Praha - Nákupní svátek Black Friday je v USA, Kanadě a Velké Británii v kamenných obchodech spojen nejen s utrácením, ale i se zábavou. V určitou hodinu jsou totiž zákazníci vpuštěni do obchodu a soutěží mezi sebou o to, kdo rychleji doběhne ke zlevněnému zboží, jehož počet je limitován.
Příznaky nutkavého nakupování
- Kupování nepotřebných věcí (oblečení, obuv, kosmetika, šperky, CD, elektronika).
- Nakupování se děje nad rámec finančních možností jedince. S tím souvisejí finanční a jiné problémy.
- Nakupování, včetně nakupování přes internet, se věnuje neúměrně času.
- Někteří tají drahé nákupy před příbuznými a širším okolím, aby se vyhnuli jejich negativní reakci.
- Nezdrženlivé nakupování pak často působí problémy ve vztazích nebo v zaměstnání.
- Nezdrženlivé nakupování může probíhat kontinuálně nebo epizodicky, např. v souvislosti s vánočními nákupy, výprodeji atd.
Zdroj: Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc., drnespor.eu
Podobné výjevy teď čekají i české obchody, Tesco či Datart totiž chystají slevy až 70 procent.
Nákupní horečka s sebou nese i řadu negativ. Stále více Čechů podléhá zatím neoficiální nemoci zvané "oniománie", nutkavé potřebě nakupování.
"Rozlišila bych závislost na nakupování (oniománie) jako poruchu a nakupování jako kompenzaci stresu, špatné nálady, vztahových potíží. Obojí dnešní doba podporuje maximálně - ze všech stran slyšíme, jak nám nějaká věc zvedne náladu, jak moc ji potřebujeme. Ať si každý sáhne do svědomí, kolik má doma věcí a kolik z nich potřebuje," říká psycholožka Iva Smolová.
Jedná se o problém, který zatím není zahrnut v Mezinárodní klasifikaci nemocí, to však nezmenšuje jeho dopady – nezdravý životní styl, pokřivený žebříček hodnot, špatná výchova dětí, deprese, pocity viny, nízké sebevědomí a nezřídka i pád do dluhové pasti. Na jedné straně je lidská vůle, na straně druhé nesmírně silný soupeř – čím dál propracovanější marketingová komunikace a propagace zboží.
"Bohužel se stalo zvykem trávit rodinné volno v obchodních centrech. Děti jsou tak k hromadění věcí vedeny odmalička - to je problém. Hromaděním věcí kompenzujeme nedostatky v životě a vztazích. Nehledě na finanční dopady, které se do vztahů mohou rovněž promítnout," hodnotí tento fenomén psycholožka.
Dostat se ze závislosti na nakupování není snadné. Na zákazníky útočí ze všech stran "lákavé nabídky", v e-shopech stačí k objednání zboží doslova pár kliků.
Iva Smolová radí navštívit psychologa nebo psychiatra a začít s terapií. "Je to jediná cesta ze závislosti. Člověk ale musí být pevně rozhodnutý s tím něco dělat, změna se nestane po jednom sezení."
Černý pátek plný slev bude znamenat velký nápor na lidskou psychiku a odolnost. "Nákupní horečku určitě chytnou všichni, co nemají dárky, ale za hromadný impuls pro vznik závislosti to nepovažuji. Lidé bohužel přestávají přemýšlet a jen v rychlosti přijímají věci, které vidí, slyší. Akce, slevy, jsou často korunové záležitosti, ale máme pocit uspokojení, že jsme nahromadili věci a ještě ušetřili," říká psycholožka.
Nenakupujte nic, budete šťastní
Tentýž den, tedy v pátek 27. listopadu, si v zámoří připomínají tzv. Mezinárodní den nenakupování. V ostatních zemích proběhne o den později.
Kampaň Buy Nothing Day odstartoval v roce 1991 estonsko-kanadský filmový režisér, spisovatel a vydavatel Kalle Lasn, zakladatel aktivistického časopisu Adbusters.
Webové stránky časopisu Adbusters upozorňují na blížící se Den nenakupování a nabádají lidi, aby se nehonili za vánočními dárky a nenakupovali zbytečnosti. Zdůrazňují, že předměty nemohou člověka nikdy učinit šťastným, leda na pár okamžiků, maximálně na pár dnů.
"Takže proč tento rok nezůstat se svou rodinou a nedělat něco zcela odlišného? Ignorujte Černý pátek. Nekupte nic a prožijte všechno,“ láká zcela proti proudu klasické reklamy magazín Adbusters.
Vzhledem k minimální kampani Dne nenakupování a masivní masáži zákazníků obrovskými slevami je předem jasné, kdo bude "vítěz". I tak má ale tento mezinárodní den podle psycholožky Smolové smysl.
"Lidé si kromě šetření energií neuvědomují, jaké jsou dopady takového chování a že mohou žít i jinak," říká. Zbytečné nakupování totiž zdaleka nezatěžuje pouze naši peněženku, velká spotřeba vede k mohutné produkci a negativním dopadům na životní prostředí.
