Vědci jsou zase o krok blíž k vyřešení jedné z největších záhad starověkého Egypta. Předběžné výsledky scanu Tutanchamonovy hrobky odhalily, že se za ní na 90 procent nacházejí další dvě místnosti.
Kdo byl Tutanchamon?
Syn krále Achnatona, známého také jako Amenhotep IV. Panovník 18. dynastie se na trůn dostal asi v devíti letech a zemřel nejspíš v 18 či 19 letech v roce 1323 před naším letopočtem.
"Za dvěma zdmi jsou podle předběžných výsledků rentgenového zkoumání prázdné prostory. Nejsou ale zcela prázdné. Obsahují organické a kovové materiály," řekl egyptský ministr pro památky Mahmúd Damátí Damátí na tiskové konferenci v Káhiře.
Archeology teď čekají další práce, které mají určit velikost komnat a tloušťky stěn. Přestože doufají v nalezení legendární královny Nefertiti, s největší pravděpodobností se za hrobkou nachází jiná příslušnice královské rodiny.
Pokud by se teorie prokázala, bylo by podle Reuters objevení místa posledního odpočinku Nefertiti nejvýznamnějším egyptským archeologickým objevem tohoto století. Egyptologové si nejsou jistí, kde Nefertiti zemřela a kde je pohřbena. Nejčastěji se mluví o Armaně, což je 400 kilometrů severně od Luxoru, kde se také našla její busta.
Nález Tutanchamonovy hrobky byl jednou z největších senzací v dějinách archeologie - tým pod vedením Brita Howarda Cartera ji objevil v roce 1922. Dějinně nevýznamný vládce se tak díky němu stal jednou z nejznámějších postav staroegyptské historie.
Nefertiti
Nefertiti žila ve 14. století před naším letopočtem. Byla hlavní manželkou krále Achnatona, který nastolil monoteistické náboženství zasvěcené bohu slunce Atonovi. Je také považována za nevlastní matku pozdějšího krále Tutanchamona, který zemřel v roce 1323 př. n. l. Její podobu zachytila slavná busta, která se našla v roce 1912 a jež se nyní vystavuje v berlínských muzejních sbírkách. Díky ní se Nefertiti stala synonymem krásy.
Antropolog Robert Connolly z univerzity v Liverpoolu provedl laboratorní testy na části Tutanchamonovy mumie, která je jinak uchovávána v muzeu v Káhiře. Spolu s kolegy dospěl k závěru, že faraonovo tělo ohořelo - a to až po jeho uložení do hrobky. Mohla za to nejspíš chemická reakce balzamovacích prostředků s kyslíkem a lněnou tkaninou, do níž byla mrtvola zabalena.
Vědci pod vedením forenzního archeologa Matthewa Pontinga pak provedli "virtuální pitvu" faraonova těla a pomocí známých údajů zjišťovali, jak mohl král přijít ke svým zraněním. Z počítačových modelů a simulací jim vyšlo, že vládce zřejmě ve vysoké rychlosti porazil kočár. To podle nich vysvětluje i fakt, že Tutanchamon byl pochován netradičně bez srdce - jeho vnitřní orgány prý totiž náraz zcela zničil.
Dříve se soudilo, že faraon zemřel na následky infekce po otevřené zlomenině stehenní kosti.
