Praha – První školní den je v rodinách prvňáků odedávna považován za slavnostní okamžik. Jenže mnohdy se tato slavnost proměnila v obavy a stres. Dítě nevědělo, do čeho jde, bálo se neznámého prostředí a cizích lidí, před školou narazilo na desítky ječících dětí, které se snažily uklidnit křičící paní učitelky.
Dnes už je to jinak. Prvňáčci mají často slavnost sami pro sebe. Do školy jdou na osmou hodinu, zatímco vyšší ročníky na devátou, popřípadě jejich slavnostní ceremoniál probíhá jinde. Nemačkají se mezi hordami starších žáků, užijí si své vlastní chvíle slávy, rodiče je většinou mohou doprovázet až do třídy a zde s nimi chvíli pobýt.
Prvňáčci jdou do známého prostředí
Navíc škola, spolužáci a učitelé či učitelky už nebývají pro nováčky velkou neznámou. Stále více se totiž rozmáhají předškolní kurzy pro budoucí prvňáčky.
"Děti jdou už do známého prostředí, těší se na svoji paní učitelku a na své nové spolužáky. Zatím se nám nestalo, že by některé z nich brečelo nebo se bálo," sděluje své zkušenosti s kurzy Lenka Skýbová, ředitelka základní školy v obci Vřesina na Ostravsku.
Některé školy je pořádají během předchozího školního roku, jiné na konci prázdnin. V prvním případě jde o tři až pět hodinových až dvouhodinových lekcí, v druhém případě se jedná o jeden až dva klasické školní dny se vším všudy, tedy s učením ve třídě, stravováním ve školní jídelně i pobytem ve družině.
Děti všude nakouknou a seznámí se
Některé kurzy jejich organizátoři směřují hlavně na seznámení dětí s lidmi a prostředím.
"Pořádali jsme tyto kurzy během čtyř úterků. Děti na hodinu přišly, všechno si prošly, třídu, tělocvičnu, jídelnu i záchody. Seznámily se s učitelkami i spolužáky. Pořádáme to jen kvůli adaptaci na prostředí, aby byly děti spolu. Nic jsme je neučili. Bylo to fajn, všichni si to pochvalovali a děti se navzájem poznaly," popisuje své zkušenosti Pavel Dvořák, ředitel zlínské ZŠ Dřevnická.
Některé školy chtějí nastávající žáčky v kostce seznámit s náplní nadcházející výuky či s nimi probrat základní znalosti, které by již před vstupem do školy měly umět.
Rodiče zažijí potomka ve školním prostředí
"Cíl našich kurzů se pohybuje ve dvou rovinách. V jednom klademe důraz na seznámení dětí navzájem, aby se nám podařilo odbourat bariéru strachu z nového prostředí, z nové paní učitelky a z nových spolužáků, a v druhém cíli se pak zaměřujeme na samotnou přípravu do školy," říká například Lenka Skýbová, ředitelka ZŠ a MŠ Vřesina.
Náplň kurzů tvoří základy psaní, jako je správné držení tužky, sezení a uvolňovací cviky, základy matematických představ společně s prvky geometrie, předčtenářské dovednosti spojené s rozmluvením dětí. V neposlední řadě sem patří i sebeobslužné činnosti, jako je zavazování tkaniček, nachystání pomůcek na školní lavici nebo úklid věcí do aktovky.
Jak paní ředitelka ve Vřesině zdůrazňuje, kurzu se účastní i rodiče. Mají tak možnost vidět své dítě, jak reaguje na pokyny paní učitelky, jak se chová v kolektivu, jak se umí soustředit na úkoly, co zvládá a na čem naopak ještě musí zapracovat.
"Zjistili jsme, že je to pro rodiče velmi významná zkušenost, jelikož je to prakticky poprvé, kdy mají možnost své dítě vidět ve školním prostředí a taky kdy mohou své dítě srovnat s ostatními stejně starými vrstevníky," dodává.
Některé školy dětem připravují dva regulérní školní dni "nanečisto". Odehrávají se většinou koncem srpna a jsou nepovinné.
"V dopoledních hodinách se děti 'učí nanečisto' formou zábavných aktivit se svými třídními učitelkami, v odpoledních hodinách mají pro ně vychovatelky připraveny zábavný program ve družině. Ve druhém dni nanečisto ve škole se dětem věnuje školní psycholožka, která stmeluje děti za pomoci teambuildingových aktivit," popisuje náplň takového adaptačního kurzu Leoš Šebela, ředitel pardubické ZŠ Bratranců Veverků.
Některé MŠ a ZŠ jsou propojené
Nespornou výhodou v přechodu ze školky do školy je propojení a spolupráce mateřské a základní školy, která funguje zejména v menších obcích.
"Pro naše prvňáčky je výhodou, že jsme organizace základní škola a mateřská školka. Pedagogové mezi sebou komunikují, hlavně paní učitelky z třídy předškoláků a z první a druhé třídy ZŠ," popisuje ředitelka obou škol v Kozolupech na Plzeňsku Sabina Nováková.
Další výhodou pro zdejší drobotinu je, že oddělení nejstarších dětí mateřinky se nachází v budově základní školy, a proto budoucí prvňáčkové nemusí mít obavy, kam půjdou a v jakém prostředí se budou učit.
"Přípravné kurzy odbourávají stres dětí i rodičů. U nás je navíc přechod z MŠ do ZŠ zcela plynulý," dodává kozolupská paní ředitelka.
Přípravné lekce probíhají i ve velkých městech, o spolupráci mezi základní a mateřskou školou se snaží i na sídlišti v pražské Troji. Zdejší ZŠ Mazurská spolupracuje s okolními spádovými mateřinkami, pořádají například společné akce. Škola rovněž pořádá předškolní kurzy zaměřené na seznámení s novým prostředím, novými lidmi i se základními dovednostmi.
"Věřím, že potom je pro většinu dětí slavnostní zahájení školního roku, které máme opravdu slavnostní, příjemným zážitkem a že se jich většina do školy těší," říká ředitelka pražské ZŠ Mazurská Milada Bulirschová.
"Děti, které kurz absolvovaly, zvládají emocionalitu prvního dne ve škole lépe než děti, které na kurzu nebyly. Škola už pro ně není něčím neznámým a mohou si tak užít slavnostní zahájení školního roku spojené se šerpováním prvňáčků," přidává své zkušenosti Leoš Šebela, ředitel ZŠ Bratranců Veverků v Pardubicích.
