Den na trhu se psím masem i v útulku pro zvířata, český cestovatel píše o zážitcích ze Sulawesi

Jakub Freiwald
20. 12. 2017 8:53
Český cestovatel Jakub Freiwald zažil na indonéských ostrovech už ledacos, chytání ryb s místními lidmi, pomoc se sběrem odpadků na Bali i opravu školy na Lomboku. Na zážitky z trhu v sulaweském Tomohonu však jen tak nezapomene. "Snídani jsem nějak prošvihl a při pohledu na ohořelá zvířecí těla mi není nejlíp. Ani na vteřinu ale nemám potřebu místní soudit nebo jim cokoli vysvětlovat. My jíme vepřové, oni jedí psy. Tak to prostě je a já s tím stejně nic neudělám," píše v dalším díle seriálu Aktuálně.cz.
Útulek pro zvířata v sulaweském Tomohonu.
Útulek pro zvířata v sulaweském Tomohonu. | Foto: Jakub Freiwald

Kolem páté ráno mě probouzí s velkou pompou přicházející východ slunce. Spát venku je prý nebezpečné, pro mě jsou ale hamaka a bílý písek nejvěrnějšími parťáky.

Pomalu procitám, plný toho dobře známého pocitu nejistoty, který se přikrade vždycky, když cestuji sám. Obavy jsou normální a stejně jako vždycky předtím mě i dneska rychle opouští. Vedle nadšení, kterým právě překypuji, pro ně beztak už není místo.

O extrémním zvířecím trhu v Tomohonu jsem už něco málo slyšel a rozhodně jsem ho chtěl vidět na vlastní oči. Extrémní se mu říká z jednoho prostého důvodu. Dá se tu sehnat prakticky jakékoli maso.

Od obligátního vepřového a kuřecího přes netopýří a krysí až po psí a kočičí. Dřív se tu prodávaly i opice. Kvůli nedávnému zákazu už dnes ale jde spíš o podpultové zboží.

Pach spáleného masa se mi zarývá hluboko pod kůži. Snídani jsem nějak prošvihl a při pohledu na ohořelá zvířecí těla mi není nejlíp. Ani na vteřinu ale nemám potřebu místní soudit nebo jim cokoli vysvětlovat. My jíme vepřové, oni jedí psy. Tak to prostě je a já s tím stejně nic neudělám.

Konkrétně v Tomohonu je prý hlavní příčinou převládající křesťanské vyznaní. Muslimové ve zbytku Indonésie totiž mohou jíst pouze některé druhy masa a křesťané podle všeho velké zábrany nemají.

Trh v Tomohonu.
Trh v Tomohonu. | Foto: Jakub Freiwald

Neziskovka se snaží přimět místní ke snížení konzumace masa

Ne všichni ale tomuhle masovému apetitu holdují. Přijímám pozvání k návštěvě v nedalekém útulku pro zvířata v Manadě. Dobrovolníci z neziskovky AFMI (Animal Friends Manado Indonesia) se snaží postupnou osvětou přimět místní ke snížení konzumace masa. Prý se jim to daří a spotřeba každoročně o pár procent klesá.

Po společném obědě jedeme navštívit pronajatý pozemek, na kterém provozují útulek a kde se aktuálně starají o víc než sedmdesátku zvířat. Hlavně o psy, kočky, ale taky hady a opice.

Nabídka k přespání přichází jako na zavolanou, beztak jsem netušil, kde dnes složím hlavu. Po zhruba dvaceti omluvách, že je to opravdu provizorní a budu muset spát na zemi, stojím ve sprše a poprvé po měsíci a půl si z konvice míchám teplou vodu a přivykám organismus přicházejícímu šoku.

Slunce se pomalu ukládá ke spánku. Potemnělým areálem se ozývá v nárazových vlnách pronikavý psí symfonický orchestr.

Den v ...
Autor fotografie: Shutterstock

Den v ...

Přinášíme vám exkluzivní cestovatelské zážitky Čechů z různých koutů světa. Ve stovce slov se vám pokusí přiblížit atmosféru místa, na které rádi vzpomínají. Vydejte se s nimi na cestu. Pokud se vám příběh líbí, podělte se o něj se svými přáteli na sociálních sítích přidáním #cestujisaktualne

Zdroj: Magdaléna Daňková

Společně s pěti dobrovolníky načínáme první lahev místní pálenky, kterou jeden z nich ukořistil ráno na trhu.

Ještě před pár hodinami jsem netušil, že nějaká organizace AFMI vůbec existuje, teď si přijdu, jako bych všechny přítomné znal odjakživa. Jak je v Indonésii zvykem, u jedné lahve to nikdy neskončí. Když jdu v deset spát, všechno se točí.

Ostatní se ale ani zdaleka ke spánku nechystají. Před pár chvílemi totiž přijela bezradná rodina s deseti malými štěňaty pitbula. Jejich matka Lissy při porodu dostala velký zánět a není schopna své potomky krmit. Lissy i všechny ostatní tak čeká dlouhá a bezesná noc na operačním sále.

 

Právě se děje

Další zprávy