reklama

Češi se odvrací od fast foodu. Nadchl je nový typ jídla

24. 7. 2013 15:45

Jídlo s příběhem začíná vytlačovat tradiční jídelní zlozvyky Čechů

Mnozí lidé na přímý kontakt s producentem nedají dopustit. "Anonymní" produkty v supermarketu je již neoslovují. Mnozí lidé na přímý kontakt s producentem nedají dopustit. "Anonymní" produkty v supermarketu je již neoslovují. | Foto: Jan Langer

Brno - V hypermarketu kupujeme zeleninu z Afriky, ovoce ze Španělska, cereálie a mléčné výrobky z Polska - nehledíme na kvalitu, ale na cenu. Letité zlozvyky Čechů ale pomalu přestávají platit.

I díky farmářským trhům stále více slyšíme na místní produkty kupované přímo od pěstitele, začínáme se konečně zajímat o to, co jíme a odkud je to dovezené, a ne jestli je to v akci. A při obědě již dokážeme zvolnit a jídlo si vychutnat. Změna návyků jde ale pomalu.

Podporovat se ji snaží třeba brněnská pobočka světového hnutí Slow Food, jež se vymezuje proti kultuře fast foodů, a její festival Jídlo z blízka.

"Každá surovina má svůj příběh. Ten ale v supermarketu zcela zaniká. Lidé proto začínají preferovat potraviny od producentů z regionu a nákupy na trzích," říká organizátorka festivalu a spoluzakladatelka Slow Food Brno Lucie Frgalová. "Už nám konečně přestává být jedno, co jíme," spokojeně dodává.

Aktuálně.cz: Váš festival Jídlo z blízka propaguje vaření z místních surovin. Jak se tento trend daří v poslední době prohlubovat, je to lepší, než to bývalo?

Lucie Frgalová: Z mého pohledu je to jednoznačně lepší. Když si vzpomenu na začátky festivalu před třemi lety, tak některé suroviny nebyly na té lokální úrovni a v požadované jakosti vůbec k dispozici. Mnoho farmářů navíc nebylo připraveno dodávat do gastronomie a kvalitně plnit požadavky restaurací, spolupráce byla obtížná.

Dnes hosté mnohem více vyžadují informace o surovinách, ze kterých se v restauracích vaří. Vybírají si podle svých potřeb, hledají třeba právě podniky, které vaří z Jídla z blízka. Restaurace a farmáři tedy tento požadavek naplňují i jako reakci na vzrůstající poptávku.

Statky se proměnily v moderní farmy:

  • Vítěz soutěže - Kozí farma Pěnčín Lokalita: Pěnčínsko - na půli cesty mezi Železným Brodem a Jabloncem nad Nisou  Ekologická farma rodiny Pulíčkových je zaměřená především na chov asi pěti set koz a stejného množství ovcí. Areál farmy se rozkládá na 210 hektarech travních porostů a 10 hektarech sadů v okrese Jablonec nad Nisou. Veškeré kozí i ovčí mléko se zpracovává přímo ve faremní mlékárně. Vyrábí se zde pestrá škála výrobků, která se prodává nejen ve vlastním obchodě na farmě a na farmářských trzích, ale vlastním rozvozem putuje i do mnoha prodejen v Praze.
  • Takto například vypadal původní objekt infocentra farmy Pěnčín…
  • … a takto infocentrum slouží návštěvníkům dnes.
  • Ani dům, který dnes funguje v areálu farmy k občerstvování výletníků, neměl před rekonstrukcí zrovna nejlepší stav…
Galerie (25)

Statky se proměnily v moderní farmy. Která vyhrála v soutěži?

Autor: Věra Tůmová

Farmám se daří. Pěstují, co je potřeba

A.cz: Kdo na místní suroviny lépe slyší? Veřejnost, majitelé obchodů, nebo majitele restaurací?

Je to spojené. Slyší na ně jak farmáři, tak restaurace i jejich hosté. Je to zkrátka trend. Všichni chtějí kvalitu a čerstvost. A to právě Jídlo z blízka naplňuje. Suroviny neletí přes půl světa, farmář je schopen své produkty vyvézt a do dvou hodin dodat do restaurace. Když z toho ještě ten den uvaří jídlo a chovají se k surovinám šetrně, tak není nic čerstvějšího.

A.cz: Takže je to vlastně propojený kruh, v němž užitek z místního jídla mají všichni.

Ano. Dobrý kuchař, který ke své práci přistupuje zodpovědně, určitě kvalitní suroviny vyhledává sám. Farmář své dobré produkty rád předá dobré restauraci, která se k nim chová s respektem a šetrně, garantuje mu dlouhodobý odběr a dokáže jejich příběh náležitě představit hostovi. Ten si pak může své jídlo opravdu vychutnat a užít.

A.cz: Vzhledem ke globalizaci a dovážení zemědělských produktů z různých koutů světa mnoho farem či zemědělských družstev zaniklo. Vede tento nový trend k jejich obnově?

Momentálně zaznamenáváme mírný rozvoj v počtu rodinných farem. Zkouší to noví, mladí farmáři a ti stávající často rozšiřují objem i strukturu své produkce.

A.cz: Jak to vypadá v praxi?

Farma, která se věnovala jenom několika osvědčeným druhům zeleniny, rozšíří svou produkci o novinky, netradiční odrůdy, často na vyžádání samotné restaurace. Má tedy jistý odbyt a restaurace zase záruku kvalitní ingredience. Když si vyjdou vstříc, prosperují oba.

