejší?

Za bezkonkurenčně nejlepší považuji adaptaci od režiséra Karla Zemana Vynález zkázy z roku 1958. Zdá se mi nepochopitelné, proč někdo podobně jako Zeman, ale za použití moderních technologií, nerozhýbal ten Verneův svět se vším všudy znovu. To, co pro Zemana bylo tenkrát šíleně náročné, by dnes bylo již poměrně jednoduché.

V Československu byly natočeny i další velmi zdařilé, a přitom velmi rozdílně pojaté adaptace, třeba Tajemství Ocelového města režiséra Ludvíka Ráži, nebo Tajemství hradu v Karpatech scenáristy Jiřího Brdečky a režiséra Oldřicha Lipského. Z toho je vidět, jak u nás pěkně rezonuje Verneův duch.

 

Právě se děje

Další zprávy