Pamatujete si ještě na to, kde a jak jste se poprvé potkaly?
Tereza: Bylo to na jaře roku 1989 na přehlídce, kterou tehdejší Ústav bytové a oděvní kultury pořádal společně s jedním československým návrhářem ve Valdštejnské zahradě. Mně bylo skoro 19, právě jsem udělala přijímačky na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, a Evě teprve 16.
Eva: Na té přehlídce jsem se dozvěděla, že francouzská modelingová agentura Madison Models připravuje v Praze velký casting. Obě jsme tam původně šly jen jako doprovod a nakonec si nás vybrali. Do Paříže jsme odjely hned v září 1989.
Jste hrdé na to, že jste Češky?
Tereza: Já byla odjakživa velký patriot. Nikdy jsem neměla problém přiznat, že jsem z Československa. Stejně mě to vždycky jednou nohou táhlo zpátky domů. Všechny mé děti mluví česky. Myslím, že to máme s Evou hodně společné. Na Čechy nedáme dopustit.
Eva: Mé nejkrásnější vzpomínky jsou spjaty s dětstvím v Česku. Bylo úplně obyčejné, ale zároveň strašně opravdové. Ráda vzpomínám na to, jak jsme s dědou sekali trávu nebo se ségrou pletly z květin věnečky anebo se jen tak proháněly babiččinou třešňovou alejí. Česko dodnes vnímám jako svůj domov.
Doporučily byste mladé dívce, která dnes stojí na nástupišti, aby do toho vlaku do Paříže nastoupila?
Eva: Dnes ne. Jsem pevně přesvědčená o tom, že už by jí to zdaleka nedalo to, co to tehdy dalo nám. V první řadě bych té dívce doporučila, aby vystudovala. Já osobně bych si strašně chtěla školu dodělat. My jsme si s Terezou sice prošly školou života, jsou ale věci, které vás život nenaučí. Analýza, zpracování a následná realizace nápadů, například. My jsme se do všeho vrhaly po hlavě.
Tereza: Ta šance, kterou jsme před více než 25 lety dostaly, pro nás znamenala dveře do světa. Na každém kroku jsme se učily něco nového, ke všemu přistupovaly s obrovskou pokorou, zdravou dravostí, a především chutí do práce.
Eva: Dnešní děti mají k životu úplně jiný přístupu. Všechno znají, všude byly. Módní byznys je taková bublina, v níž nemáte šanci udělat si o normálním životě zdravý obrázek. Spousta holek to vidí někde na internetu a chtějí se stát modelkou, protože touží po tom být slavné a bohaté. Některé dívky pak zbytečně spekulují a chovají se vypočítavě. To nás tehdy ani nenapadlo, my jsme to prostě žily.
Celý rozhovor a další zajímavá témata (interview se slovenskou političkou a bývalou herečkou Magdou Vášaryovou, profil legendárního licitátora Simona de Puryho) najdete v lifestylovém magazínu Proč ne?!, který je součástí dnešních Hospodářských novin.