Drsná práce střihačů ovcí. Jedna za dvě minuty a dva dolary:

  • Statisícová stáda ovcí na Novém Zélandu každoročně čekají na střihače, kteří je zbaví kilogramů vlny, kterou na sobě nosí.
  • Ovce se naženou do speciálních kůlen s dvířky.
  • Odtud si střihači jednotlivé kusy vytahují.
  • A pak začnou svoji práci. Novozélandský rekord ve stříhání ovce na rychlost je 40 vteřin. Normálně to trvá dvě minuty.
Galerie (19)

Drsná práce střihačů ovcí. Jedna za dvě minuty a dva dolary

Autor: Veronika Lehovcová Suchá, Reuters

Mnozí farmáři o řetězce nestojí

A.cz: Dokážou farmáři proniknout i do supermarketů?

Nemyslíme si, a drobní farmáři také ne, že supermarket je ideální prostředník mezi farmářem a spotřebitelem. Většina z nich dává přednost přímému setkávání se zákazníky. Prodávají tedy na farmářských trzích, kde svoje zboží nabízejí sami, nebo zákazníci chodí přímo k nim na farmu.

Populární je také bedýnkový systém, kdy vám zásilku se směsí čerstvé sezonní produkce přivezou po objednání přímo domů nebo do nejbližšího odběrného místa.

Farmářům se daří, nové farmy vznikají, ty stávající se rozšiřují. 

Farmářům se daří, nové farmy vznikají, ty stávající se rozšiřují.

Foto: Zuzana Hronová

A.cz: Proč?

Stojí si za tím, co prodávají, mají své produkty tzv. pod dohledem. Jsou schopni komunikovat se zákazníkem o všech detailech svého zboží, což posiluje důvěru a dává záruku kvality. Tento osobní přístup v řetězcích naprosto chybí.

A.cz: Zdá se, že nakupování na farmářských trzích se nejen rozšiřuje, ale začíná být velmi módní.

Ano a jsme za to rádi. Nákup, který je o příběhu, komunikaci, transparentnosti a o radosti z jídla, navíc přináší ekonomický užitek všem zúčastněným. Utracené peníze podporují místní podnikání a zůstávají v našem regionu. A zákazníkům se nestane, že musí půl nakoupené zeleniny po příchodu domů vyhodit, třeba kvůli plísni či hnilobě, nebo že si domů místo masa odnesou sóju a separát.

Lucie Frgalová, spoluzakladatelka brněnské pobočky hnutí Slow food a organizátorka festivalu Jídlo z blízka. 

Lucie Frgalová, spoluzakladatelka brněnské pobočky hnutí Slow food a organizátorka festivalu Jídlo z blízka.

Foto: Archiv Lucie Frgalové

A.cz: V čem je z hlediska místních surovin specifický jihomoravský region, v němž váš festival Jídlo z blízka probíhá a na nějž se zaměřuje?

Šéfkuchaři zapojených restaurací mají pro nákup festivalových surovin limit do 150 km od Brna. V tomto okruhu dnes není problém sehnat prakticky cokoliv. Ať již se to týká masa ze zdejších ekofarem, zvěřiny, místních ryb, nepřeberného množství mléčných výrobků a také široké škály ovoce a zeleniny.

A na jižní Moravě nesmíme samozřejmě zapomenout na hrozny révy vinné. Ve festivalových menu se objeví i takové speciality jako houbařské úlovky samotných šéfkuchařů, moravské bio mandle nebo luční bylinky a kvítky.

K jídlu je třeba mít úctu 

A.cz: Jaká je základní myšlenka hnutí Slow food?

Slow food neboli "pomalé jídlo" je název světové organizace, která vznikla v 80. letech v Itálii jako reakce na rozmáhající se kulturu fast foodů. Jejím cílem je zachovat místní kulinářské tradice, autentické regionální suroviny a vrátit jídlu jeho hodnotu.
Před čtyřmi lety jsme se rozhodli přihlásit se k tomuto hnutí a založili jsme v Brně jeho pobočku.

Festival Jídlo z blízka je vyjádřením podstaty "slow food". Chceme ukázat lidem, jak si lze kvalitní jídlo užít. Přijít s přáteli do restaurace, pohodlně se usadit, v klidu si popovídat a vychutnat dobré jídlo z kvalitních surovin z jasného zdroje.

Jedna z delikates předváděných na festivalu Jídlo z blízka: La bouchee - filet z uzeného sumce. 

Jedna z delikates předváděných na festivalu Jídlo z blízka: La bouchee - filet z uzeného sumce.

Foto: Jídlo z blízka

Na jídelním lístku či na webu každé dobré restaurace by mělo být, odkud pocházejí suroviny, z nichž bylo jídlo uvařeno.

A.cz: Osobně mi připadá, že doba pomalému vychutnávání jídla v kvalitních restauracích stále nepřeje. Ne každý si to může finančně dovolit a zaměstnaní lidé často nemají na obědy čas, takže to řeší rychlým jídlem, konzumovaným často při práci…

Někdy to opravdu jinak nejde, ovšem je to i otázka volby a priorit. A já jsem docela ráda, že výsledek té volby je v poslední době mnohem častěji ve prospěch toho pomalého jídla. Spousta lidí si uvědomuje, že jídlo ve stresu jim zdraví nepřinese, o zážitku nemluvě. S tím souvisí i skutečnost, že se lidi zamýšlejí nad tím, co konzumují. Vrací se také úcta k jídlu. Snad takových konzumentů bude čím dál víc.

autor: Zuzana Hronová

reklama

Diskuse

0komentářů

Zatím žádný příspěvek :(

reklama
reklama
 
reklama