Frýdlant nad Ostravicí - Od roku 1958 vede Marie Bařinová Turistický oddíl mládeže ve Frýdlantu nad Ostravicí. V listopadu oslaví osmdesátiny, přesto stále jezdí s dětmi na výpravy i letní tábory, spí pod stanem a pomáhá pořádat turistické závody.
Uskutečnit s paní Bařinovou rozhovor nebylo snadné. "Víte, já mám hodně práce, nemám vůbec čas, domů se vracím kolem desáté hodiny večer a to už jsem dost unavená," odmítala žádosti o interview.
Nyní však dorazil do redakce milý e-mail z Městského úřadu ve Frýdlantu. Jeho přílohou byly úhledným rukopisem napsané odpovědi na 15 zaslaných otázek.
Aktuálně.cz: Letos vám bude osmdesát. Vedete stále turistický kroužek dětí?
Marie Bařinová: Ano, v listopadu mi bude osmdesát let a stále vedu turistický oddíl mládeže, protože mladí vedoucí zatím nechtějí oddíl převzít.
A.cz: Jak velký oddíl máte na starosti?
V oddíle máme asi třicet dětí do patnácti let, asi dvacet dorostenců, ostatní jsou starší, rodiče dětí, vedoucí a podobně.
A.cz: A jak to zvládáte?
No, zvládám to už hůře.
A.cz: Jak dlouho vedete turistický kroužek?
Od roku 1958. To bylo ještě na Jedenáctileté střední škole ve Frýdlantu nad Ostravicí v rámci Pionýrské skupiny. Asi v roce 1978 jsme se zaregistrovali jako Turistický oddíl mládeže – TOM 1310. Jsme také členy Klubu českých turistů.
A.cz: Jezdíte pořád s dětmi na víkendy a tábory?
Seriál "Život začíná v sedmdesáti"
Článek je součástí velkého seriálu Aktuálně.cz "Život začíná v sedmdesáti". V něm vám představujeme pětasedmdesátileté dřevorubce či baletky, osmdesátileté spisovatelky a atletky, pětaosmdesátileté vědce nebo operní pěvce, zkrátka aktivní seniory, kteří zapomněli stárnout. Seriál se snaží rozbít zažitý stereotyp pasivního a rezignovaného důchodce.
Samozřejmě, podnikáme výpravy do přírody, letní tábory, zúčastňujeme se turistických závodů, někdy je i pořádáme. Například letos jsme pořádali první krajský turistický závod na Letišti Frýdlant.
A.cz: Jaká je vaše činnost na těchto akcích?
Výpravy do přírody a pravidelné schůzky většinou vedu já, na letním táboře se o program starají mladí vedoucí a já vedu účetnictví a pomáhám kuchařkám. Na turistické závody děti připravuji na zvláštních schůzkách.
A.cz: Spáváte ještě někdy pod stanem?
Pod stanem spávám na letních táborech.
A.cz Kdy jste se naposledy účastnila noční bojovky?
Naposledy, myslím, na táboře na Višňovce v roce 2012.
A.cz: Účastníte se ještě Nočního výplazu na Lysou horu?
Ano, zúčastňuji se ho se staršími Tomíky (členy Turistického oddílu mládeže – pozn. red.).
A.cz: Procházejí vám rukama už vnuci vašich bývalých svěřenců?
V oddíle jsou rodiče, kteří jsou stále členy, a přivádějí do oddílu své děti, vnuky zatím ne.
A.cz: Váš oddíl se prý jmenuje Divočáci. Jak toto pojmenování vzniklo?
Pojmenování "Divočáci" podle nás patří k nám do Beskyd a pro děti našeho oddílu je to obzvláště výstižné.
A.cz: Za dobu, co vedete turistický oddíl, musíte mít spoustu fotografií či kronik. Archivujete si všechny tyto materiály?
Máme pouze dvě psané kroniky, protože ta úplně první shořela při požáru Sokolské chaty, kde jsme ji zapomněli při mikulášském večírku, a poslední čtvrtou nám někdo ukradl ve škole. Od té doby máme pouze fotokroniky a je jich plná skříň.
A.cz: Co vás udržuje v takové fyzické i psychické kondici?
V kondici mě udržuje neustálý pohyb. Ráda chodím do přírody a krom toho mám zahrádku.
A.cz: Jaké zásady zdravého životního stylu dodržujete a jaké naopak porušujete?
Mám dostatek pohybu, dříve jsem i cvičila v Sokole, střídmě jím, ale bohužel málo spím.
A.cz: Jak těžko se hledají podobně aktivní vrstevnice?
Znám několik turistů a vedoucích turistických oddílů zhruba mého věku, takže to není nic zvláštního.
